Juraj Skovajsa

7. 3. 2024

Na dnešní protestech farmářů v Praze jsme oslovili přítomné zemědělce, aby se s námi podělili o to, co je trápí. Odpovídal nám Miloš Bulíř, který provozuje 800hektarovou farmu v okrese Praha-Východ, kde se věnuje především produkci mléka a Vojtěch Kšírl ze Zemědělské akciové společnosti Bečváry, která hospodaří na 4 400 hektarech a provozuje také mléčnou výrobu.

Začneme obecně, a to důvodem, proč jste dnes tady.

Miloš Bulíř: Důvod je asi všeobecně známý – byrokracie v zemědělství. Jde o hodně velký problém, kde opravdu sedíme spíš u počítače, než abychom seděli v traktorech na poli a něco dělali.

Kolik času musíte byrokracii věnovat?

Bulíř: Skoro celý den u počítače. Kolikrát nevyjdu za celý den z kanceláře…

Mohl byste specifikovat nějaké konkrétní úkony, které vás nejvíc zatěžují?

Bulíř: Konkrétně, jako mě osobně, nejvíce zatěžuje evidence půdy, to je opravdu velký problém. Dohadovat se s úřady, SZIF – Státním zemědělstvím intervenčním fondem. Dneska vlastně de facto většina vedoucích pracovníků, více než 50 %, dělá papírovinu, a co se týče třeba agronoma, tak agronom by měl běhat po polích, zjišťovat, jaké jsou podmínky na poli, a podle toho upravovat třeba přípravky na ochranu rostlin, nebo hnojiva, ale ten víceméně většinu času dneska už tráví za počítačem a vyplňuje nějaká hlášení a tabulky.

Další věc je vůbec dotační politika, ať už Evropské unie nebo České republiky, kdy my vlastně jednou za rok podáváme velkou žádost na dotaci, říká se tomu jednotná žádost. A dneska je opravdu poměrně problematické tu žádost sestavit. A já lituji třeba starší zemědělce, kteří neumějí moc s počítači, a ti si vyloženě musí najímat externí lidi, aby jim tu žádost zpracovali a udělali. Protože to znamená opravdu vyznat se v těch pravidlech, která se poslední dva roky strašně rychle mění.

My tu změnu potřebujeme třeba v náběhu dva, tři roky, protože nejsme tady někde v rovníkových státech, kde mají úrody dvakrát do roka, my máme úrodu jednou do roka. A problém je, že vy to musíte připravit, zasít, pak vlastně čekáte další třeba půlrok, než to sklidíte. A my potřebujeme, aby ta pravidla byla konzistentní, aby byla dlouhodobá, aby byla třeba v horizontu pěti let stálá, abychom se tomu mohli přizpůsobit. Jenže oni nám ani nejsou schopni třeba 14 dní předtím, než se žádost podává, dát vědět, jaká ta pravidla jsou. To je neskutečný problém.

A co vy? Vy jste z jiné farmy?

Vojtěch Kšírl: My děláme taky mléko. Já pracuji v podniku, který má přes 4 400 hektarů. Máme cca 640 dojnic. Takže jsme o pár tisíc hektarů větší než kolega. Ale ta agenda nás spojuje. Je to obrovská byrokracie, až nesmyslně. Ta pravidla dělají lidi, kteří nebyli v životě v zemědělství. A tak to i vypadá. Takže narážíme hlavně na tu byrokracii, narážíme samozřejmě na bezcelní dovozy do EU, ať už je to z Ukrajiny, nebo z Jižní Ameriky, nebo ze států mimo EU. Co mě nejvíc štve, že tady se na nás kladou poměrně vysoké podmínky na kvalitu, na šetrnost vlastního životního prostředí, kdežto v těch státech, kdo ví, jak to tam vypadá, jak to tam je. Tam si myslím, že je to daleko lehčí, benevolentnější a i levnější. Proto my nedokážeme konkurovat třeba produkci z Ukrajiny.

Dělal jsem rozhovory s lidmi, co vyloženě chovají jen dobytek anebo pěstují jenom obiloviny nebo prostě plodiny. Ti s masnou produkcí, když to srovnám, říkají, že jsou na tom finančně ještě jakž takž. Ale ti s rostlinnou výrobou jsou na tom dost špatně. Jak je na tom třeba to mléko?

Bulíř: Cena mléka klesla. Teď se nám trošku zlepšuje, ale samozřejmě ty vstupy nekorespondují s cenou výkupní. Kdyby takováhle cena byla před třemi, čtyřmi roky, řeknu pěkné, ale cena, která je teď, neodpovídá vstupům.

O kolik se vám zvýšily náklady dejme tomu během dvou let, dokážete to odhadnout?

Bulíř: Já si myslím, že na mléku to dělá dvě koruny [na litr].

Kšírl: Já bych vám řekl, že za rok 2022 jsme měli nákladovost na litr mléka 10,56. V loňském roce jsme měli nákladovost už 10,90 za litr. A co se týče tržby za mléko, tak když to přepočtu na jeden litr, tak za rok byl ten litr vlastně placený [tj. vykupovaný] za 10,90. A tam jsme měli náklady 10,89. Takže jsme tam měli 0,01 koruny zisku na litru mléku.

A co potom říkáte na tu situaci, že jdete do obchodu a tam vidíte mléko třeba za 24 korun?

Kšírl: Heleďte, já říkám všem mým kamarádům, známým, že zemědělci cenu neurčují. Nám je cena určená vlastně trhem, a to jsou překupníci anebo odběratelé v podobě mlékárny. Takže my si můžeme říct, že chceme prodat to mléko za 15 korun, ale od nás to nikdo nevezme. Takže my musíme scvaknout paty a vzít tu cenu od mlékárny.

Bulíř: Je smutné, že nám je vyčítáno, že prodáváme draze, ale my prodáváme za ceny, které nám jsou dané. A přece každý se chová tak, že když mu někdo nabízí slušnou cenu, tak to prodá za slušnou cenu. Jako neřekneme: nám stačí míň. Tak to prostě je.

A co říkáte na kritiku vůči zemědělcům?

Bulíř: Průmyslová hnojiva… Je nám prostě vyčítána jakákoliv práce na polích… Hnůj je špatně, průmyslová hnojiva jsou špatně. Ať si lidi řeknou, jak to tedy máme dělat….

Kšírl: Dneska nám bohužel do toho kecá s prominutím každý. A bohužel tím, že šla obrovsky dopředu výroba potravy nebo komodit pro potraviny, kdy ty výnosy máme opravdu špičkové na světové úrovni, tak i v tom zemědělství je míň a míň lidí. A lidi jsou odtržení od reality, od výroby těch potravin, potravy nebo těch komodit. A nevědí, co znamená vyrobit tunu pšenice, tunu ječmene.

Já se někdy bojím, že si prostě myslí, že se to mléko vyrábí v nějakém obchodním řetězci. A za mě, co je jako obrovský průšvih, tady v České republice, že jsou tady velké nadnárodní řetězce, které nám stlačují ceny a škrtí nás. Tam podle mě končí obrovská část té marže, bylo to krásně srovnatelné třeba na ceně cukru.

A i to mléko, tam je krátký dodavatelský řetězec, a tam je to poznat. My když prodáváme mléko do mlékárny za necelých 11 korun, a to, říkám, to není 1,5 tučnost, to je 3,5 tučnost, takže ta mlékárna to z toho ještě stáhne a pak to tam dodá na požadovanou tučnost… Tak za kolik se prodá dneska litr mléka 1,5 – polotučné? Já si myslím, že třeba kolem 20 korun, jo? Tak ať si to lidi uvědomí. Ano, my si to můžeme dovézt, ale co si dovezeme, v jaké kvalitě to je vyrobené? Já bych strašně rád, kdyby ty potraviny lidem hnedka nafackovaly, kdyby jim řekly, hele, já jsem odsud, pěstovali to tam takhle, ale to prostě nejde. Ale lidi si to samozřejmě neuvědomují, uvědomí si to třeba za 30 let, až budou mít nějaké zdravotní problémy.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Umělé povrchy hřišť mohou být karcinogenní. Riziko je větší u dětí, varují české orgány
Umělé povrchy hřišť mohou být karcinogenní. Riziko je větší u dětí, varují české orgány

Pryžové povrchy na hřištích a sportovištích mohou vylučovat zdraví nebezpečné látky, upozorňují světové studie. Některé z těchto chemikálií jsou přitom karcinogenní a představují rizika zejména pro děti. Státní zdravotní ústav proto upozorňuje provozovatele i dodavatele, aby si zajistili zdravotní certifikaci.

Prastará věda vs. moderní farmacie. Jak se daří tradiční čínské medicíně u nás a v Evropě
Prastará věda vs. moderní farmacie. Jak se daří tradiční čínské medicíně u nás a v Evropě

Farmaceutický monopol? Proč se tradiční čínská medicína v České republice setkává s odporem představitelů medicíny západní?

Plánovaný útok New York Times na Shen Yun
Plánovaný útok New York Times na Shen Yun

Deník Epoch Times 18. března informoval o tom, že The New York Times plánují útok na taneční soubor Shen Yun Performing Arts. Nakolik jsou obavy z tohoto útoku odůvodněné?

Nizozemsko: Pandemická úmluva WHO se v parlamentu setkává s rostoucí skepsí – žádost o odklad
Nizozemsko: Pandemická úmluva WHO se v parlamentu setkává s rostoucí skepsí – žádost o odklad

Tři možné budoucí vládní strany chtějí v nizozemském parlamentu předložit návrh. Podle tohoto návrhu by vláda měla usilovat o odložení rozhodnutí o Pandemické úmluvě ve WHO – nebo o jejím zamítnutí.

Kvůli ochraně přírody nelze zlikvidovat ekonomiku, uvedl Pellegrini
Kvůli ochraně přírody nelze zlikvidovat ekonomiku, uvedl Pellegrini

Kvůli ochraně přírody nelze zlikvidovat ekonomiku, Evropa nejednou jde za hranice selského rozumu, uvedl zvolený prezident Slovenska Peter Pellegrini u příležitosti Dne Země, který připadá na dnešek.