Evropská unie finišuje s přijetím rámce pro digitální identitu, který občanům uskupení umožní přeshraniční digitální přístup ke klíčovým veřejným službám. Podle tohoto nařízení je součástí digitální identity i nová digitální peněženka.
Digitální evropská peněženka má nahradit klasickou fyzickou peněženku a obsahovat všechny doklady a dokumenty, které v peněžence obvykle nosíme, informuje na webových stránkách poradenská společnost Deloitte Česká republika.
Tato služba bude fungovat pomocí mobilního telefonu. V budoucnu by ale mobilní telefon mohly nahradit implantáty zabudované pod kůží člověka.
Digitální identita na mikročipech?
„Podle mých zdrojů centrální banky již mají vytvořenou poslední fázi pro digitální měny… V první fázi se bude používat mobilní telefon jako prostředník, ale jedná se o prozatímní krok,“ varoval v rozhovoru v roce 2022 Richard Werner, známý oxfordský profesor bankovnictví a financí.
„Ve finální fázi půjde o malou věc o velikosti zrnka rýže…. na ni bude vaše digitální identita, peněženka, pas, klíče… v budoucnu jen nastavíte ruku, protože budete mít mikročip implantovaný pod kůží,“ dodává Werner.
Podle toho, jak rapidně se technologie vyvíjí, možná o dalekou budoucnost nepůjde. Nakonec, ve světě je realitou již po několik let možnost provádět platby s využitím mikročipu pod kůží. Například v Holandsku tuto možnost využívají někteří občané od roku 2019.
Mikročipy je možné nainstalovat už dnes
Podle britské agentury BBC prodává britsko-polská firma Walletmor mikročipové implantáty již od roku 2022.
Implantát má v sobě anténu zapouzdřenou v biopolymeru. Váží méně než jeden gram a je jen o něco větší než zrnko rýže. Nepotřebuje baterii a používá bezdrátovou technologii pro sdílení dat mezi dvěma elektronickými zařízeními umístěnými blízko sebe, popisuje technologii mikročipu agentura BBC.
„S implantátem si můžete koupit drink na pláži v Riu, kávu v New Yorku, zaplatit u kadeřníka v Paříži – nebo ho můžete použít ve vašem blízkém obchodě. Lze jej použít kdekoliv, kde je možnost bezkontaktní platby,“ sděluje pro BBC Wojtek Paprota, zakladatel a vedoucí manažer firmy Walletmor.
Někteří odborníci však optimismus Paproty plně nesdílí. Obzvláště pokud jde v souvislosti s digitální identitou člověka o ochranu osobních dat.
Za komfort moderních technologií můžeme zaplatit ztrátou soukromí
Na některá rizika technologií spojených s internetem věcí upozorňuje finančně-technologická expertka z USA Theodora Lau.
„Jak moc hodláme zaplatit za pohodlí? Kde je ta pomyslná čára, která se týká soukromí a bezpečnosti? Kdo ochrání kritickou infrastrukturu a lidi, kteří jsou toho součástí?“ ptá se Lau v již zmiňovaném článku na BBC.
Profesorka veřejné správy a etiky na anglické University of Reading, Nada Kakabadse, jde ve sdílení svých obav ještě dál.
„Existuje temná strana technologií, které jsou náchylné ke zneužití. Pro ty, co nemají rádi individuální svobody, se otevírají nové lákavé obzory ke kontrole, manipulaci a útisku,“ upozorňuje Kakabadse.
Digitální identita může být cestou do pekel
Na možnou ztrátu svobod a porušování lidských práv poukazuje také právnická fakulta New York University ve zprávě o zavedení digitální identity ve světě.
Zpráva s názvem „Dláždí se digitální cesta do pekel?“ je výsledkem dlouhodobé činnosti fakulty, v níž se zaměřuje na digitální ID systémy. V této analýze univerzita využila také rozsáhlé znalosti mnoha expertů, včetně odborníků ze Světové banky.
Obsahuje zkušenosti se zavedením digitální identity v několika koutech světa, jako například v Indii, Pákistánu, Mexiku a v některých zemích Afriky. Níže uvádíme její některá zjištění.
„Světová banka a další organizace argumentují, že investice do digitálních ID systémů dláždí cestu spravedlivé digitální budoucnosti. Nicméně, přes nepochybně dobrý úmysl některých odborníků, dobře možná dláždí digitální cestu do pekel.“
„Využívání nových technologií může vést k novým formám bezpráví, včetně biometrické exkluze, diskriminace a dalších negativních dopadů souvisejícím s kapitalismem dohledu.“
„Slibované přínosy těchto systémů nebyly zatím jasně prokázány. Nebezpečné digitální ID systémy mohou vést k mnoha problémům. Přitom přínosy těchto systémů nejsou úplně jasné.“
Ve zprávě se také odvolávají na knihu Dissent on Aadhaar: Big Data Meets Big Brother, která pojednává o zavádění identifikačního systému v Indii, v níž se odvolávají na „skutečnost, že největší prospěch ze zavedení digitální identity bude mít malá skupina firem a kontrolně-orientované vlády“.
