V Praze bylo loni více než 250 archeologických výzkumů, které provádělo 12 organizací. Hlavní město patří z archeologického hlediska mezi mimořádně exponovaná území od pravěku, proto u většiny zásahů do země musí být přítomen archeolog, řekl ČTK ředitel Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR) Jan Mařík. Předpokládá, že další výzkumy budou při stavbě metra D.
V současné době experti při výstavbě trasy metra D podle Maříka zatím provádí dohledové práce. „To se však zcela jistě změní, jakmile začnou být budovány jednotlivé stanice. Na jihu Prahy stavba prochází velmi exponovaným územím,“ uvedl.
Z nedávných archeologických výzkumů podle ředitele ústavu za pozornost stojí výzkum raně středověkého osídlení ve Vinoři. Prováděl ho Ústav pro archeologii Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a ukončen byl minulý rok. „A nemám dojem, že by se mu dostalo odpovídající mediální pozornosti,“ řekl Mařík. Osídlení ve Vinoři se věnoval i Archeologický ústav AV ČR.
Na okraji Prahy mohli lidé podle Maříka zaznamenat také archeologický výzkum, který v blízkosti ruzyňského letiště provázel rozšíření sjezdu z dálnice D7. Uvedl, že archeologové zachytili na obou stranách rychlostní silnice stopy intenzivního osídlení především z mladší doby kamenné.
Mařík zmínil, že jeho ústav se soustředí na areál Pražského hradu, kde před časem prováděl rovněž záchranný výzkum v Novém probošství, stojícím na místě dvou vrcholně středověkých až raně novověkých domů: domu hradního hejtmana a domu nejvyššího písaře. „Díky spolupráci se všemi zúčastněnými se podařilo budovu nejen citlivě zrekonstruovat, ale i přistavět nové objekty s minimálním zásahem do historických konstrukcí,“ uvádí tisková zpráva ústavu. Aktuálně ústav provádí výzkum v centru města v Hybernské ulici. Podle jeho šéfa ale ještě neskončil, proto je na zprávu o výsledcích brzy.
S opravami historických staveb a městské infrastruktury nebo stavbou nových budov v Praze byla spojena i většina z více než 30 terénních výzkumů, které loni provedli pracovníci Národního památkového ústavu (NPÚ). „Investorská stavební činnost a obnova městské infrastruktury často vyžadují provedení záchranných archeologických výzkumů, aby bylo možné zachytit a dokumentovat archeologické nálezy před jejich případným zničením. Postupné odhalování nesčetných nálezů a ojedinělých situaci přispívá k doplnění historických znalostí o vývoji města v minulosti,“ řekl ČTK vedoucí odboru archeologie NPÚ Tomáš Cymbalak.
Z nedávných a zajímavých Cymbalak uvedl záchranný výzkum v Karmelitské ulici, kde byl spojený s budováním nových suterénů pod terasou před kostelem Panny Marie Vítězné a kde archeologové odkryli nálezy z raného i vrcholného středověku. „K nejzajímavějším patří pozůstatky dřevohliněné hradby pocházející z 10. století a stejně staré cesty, která se nacházela v její blízkosti,“ řekl Cymbalak.
Podle něj archeologové z NPÚ nedávno pracovali také na zjišťovacím výzkumu v bastionu sv. Markéty na Hradčanech.
