Aktualizováno 1. 3. 2024 v 9:55 o reakci europoslakyně Šojdrové.
Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) obvinil včera večer ministra zemědělství, že tahá české farmáře za nos, a vládní koalici z toho, že instruovala své poslance v Evropském parlamentu, aby nepodpořili zavedení cel na ukrajinské zboží.
Knotek tato obvinění vyslovil v pořadu 360° na CNN Prima NEWS. Podle něj ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) české rolníky klame v tom, že jim slíbil jednat o otázce dovozů zemědělských komodit z Ukrajiny, ale ve skutečnosti s tím nic udělat nemůže.
„Minulý týden sliboval českým zemědělcům, že se pokusí na této pondělní zemědělské radě v Bruselu otevřít téma cel na zboží z Ukrajiny a omezení dovozu,“ řekl Knotek a dodal, že „zrovna cla a omezení dovozu skutečně není agenda, kterou v Bruselu řeší ministři zemědělství“.
Následně opoziční politik prozradil, že velvyslanci jednotlivých vlád minulý týden hlasovali o zavedení cel na zboží z Ukrajiny a „Česká republika nechala velvyslankyni při EU hlasovat pro to, aby potraviny z Ukrajiny dál plynuly na evropský trh, a to v zásadě bez omezení. Když to shrnu, pan ministr prokázal, že jednak vůbec neví, co je jeho kompetencí v Bruselu, a ještě tahá zemědělce za nos“.
Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který byl v debatě Knotkovým oponentem, se vyjádřil, že ukrajinské zboží se do EU nevyváží, má zeměmi bloku pouze projíždět do třetích zemí. Zároveň však připustil, že zemědělské komodity na evropském trhu končí kvůli „podvodníkům z Polska, kteří to zboží potom deklarují jako polské“.
Na otázku, zda Česko opravdu hlasovalo proti omezení dovozů z Ukrajiny, Zdechovský uvedl, že o tom neví, protože „nesleduje práci velvyslanců“. Lidovecký europoslanec zároveň namítal, že levná pšenice z Ukrajiny je pouze zástupný problém, protože české zemědělce nejvíce trápí byrokracie.
Knotek ovšem vidí levné dovozy z Ukrajiny jako „hlavní problém“, který způsobuje, že výkupní ceny komodit se ocitají na úrovni pod výrobními náklady. Sami čeští zemědělci, kteří minulý týden protestovali, označovali obilí z Ukrajiny jako jednu z věcí, která je znepokojuje. A trápí také rolníky z Polska, Slovenska či Maďarska.
Knotek dále uvedl, že jeho kolega v Evropském parlamentu, poslanec za ANO Martin Hlaváček, přišel v úterý na zemědělském výboru s návrhem, aby jakmile klesne výkupní cena evropských potravin pod určitou úroveň, bylo dočasně zavedeno clo na potraviny ukrajinské. „A víte, co je strašně vtipné? Česká vláda v pondělí odpoledne napsala českým europoslancům (v zemědělském výboru) doporučení, aby ten pozměňovací návrh nepodpořili,“ tvrdí Knotek.
Zdechovský na otázku moderátorky odvětil, že on takové doporučení nedostal, protože není v zemědělském výboru. Knotek ihned kontroval tím, že podle jeho informací proti návrhu hlasovala Michaela Šojdrová (KDU-ČSL).
Deník Epoch Times europoslankyni oslovil se žádostí o vyjádření. Ta naznačila, že doporučení, jak hlasovat, rozesílalo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), nicméně vysvětlila i důvody, proč pro návrh Hlaváčka nehlasovala.
„Pro pozměňovací návrh kolegy jsem nehlasovala, ne z důvodu doporučení MPO, ale protože jsem hlasovala pro variantu, která měla podporu EPP i ostatních frakcí. Považuji toto opatření zkrátka za efektivnější,“ uvedla pro Epoch Times Šojdrová s tím, že oběma českým politikům jde o to samé, ochranu vnitřního trhu, jen jinou cestou.
„Zatímco on požadoval zavedení celních kvót v případě poklesu cen o 15%, já jsem navrhla upřesnění pro zavedení celních kvót v případě růstu objemu dovozu nad průměr dvouletého referečního rámce, rozšíření výčtu komodit a zkrácení doby pro zavedení opatření,“ napsala europoslankyně.
Evropská komise k bezcelnímu dovozu z Ukrajiny přijala řadu pozměňovacích návrhů, včetně těch, které předložila Šojdrová. Výčet citlivých komodit, u nichž platí posílenná ochranná doložka se rozšířil o obiloviny, olejniny, kukuřici a med. Zůstávají také drůbeží maso, vejce a cukr. Také se zkracuje lhůta, do kdy musí komise zavést ochranná opatření.
„V praxi to znamená, že pokud import z Ukrajiny přesáhne aritmetický průměr let 2021 a 2022, bude muset Komise reagovat do 10 dnů zavedením celních kvót na výše vyjmenované produkty,“ shrnula Šojdrová s tím, že tato změna Nařízení EK podle jejího názoru „odpovídá požadavkům zemědělské veřejnosti. Jsem ráda, že jsem k nim mohla přispět“.
