Komentář
Prestižní časopis Frontiers in Cell and Developmental Biology zveřejnil 13. února článek s názvem „Buněčné funkce spermatogoniálních kmenových buněk ve vztahu k signální dráze JAK/STAT“.
Autoři byli zcela falešní a text i obrázky byly generovány umělou inteligencí a byly plné nesnesitelně zjevných blábolů. Článek proletěl kolem editora a recenzentů a byl označen uživateli platformy X pro své opravdu směšné a karikaturní obrázky, z nichž jeden neznamenal vůbec nic.
Zdá se, že ani odborníci nedokážou rozeznat vědu od karikatur vytvořených umělou inteligencí z naprostých nesmyslů. Horší je, že všichni vědí, že tyto případy hoaxů, plagiátů a zjevné korupce a nekompetentnosti jsou jen špičkou ledovce. Rozsáhlé oblasti oficiální akademické obce jsou zcela podvodné, jsou to silně financované a hluboce institucionalizované verze falešných článků publikovaných v časopise Frontiers.
Před dvěma dny jsme s jedním přítelem přemýšleli o smyslu toho všeho. Zajímalo ho, jak snadné je vytvářet tyto hluboké podvrhy. Použil jsem umělou inteligenci (AI) a požádal jsem o článek dokazující, že všichni lidé by měli žít v chladicích boxech. Udělal jsem to jen proto, že to byla první věc, která mě napadla.
Během několika vteřin jsem seděl nad přesvědčivou prací s kompletními argumenty, citacemi a všemi náležitostmi moderní akademické vědy. Totéž jsem zopakoval s požadavkem dokázat, že kofein léčí dyslexii, a výsledky byly ještě přesvědčivější. Ne, nikam jsem je neposlal, ale s trochou práce a času by asi mohly najít domov někde v tisících drahých akademických časopisů, které si předplácejí knihovny financované z daní.
Skutečně žijeme uprostřed velkého krachu elitní akademické kultury. Pravděpodobně se rozpadá už mnoho desetiletí, ale posledních několik let je zničujících. Umělá inteligence nyní hrozí odhalit celé impérium jako podvod.
Navštívíte-li některou z historických světových univerzit – španělskou Salamancu, britskou Oxfordskou univerzitu nebo americký Harvard – najdete živé ruiny toho, čemu jsme si zvykli říkat intelektuální život. Byla to místa, kde se zrodily velké myšlenky v oblasti filozofie, vědy a umění. Byla vytvořena s vysokými ideály a důvěrou v myšlenku pravdy a jejího postupného objevování a objasňování mezi kolegy vyškolenými k disciplíně, přísnosti a odvaze.
Všechny byly svatyněmi s vnitřní svobodou pro své učence a ochranou před zkažeností vnějšího světa, která by mohla narušit sílu výzkumu a výuky probíhající uvnitř jejich zdí. Všichni usilovali o vyšší projev civilizovaného života pro všechny, který vnímali jako výtrysk pravdy. V tomto rámci se rodily plody sdílení výzkumu a myšlenek. Klíčová byla kolegialita a důvěra mezi vyučujícími a studenty navzájem.
Zásadní pro jejich založení byl hluboký smysl pro poslání. V době jejich vzniku byl svět zjevně rozvrácený: nemocemi, hladem, chudobou, negramotností, násilím a válkami a bezprávnými despociemi různého druhu. V úkolu výzkumu a vzdělávání bylo obsaženo horoucí odhodlání omezit tyto špatnosti a zlepšit porozumění jako prostředek ke zlepšení života na Zemi. A tak na tomto cíli pracovali stovky let, a to s velkým úspěchem.
Celou scénu bychom mohli dlouze popisovat a oslavovat ji stránkami romantické prózy o tom, co kdysi bylo. Zdá se, že dnes už to téměř vymizelo. Tolik mých přátel vstoupilo na akademickou půdu se vznešenými představami o tom, co by mohlo být, jen aby se ocitli v pasti kruté a trestající byrokracie, která si vynucuje dodržování lží. Byli nuceni volit mezi změnou profese a vzdáním se svých snů.
Mnozí z nich byli v posledních několika letech vyhnáni z práce – byli vyhnáni cancel culture – nebo s nimi byl ukončen pracovní poměr v důsledku nařízení o očkování a dalších kontrolních opatření covid-19, která vůbec nesloužila veřejnému zdraví, ale zintenzivnila a kodifikovala již probíhající čistku disidentů. To, co zůstalo, je jakási dystopická scéna: ideologická rudá garda, která se zmocnila většiny odborných akademických kruhů a vnucuje ortodoxii, která selhává v každém testu racionality.
Dotační fond pro Harvard dnes dosahuje ohromující výše 50 miliard dolarů, ale kam se poděl civilizovaný idealismus a produktivita minulosti? Jeho pověst je hluboce pošramocena rozbujelou byrokracií, plagiátorstvím, diskriminací a zjevnou korupcí na všech úrovních. Nikdo to nezpochybňuje, a přesto nikdo netuší, co s tím dělat. Místo toho bude dotační fond nadále generovat štědré odměny pro spřízněné byrokraty a zájmové skupiny.
Moderní univerzita není zdaleka chráněna před nájezdy politiky vnějšího světa, ale je jimi zcela napadena. Je to ještě horší: univerzity se rozšiřují a zajišťují brutalismus ve světě, proti němuž byly založeny. Zatímco dříve bylo smyslem intelektuálního života poskytovat svobodu a prostor pro vysoké ideály, nyní máme opačný problém. Svět má všechny důvody obávat se hegemona univerzity a jejích imperiálních ambicí zničit idealismus lidí zvenčí.
Jako by nestačilo, že společenské vědy podlehly woke hnutí. Události posledních let zasadily strašlivé rány i tvrdým vědám. Celá medicína a zdravotnické vědy byly nuceny ustoupit velké lži, že lockdowny a další fyzikální a farmaceutické zásahy zmírní epidemii, což se nestalo. Systém přesvědčení, který z něj vzešel, odporuje veškeré známé moudrosti minulosti.
V tomto období se samotné časopisy staly neúnosně nedbalými a peer-review pouze předstíraly, což vedlo k retrakční krizi, kdy se odhalují desítky a stovky falešných článků.
Můžeme nad tím nemilosrdně jásat, ale stále zůstává velká otázka: Co se stane s akademickým ideálem? Kde je učení a kde je výuka? Kde v budoucnu najdeme vzdělanost a skutečný intelektuální život? Jestliže téměř celé to, co jsme nazývali vědeckým světem, je ve zrychleném pádu, kde bude ten domov skutečného výzkumu?
Jednou z odpovědí může být, že ji nepotřebujeme. Tomu však nevěřím. Svět je hladový po vysokých ideálech, hledání pravdy a intelektuální odvaze. Všechny podmínky, které ve světě existovaly v době založení univerzity ve 14. až 16. století, jsou zpět. Vše, co jsme kdysi nazývali akademickou civilizací, je třeba od základu obnovit – všechny vědy, jak fyzikální, tak společenské, včetně lékařských.
Jak se to stane? Nebude to v rámci zavedené akademické obce. Korupce je příliš hluboká a většina lidí, kteří by mohli provést správné reformy, již byla odstraněna. Bude to probíhat v rámci nových institucí. Na tom se shodlo 40 špičkových myslitelů, kteří se nedávno sešli na výjezdním zasedání Brownstone Institute. Byli mezioboroví: právo, ekonomie, medicína, finance a různé vědecké disciplíny.
Nebylo tam žádné publikum ani nahrávky, a to mělo svůj důvod. Skutečný a seriózní intelektuální život je o výměně myšlenek v prostředí zkoumání, sdílení a učení. To není vždy v souladu s publikem a interprety. Ne vždy se také jedná o okamžitý užitek a akční body. Váš obsah se ne vždy „stane virálním“. Někdy je nejlepší cestou pouhé poskytnutí útočiště a kolegiality v rámci svobodné výměny myšlenek.
Někteří lidé stále chovají romantické pouto k původní myšlence akademie jako zárodku velkých myšlenek. Skutečný intelektuální život se může vrátit, ale bude to trvat desítky let a bude vyrůstat z upřímného úsilí nových institucí, které umožní poctivé intelektuální bádání. To není tak přitažlivé jako politické akce a svižné mediální výlevy, ale je to nezbytné, pokud skutečně hodláme obnovu dlouhodobě uskutečnit.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet názory Epoch Times.
Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times.
