Ondřej Horecký ČTK

a 6. 3. 2024

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) společně s ministerstvem zemědělství zveřejnily včera seznam vhodných míst, kde by v budoucnu mohly vzniknout přečerpávací vodní elektrárny.

Tyto lokality nebudou mít podle MŽP větší dopad na ochranu přírody a krajiny. Jedná se o následující oblasti: Orlík, Slapy, Pastviny, Libochovany, Vinice a Slezská Harfa.

Výstavba elektráren má podle odhadů vyjít na desítky miliard korun a jejich výkon činit 1 222 MW, což je dvojnásobek současného výkonu přečerpávacích vodních elektráren. Na tiskové konferenci u Orlické přehrady to podle ČTK uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

„Posoudili jsme lokality z hlediska dopadu na životní prostředí, z pohledu možnosti technické realizace,“ uvedl ministr a dodal, že tento krok ještě neznamená, že elektrárny opravdu vzniknou. Ministerstvo podle něj zatím hledá správný investorský model a zdroje financování.

Seznam míst vychází ze studie ministerstva průmyslu z roku 2010 a zahrnuje i oblasti vybrané ministerstvem životního prostředí a vodohospodáři. Podle Hladíka by tato zařízení měla zanedbatelný dopad na životní prostředí a vznikla by na existujících přehradách, píše ČTK.

V případě elektráren Vinice a Libochovany mohou být investorem státní podniky Povodí Labe a Vltavy, u zbývajících by to mohla být polostátní firma ČEZ, která je provozovatelem dosavadních vodních elektráren. Například výstavba elektrárny Vinice by trvala 14 let a náklady by byly podle dnešních cen 28 miliard korun. Na kolik by vyšly ostatní přečerpávací elektrárny, zástupci ministerstev neuvedli. Podle Hladíka by šlo o desítky miliard korun.

Přečerpávací elektrárny slouží k pokrývání výkyvů ve spotřebě elektrické energie a slouží jako úložiště přebytečné elektřiny na delší dobu. Přečerpávací elektrárnu tvoří dvě nádrže ležící v různých výškách propojené mohutným potrubím. Nádrže slouží jako zásobníky energie a dokáží v případě potřeby dodat elektřinu do sítě během jediné minuty.

Zároveň také slouží jako obří spotřebič elektřiny v době, kdy je jí v rozvodné síti příliš moc. To se stává v našich podmínkách zejména v létě, kdy do sítě nárazově proudí množství elektřiny ze solárních či větrných zdrojů. Voda z dolní nádrže se v takovém případě přečerpává do nádrže horní, což spotřebovává přebytečnou elektřinu.

Když je třeba naopak rychle elektřinu do sítě dodat, voda z horní nádrže se řízeně pustí do dolní nádrže přes turbínu, čímž vzniká elektřina. Množství vyrobené energie však kvůli ztrátám během procesu není stejné, účinnost činí v současnosti 75 %.

Podle Hladíka by Česko výstavbou šesti elektráren posílilo svou energetickou nezávislost i bezpečnost. V dnešní době význam přečerpávacích vodních elektráren stoupá především kvůli integraci obnovitelných zdrojů, které jsou ze své podstaty přerušované a jejich nepředvídatelný výkon je zdrojem výrazných výkyvů v elektrizační soustavě.

V Česku jsou nyní v provozu čtyři přečerpávací vodní elektrárny, a to Dlouhé Stráně, Dalešice, Štěchovice II a Černé jezero. Jejich celkový instalovaný výkon je 1 171,5 MW. V roce 2022 tyto elektrárny na čerpání odebraly 1290,4 GWh a vyrobily 977 GWh, což za rok odpovídá spotřebě asi 333 tisíc průměrných domácností.

Přečtěte si také

Americký prezident Biden přijal v Oválné pracovně českého premiéra Fialu
Americký prezident Biden přijal v Oválné pracovně českého premiéra Fialu

Americký prezident Joe Biden dnes krátce po 15:30 místního času (21:30 SELČ) přivítal v Oválné pracovně Bílého domu českého premiéra Petra Fialu.

„Výhružný klacek na další evropské státy“. Čeští zákonodárci reagují na „klimatické rozhodnutí“ Evropského soudu pro lidská práva
„Výhružný klacek na další evropské státy“. Čeští zákonodárci reagují na „klimatické rozhodnutí“ Evropského soudu pro lidská práva

Švýcarská vláda dle evropského soudu porušila lidská práva svých občanů, protože nepřijala dostatečná opatření na ochranu před klimatickými riziky. Jak vnímají toto, pro mnohé kontroverzní, rozhodnutí česká ministerstva a politici?

Začínají přijímací zkoušky na víceletá gymnázia, uchazečů je více než loni
Začínají přijímací zkoušky na víceletá gymnázia, uchazečů je více než loni

Dnes začínají jednotné přijímací zkoušky na šestiletá a osmiletá gymnázia, druhý termín je vypsaný na středu.

Hrozí nám Velký bratr? Vládní novela o biometrickém sledování je „krokem k policejnímu státu“, varuje advokát
Hrozí nám Velký bratr? Vládní novela o biometrickém sledování je „krokem k policejnímu státu“, varuje advokát

Ministerstvo vnitra předložilo novelu, která se podle kritiků snaží obejít omezení evropského aktu pro používání technologií s funkcí rozpoznávání obličejů. Biometrické kamery se běžně používají v autoritářských režimech.

Výpověď bez udání důvodu? Nyní není k debatě, říká Marian Jurečka
Výpověď bez udání důvodu? Nyní není k debatě, říká Marian Jurečka

Ministerstvo práce a sociálních věcí v čele s ministrem Marianem Jurečkou připravuje další novelu zákoníku práce. Novela by mimo jiné měla umožnit větší flexibilitu zaměstnanců na trhu práce.