Aktualizace článku v čase 12:42.
Ve věku 75 let zemřel po dlouhé nemoci poslanec SPD a kandidát na prezidenta v roce 2023 Jaroslav Bašta. ČTK to dnes sdělila mluvčí hnutí Barbora Šťastná. Podle informací médií z konce loňského května byl Bašta v nemocnici ve vážném stavu, zhruba od poloviny května se ze schůzí Sněmovny omlouval ze zdravotních důvodů. Poslanci uctí v úterý v úvodu schůze Baštovu památku minutou ticha, sdělila ČTK předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). V dolní komoře také vznikne pietní místo.
Poslancem SPD byl Bašta od roku 2021, v roce 1996 byl zvolen poslancem za ČSSD. Řadu let působil jako český velvyslanec v Rusku a na Ukrajině. Působil také dva roky jako ministr bez portfeje ve vládě Miloše Zemana. Byl též signatářem Charty 77.
Posledním poslancem, který zemřel během svého mandátu, byl v březnu 2021 poslanec ODS Jiří Ventruba, jenž byl hospitalizován s těžkým průběhem covidu-19.
Baštu nahradí ve Sněmovně správní ředitel chvaletické elektrárny Marcel Dlask, jenž patřil k jeho poslaneckým asistentům. „Mandátový a imunitní výbor nyní zahájí komunikaci s náhradníkem panem Dlaskem ohledně jeho účasti na schůzi a složení slibu,“ uvedla Pekarová Adamová. Před tím převezme osvědčení o zvolení, výbor projedná vznik mandátu.
„Odešel člověk pevných zásad a jeden z posledních aktivních politiků předlistopadového disentu. Hodný, slušný a noblesní člověk, který toho pro SPD, Českou republiku i její občany mnoho udělal. Čest jeho památce,“ uvedla mluvčí SPD Šťastná.
„Jaroslava Bašty jsem si vždy velmi vážil jako naprosto čestného člověka. Je mi moc líto, že už není mezi námi,“ uvedl na svém facebooku bývalý prezident Miloš Zeman. „Byl nezapomenutelným prvkem naší politické scény, byl svůj, byl originální, držel si svůj tón, držel si svá témata. Myslím, že byl teď velmi nespravedlivě atakován o tom, že v posledních dnech nedochází do Poslanecké sněmovny, to si myslím nezasloužil,“ řekl na dnešní tiskové konferenci exprezident Václav Klaus.
Bašta vystudoval gymnázium v Žatci, na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze studoval historickou archeologii. Angažoval se ve studentském Hnutí revoluční mládeže, za což byl zatčen a následně poslán do vězení. Do pádu komunismu poté pracoval jako dělník a technik. Po sametové revoluci působil mimo jiné ve vedení tajných služeb, v lustrační komisi a posléze se zapojil do politického života.
V minulosti patřil Bašta k předním politikům sociální demokracie. Ze strany odešel v březnu 2019, ve stejném roce vstoupil do hnutí Bezpečnost, odpovědnost, solidarita (BOS), za které neúspěšně kandidoval do Evropského parlamentu a jehož se na podzim 2020 stal předsedou. V roce 2021 vstoupil do SPD.
V loňské volbě prezidenta republiky Bašta kandidoval s podpisy 20 poslanců klubu hnutí SPD. Mezi osmičkou kandidátů byl nejstarší. V prvním kole skončil na pátém místě, když získal 4,45 procenta hlasů, a do druhého kola volby tak nepostoupil.
Politolog Josef Mlejnek ČTK sdělil, že Baštův názorový přerod si vysvětluje osobními ambicemi. SPD byla podle něj jedním z mála řešení pro návrat do politiky. „Vytěžil z toho poslanecký mandát a kandidaturu na prezidenta. Otázkou samozřejmě je, jestli to měl zapotřebí,“ uvedl Mlejnek.
Bašta byl ženatý, měl nemanželského syna, který před několika lety zemřel.
