Zhruba tři pětiny sociálních pracovnic a pracovníků z nízkoprahových zařízení a z terénu si musí kvůli nízkému příjmu přivydělávat jinde. Zjistila to ve své anketě Česká asociace streetwork (ČAS). Dotazovala se 185 pracovnic a pracovníků při příležitosti Světového dne sociální práce, který připadá na 19. března. Výsledky dnes poskytla ČTK. Podle ČAS je důvodem nízkých výdělků nejisté a slabé financování sociálních služeb pro potřebné. Podle Informačního systému o průměrném výdělku loni v prvním pololetí tři čtvrtiny pracovníků v sociálních službách v neziskových či jiných organizacích pobíraly méně než 34.651 korun hrubého, ve veřejné sféře to bylo méně než 35.769 Kč.
„Setkáváme se s konkrétními důsledky toho, jak je tato profese v České republice podfinancovaná. V souvislosti s následky pandemie, ekonomické recese i zhoršujícím se duševním zdravím dětí i dospělých přitom potřebnost a význam sociálních pracovníků roste,“ uvedla ředitelka ČAS Martina Zikmundová.
Tři pětiny sociálních pracovníků a pracovnic mají vysokou školu a další téměř pětina má vyšší odborné vzdělání. Musejí se navíc v práci ještě dále vzdělávat. Podle ČAS jde o jednu z nejhůře placených profesí vysokoškoláků.
Přes dvě pětiny respondentek a respondentů pobíraly méně než 30.000 Kč hrubého. Podle zjištění si tak řada sociálních pracovnic a pracovníků musela přivydělávat jinde. Tři pětiny dotázaných uvedly, že mají další práci. Skoro 40 procent odpovídajících zmínilo, že by bez přivýdělku nevyšli. Za ohrožení oboru respondentky a respondenti považují právě nízké mzdy, nejisté financování, nedostatek kvalifikovaných sil, vyhoření, ale také nezájem politiků o řešení. Někteří poukazovali i na to, že lidé nemají o náplni práce přesnou představu či ji často vnímají negativně.
Podle informačního systému o průměrném výdělku ve veřejném sektoru byl průměrný plat pracovníků v ambulantních a terénních sociálních službách a ošetřovatelů 33.462 korun. Méně než 39.962 korun mělo 90 procent lidí. V neziskové či privátní sféře průměrná mzda v sociálních službách dosahovala 31.958 korun. Polovina lidí měla méně než 27.801 Kč. Devět z deseti zaměstnanců mělo méně než 39.472 korun hrubého.
Sociální služby pro potřebné platí stát z dotací. Provozovatelé o ně musejí žádat každý rok. Nemají tedy jistotu, že peníze získají. ČAS a další organizace proto usilují o dlouhodobější financování. „Zásadní změny jako víceleté, vícezdrojové financování budou obsahem novely o sociálních službách, kterou ministerstvo práce teď finalizuje,“ řekl minulý týden na jednání sněmovního sociálního výboru ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Termín dokončení a předložení návrhu však zatím neupřesnil.
