Ella Kietlinska

7. 3. 2024

Evropská unie se uprostřed protestů farmářů připravuje schválit velký plán k boji proti změně klimatu a ke zlepšení ochrany přírody. Děje se tak i navzdory odporu největší frakce Evropského parlamentu (EP).

Zákon o obnově přírody vychází z předpokladu, že 80 procent evropských lokalit je ve špatném stavu, proto chce Evropská komise, aby členské země EU obnovily do roku 2030 alespoň 30 procent těchto míst, do roku 2040 pak 60 procent a 90 procent do roku 2050, jak uvádí v prohlášení EP.

Hlavními cíli nového zákona jsou obnova poškozených ekosystémů a zachování jejich biodiverzity, zmírnění klimatických změn, posílení potravinové bezpečnosti a soulad s mezinárodními závazky EU, praví se v textu k vydanému zákonu.

Nový zákon o obnově přírody přijal Evropský parlament 27. února, pro hlasovalo 329 poslanců, 275 jich bylo proti a 24 se zdrželo hlasování. Aby zákon vstoupil v platnost, musí být přijat Radou EU, dalším legislativním orgánem EU, i když se očekává, že půjde jen o formalitu.

O co zákon o obnově přírody usiluje

Opatření vyžaduje, aby členské státy EU zlepšily dva z následujících tří ukazatelů: index populace motýlů travních porostů, zásobu organického uhlíku v orné půdě měřenou v tunách uhlíku na hektar a podíl využívané zemědělské půdy s vysoce rozmanitými krajinnými prvky.

Přijatý zákon považuje přírodní zásoby uhlíku za „zásadní pro boj s klimatickou krizí“.

Podle Evropské agentury pro životní prostředí „půdy EU ztrácejí uhlík v podobě emisí CO2, což by mohlo brzdit ambice cílů Evropské unie v oblasti klimatu, pokud se tento trend nezvrátí“.

Významná část emisí uhlíku z půdy je způsobena jejím obděláváním a odvodňováním, uvádí agentura. Větší sekvestrace (ukládání) uhlíku v půdě nebo jeho snížený úbytek však může podle agentury vést k „negativním důsledkům pro biologickou rozmanitost a produkci potravin“.

Vysoce rozmanité krajinné prvky na zemědělské půdě přispějí podle autorů zákona k obnově biodiverzity. Mezi tyto prvky patří pozemky ležící ladem, tzv. úhory, ochranné pásy, živé ploty, stromořadí, remízky, potoky, malé mokřady, kamenné zídky, rybníky a další.

Aby tyto prvky byly podle nové legislativy kvalifikovány jako „krajinné prvky s vysokou rozmanitostí“, nelze je používat v zemědělství, včetně pasoucích se zvířat, a neměly by být ošetřovány hnojivy nebo pesticidy, s výjimkou několika specifických podmínek.

Jedním z nákladově nejefektivnějších způsobů, jak snížit emise skleníkových plynů v zemědělském sektoru, je podle prohlášení obnova mokřadů, které byly předtím vysušeny za účelem obhospodařování půdy.

Zákon o obnově přírody proto zavazuje země bloku, aby obnovily, většinou opětovným zavodňováním, alespoň 30 procent vysušených mokřadů do roku 2030, 40 procent do roku 2040 a 50 procent do roku 2050. Opětovné zavodňování zůstane pro zemědělce a soukromé vlastníky půdy podle tvrzení komise dobrovolné.

Na opětovně zavodněných zemědělských pozemcích bude povoleno pěstovat omezený počet rostlin pro průmyslové využití, jako je biomasa nebo krmivo a hrstka rostlin určených k jídlu. „Nejvýznamnější klimatické přínosy jsou vytvářeny obnovou a zavodňováním orné půdy a následnou obnovou intenzivních travních porostů,“ praví se v zákoně.

Úleva a záchranná brzda

Současná zemědělská legislativa EU vyžaduje, aby zemědělci, kteří dostávají dotace z EU, ponechali čtyři procenta své orné půdy ladem nebo neproduktivní. Uprostřed protestů farmářů, které vypukly během zimy po celé Evropě, přijala Evropská komise návrh, který toto pravidlo zmírňuje.

Úleva spočívá v tom, že agrárníci po dobu jednoho roku nemusí ponechat čtyři procenta půdy ladem nebo bez produkce, ale budou místo toho muset pěstovat na sedmi procentech své orné půdy plodiny, které vážou dusík, například čočku, hrách nebo boby anebo meziplodiny, což jsou rostliny pěstované mezi dvěma hlavními plodinami. Meziplodiny budou moci farmáři použít jako krmivo nebo zelené hnojení, stojí ve vyjádření komise.

Zákon o obnově přírody podle prohlášení poskytuje „nouzovou brzdu“, kterou si vyžádal Evropský parlament. Zemědělská opatření mohou být pozastavena za výjimečných okolností, jako je nedostatečná produkce potravin pro EU způsobená výrazným omezením půdy pro zemědělství, uvedl EP .

Co říkají europoslanci

Španělský poslanec Evropského parlamentu a zpravodaj pro legislativu César Luena po hlasování uvedli v prohlášení: „Dnešek je pro Evropu důležitým dnem, protože přecházíme od ochrany a zachování přírody k její obnově.“ Člen europoslanecké frakce Progresivní aliance socialistů a demokratů poděkoval „vědcům za poskytnutí vědeckých důkazů a boj proti popírání klimatu a mladým lidem za to, že nám připomněli, že neexistuje žádná planeta B, ani plán B“.

Naopak nejsilnější frakce Evropského parlamentu, Evropská lidová strana známá jako EPP, hlasovala proti návrhu. Strana je hlasitým zastáncem zemědělské komunity. „Zavádíme další byrokratická pravidla pro naše farmáře v době, kdy produkce potravin a ceny potravin mají přímý dopad,“ řekl německý europoslanec a předseda EPP Manfred Weber. Vyzval k pozastavení podobných ekologických opatření vedoucí k narušení hospodářské konkurenceschopnosti.

Česká europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), která je zároveň členkou zemědělského výboru, pro Epoch Times uvedla: „Hlasovala jsem pro výsledek trialogu, tedy pro zákon o obnově přírody. Musíme přírodu a krajinu nejen chránit, ale také obnovovat. Současné znění je o hodně mírnější než původní návrh a tedy i přijatelné. Musíme však zajistit, že nařízení nebude představovat další byrokratickou zátěž pro zemědělce.“

Rumunský europoslanec Cristian Terhes, člen parlamentní skupiny Evropští konzervativci a reformisté, řekl v Evropském parlamentu, že hlasoval proti zákonu, „protože decimuje příjmy zemědělců, omezí potravinovou bezpečnost, poškodí rumunský venkov a ožebračí miliony zvýšením náklady na jídlo a energii“.

I když připustil, že „pro zvýšení biologické rozmanitosti a záchranu lesů lze udělat více“, zákon o obnově přírody „o tomto není“. Místo toho povede ke zničení zemědělství a přirozené produkce potravin, způsobí nedostatek potravin a nárůst jejich cen, řekl Terhes. „Všechny tyto šílené návrhy v tomto zákoně jsou prováděny pod záminkou snížení emisí uhlíku, což je naprostý vědecký nesmysl – jedině že byste chtěli ovládat populaci a ožebračovat ji,“ řekl.

Oxid uhličitý je nezbytný pro to, aby rostliny produkovaly kyslík, uvedl Terhes. „Světové klima se vždy měnilo, dokonce i předtím, než byly lidské bytosti na této zemi, a vždy se měnit bude. Představa, že zabíjením krav nebo dodatečnou daní na maso nebo mléko se změní světové klima, je prostě směšná.“

Irský europoslanec Chris MacManus, člen parlamentní skupiny The Left, zdůraznil, že je důležité zvrátit rozšířenou ztrátu flóry a fauny. Je však třeba řešit i obavy zemědělců, řekl a dodal, že rozhodování o jakýchkoliv opatřeních a plánech je třeba vést ve spolupráci se všemi angažovanými stranami. Vyzval také k financování finančních pobídek pro zemědělce spíše než k používání sankcí.

Belgický europoslanec Philippe Lamberts, spolupředseda skupiny Zelených, řekl: „Je nedokonalý. Je neúplný. Chybí tomu ambice. Ale máme alespoň základy, na kterých můžeme stavět v příštím volebním období.“

K této zprávě přispěla agentura Associated Press.

Článek byl původně vydán americkou redakcí Epoch Times. Text byl českou redakcí upraven.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Umělé povrchy hřišť mohou být karcinogenní. Riziko je větší u dětí, varují české orgány
Umělé povrchy hřišť mohou být karcinogenní. Riziko je větší u dětí, varují české orgány

Pryžové povrchy na hřištích a sportovištích mohou vylučovat zdraví nebezpečné látky, upozorňují světové studie. Některé z těchto chemikálií jsou přitom karcinogenní a představují rizika zejména pro děti. Státní zdravotní ústav proto upozorňuje provozovatele i dodavatele, aby si zajistili zdravotní certifikaci.

Prastará věda vs. moderní farmacie. Jak se daří tradiční čínské medicíně u nás a v Evropě
Prastará věda vs. moderní farmacie. Jak se daří tradiční čínské medicíně u nás a v Evropě

Farmaceutický monopol? Proč se tradiční čínská medicína v České republice setkává s odporem představitelů medicíny západní?

Plánovaný útok New York Times na Shen Yun
Plánovaný útok New York Times na Shen Yun

Deník Epoch Times 18. března informoval o tom, že The New York Times plánují útok na taneční soubor Shen Yun Performing Arts. Nakolik jsou obavy z tohoto útoku odůvodněné?

Nizozemsko: Pandemická úmluva WHO se v parlamentu setkává s rostoucí skepsí – žádost o odklad
Nizozemsko: Pandemická úmluva WHO se v parlamentu setkává s rostoucí skepsí – žádost o odklad

Tři možné budoucí vládní strany chtějí v nizozemském parlamentu předložit návrh. Podle tohoto návrhu by vláda měla usilovat o odložení rozhodnutí o Pandemické úmluvě ve WHO – nebo o jejím zamítnutí.

Kvůli ochraně přírody nelze zlikvidovat ekonomiku, uvedl Pellegrini
Kvůli ochraně přírody nelze zlikvidovat ekonomiku, uvedl Pellegrini

Kvůli ochraně přírody nelze zlikvidovat ekonomiku, Evropa nejednou jde za hranice selského rozumu, uvedl zvolený prezident Slovenska Peter Pellegrini u příležitosti Dne Země, který připadá na dnešek.