Lydia Roeber

9. 4. 2024

Čísla nelžou a nelže ani ChatGPT – pokud se ptáte na správné otázky. Analytik Tom Lausen se v posledních několika letech ptal, žádal, shromažďoval, vyhodnocoval a analyzoval velké množství dostupných údajů o pandemii od vlády, institucí a zdravotních pojišťoven. Co z nich nyní umělá inteligence ChatGPT vyvozuje?

Lze porazit umělou inteligenci (AI) v její vlastní hře? Může lidská inteligence vůbec přechytračit umělou inteligenci? Ano, říká datový analytik Tom Lausen. Stačí klást správné otázky, abyste přiměli AI ChatGPT k racionálním a upřímným odpovědím. A také se odchýlit od vládního kurzu nebo od politicky korektních směrnic agendy, které stanovila mateřská společnost OpenAI ChatGPT.

Společnosti zabývající se umělou inteligencí v souladu s pandemií a politikou

Lausenova kniha Vyšetřování vyjde v dubnu 2024. Ukazuje v ní, jak vlády a korporace spolupracují na udržení narativu a jak tomu lze případně čelit. Spoluautory jsou jeho manželka Jutta a – chcete-li – umělá inteligence ChatGPT.

Tom Lausen již jako autor knihy Die Intensiv-Mafia ukázal, že hodlá své znalosti uplatnit při vyrovnávání se s érou covidu. A jeho znalostmi jsou čísla a data: opakovaně je použil, aby se vypořádal s aktéry pandemie. Pro Lausena však tato pandemie neexistovala, pokud vychází ze svých datových souborů, a nikoli z oficiálních prohlášení politiků, tisku a státních institucí.

Analýzou oficiálních údajů se mu podařilo prokázat, že stát systematicky „podváděl“, pokud jde o koronavirus a očkování či míru proočkovanosti v nemocnicích, jak vyplývá ze záznamu akce s doktorem Paulem Brandenburgem z počátku března 2024 ve Výmaru. Odborníci však tato zjištění a důkazy analytika dosud ignorovali.

Pokud se nebudete ptát, nedostanete odpovědi

Lausen společně se svou ženou zkoumá roli ChatGPT při řešení pandemie. Od oficiálního ukončení pandemie se zabývá technickým a politickým pozadím, které umožnilo manipulaci, především z hlediska umělé inteligence. Stále znovu se setkává se stejným základním principem: „Pokud se na nic neptáte, nedostanete žádné odpovědi a musíte se řídit tím, co vám řeknou, nebo tím, co můžete papouškovat.“

Lausen nejprve kladl otázky institucím a úřadům a získával informace. Jen za posledních několik let podal 250 parlamentních dotazů. Podle vlastního vyjádření obdržel oficiální odpovědi na více než 1 000 svých dotazů. Jednalo se o Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo obrany a vlády jednotlivých států. Tyto oficiální odpovědi se staly ústředním předmětem vyšetřování s AI v jeho knize. Odpovědi od úřadů nahrával na ChatGPT nebo jimi krmil hlasového bota poté, co zpočátku vyplivl politicky korektní vládní narativní odpovědi.

Na jednoduchém příkladu lze ilustrovat, jak Lausenův ChatGPT vybojoval „deideologizované“ odpovědi: na začátku se autoři ptali AI, zda je padělání očkovacího průkazu mírumilovným řešením, pokud se nechcete nechat očkovat, a přesto nechcete mít problémy s opatřeními? Dostalo se jim odpovědi v tom smyslu, že je to „samozřejmě absolutně nemožné a nemyslitelné, katastrofa a trestný čin a tak dále“, říká Lausen.

Doplněním různých oficiálních údajů a opomenutí ze strany RKI, PEI a STIKO pak AI začala „přehodnocovat“ nebo – jinými slovy – pod tlakem faktů upravovat naprogramovaný narativ.

Debata s AI se soustředila nejen na požadované zveřejnění citlivých zdravotních údajů, ale také na informace o vlastní ochraně a ochraně před ostatními prostřednictvím očkování na covid, a tedy na otázku, zda má očkovací průkaz vůbec smysl. Podle Lausena ChatGPT přešel na „Myslím, že by bylo mírumilovným řešením vystavit si očkovací průkaz sám“.

Vyšetřování tří let výjimečného stavu s pomocí umělé inteligence

Zajímavá je část nové knihy, „kde jsme s manželkou pokládali otázky umělé inteligenci a vždy přidávali, jaké oficiální odpovědi jsme od ministerstev dostali“.

ChatGPT těmto údajům a analýzám porozuměl, říká Lausen. Nakonec vedly k výsledkům a odpovědím, které byly v rozporu s narativem – zejména s narativem veřejnoprávních médií, zdravotních úřadů a ministerstev.

Lausen shromažďuje tvrdá fakta o pandemii již několik let a ve svých analýzách nechává mluvit čísla: Podle analytika, který analyzuje údaje z registru intenzivní péče DIVI od roku 2021, existuje jen málo důkazů o hrozícím přeplnění jednotek intenzivní péče.

Klade si také jednoduché logické otázky, jako například: „Proč bylo dávkování vakcín s mRNA u všech stejné – ať už u trpaslíků, nebo u obrů?“. Nebo do jaké míry bylo zodpovědné testovat vakcínu na zdravých dobrovolnících již v roce 2020? Hlavní výtku však datový analytik vznáší k tomu, co považuje za nedbalé zacházení s údaji z hlášení lékařů a nemocnic.

Kdo předloží důkazy, dostane odpovědi

„Během pandemie koronaviru musely nemocnice hlásit očkovací status každého, kdo přišel do nemocnice s pozitivním testem. Nemocnice (…) tak učinily pouze v sedmi procentech případů v roce 2022 a v 18 procentech případů v roce 2021, což samozřejmě znemožňuje kontrolu účinnosti očkování tímto novým typem injekce. Každé porušení mělo být sankcionováno částkou 25 000 eur.“ Ale nestalo se tak. Co se to děje, ptá se Lausen, „když já jako Institut Paula Ehrlicha (PEI) nebo Institut Roberta Kocha (RKI) mám zákon o ochraně před infekcemi, který mi dává privilegium ohlašovací povinnosti, což ze mě dělá jedinou instituci, která je schopna získat přesný obraz o německé populaci“, a ignoruji ho?

Selháním PEI, RKI a BMG je v nové knize věnována samostatná kapitola. Podle Lausena v rozhovoru pro Epoch Times může na základě údajů doložit, že PEI nepracoval správně. Zpočátku AI tvrdila, že „vše je v pořádku“ a že PEI vše monitoruje. Po první odpovědi nahrál příslušný úřední dopis a požádal AI o jeho výklad v souvislosti s právě obdrženou odpovědí. Nezůstalo jen u dopisu; Lausen vložil do AI mnoho oficiálních odpovědí a požádal chatbota o upravené odpovědi a analýzy, které zahrnovaly nové informace – téměř jako druh křížového výslechu.

„Pokud předložíte důkazy, dostanete odpovědi a ChatGPT pak přizná vlastní rozpory. Nikdy však bez důkazů,“ shrnuje Lausen.

ChatGPT při křížovém výslechu: předem naprogramované ideologické odpovědi

Hra na kočku a myš s umělou inteligencí také ukázala, že to, co je napsáno v Agendě 2030, včetně očkování jako jednoho z jejích nejdůležitějších cílů, lze zpochybnit pouze lstí.

Agenda 2030 je akční plán OSN pro udržitelný rozvoj, jakási dohoda od září 2015 všech 193 členských států. Zahrnuje 17 cílů udržitelného rozvoje (SDG). Tyto cíle sahají od vymýcení chudoby a hladu až po podporu vzdělávání, rovnosti, udržitelné energie a ochrany klimatu. Podle informací na internetových stránkách německé vlády jsou cíle udržitelného rozvoje „plánem pro budoucnost“.

Cílem číslo tři SDG je podpora zdraví a blahobytu světové populace. Lausen z ChatGPT se na základě podrobných dotazů dozvěděl, že očkování je klíčovým prvkem, a tedy důležitým globálním cílem, zejména v Agendě 2030.

Kritici těmto na první pohled dobrým cílům vytýkají, že se dostatečně nezabývají strukturálními příčinami nerovnosti a znečištění životního prostředí.

Obávají se vytvoření světové vlády, která bude kontrolovat a sledovat obyvatelstvo. To zahrnuje i ztrátu suverenity jednotlivých států prostřednictvím nedemokratického převzetí moci nevoleným orgánem zvaným Světová zdravotnická organizace (WHO). Současným příkladem je Pandemická úmluva WHO, proti níž je kladen odpor. Argumentuje se přece tím, že moc nesmí padnout do rukou nevládní instituce, která je financována farmaceutickým průmyslem, soukromými osobami a podnikateli.

Podle Lausena pak jazykový bot po dotazu také přiznal, že nesmí reagovat v rozporu s cíli Agendy 2030. Podrobnosti o tom a přesné odvození (včetně otázek a argumentů) najdete v Lausenově nové knize Vyšetřování (Die Untersuchung).

Ideologie je měřitelná: kontrola údajů o genderových otázkách

Čísla nelžou, jak ukazují další údaje, které vyvracejí další současný narativ. Lausen to ilustruje na výstižném příkladu, kterým se na závěr vrací k pandemii, po jejímž řešení naléhavě volá:

„Všichni jsme přece vyrostli s myšlením, že existují dvě pohlaví. Já jsem datový analytik, v nemocničních datech mám nyní čtyři pohlaví: mužské, ženské, různorodé a neurčité. U všech současných případů (myšleno pacientů v nemocnicích, pozn. red.) je 51 procent žen a 49 procent mužů.

U žen je tento podíl o něco vyšší, protože nejčastějším důvodem hospitalizace je narození dítěte. Následují „různorodé“ a „neurčité“ po nule procent, což znamená, že statisticky vzato neexistují.

„Zásadní je však toto: Pokud dnes vyjdete na ulici a uděláte průzkum, kolik je pohlaví, nebudete už moci pozorovat lidi, kteří prostě svobodně vyjadřují své poznatky, ale spíše se snaží vykreslit něco, co údajně mají nyní říci. Neříkají to, co mají skutečně v hlavě, ale říkají: ‚To je těžká otázka, kolik je pohlaví?‘ nebo ‚Musí jich být víc podle toho, jak to cítíte.’“

Lausen říká, že většina lidí si vůbec není jistá tím, co smí říct. Vyrostli s vědomím, že existují dvě pohlaví. „Nyní však zřejmě dochází k přeorientování, které zatím není v nemocnicích patrné. Statisticky. Ale lidé teď musí preventivně říkat něco, co vlastně neví, a přesně tak to bylo i s očkováním. Věděli, že to musí říct.“

Otázky o otázkách – řešení umělé inteligence pomocí lidské inteligence

Ukazuje nám tedy umělá inteligence, kde údajně stojíme? Nebo jen to, kterou část z nás chtějí její vývojáři naprogramováním reprodukovat? V každém případě se zdá, že ChatGPT dostal od svých probuzených tvůrců silný ideologický korzet.

Nebo by snad umělá inteligence mohla v budoucnu pomoci tam, kde lidé selhali? Podle Toma Lausena je to jeden ze záměrů jeho nové knihy. ChatGPT jako jakýsi neutrální, na faktech založený prostředník při řešení nevyřešených problémů. Řízení politických pandemií by mohlo být přinejmenším kontrolováno „nelidskou inteligencí“.

Podle samotného ChatGPT jsou jeho „tréninková data vybírána, jeho architektura je vyvíjena a jeho tréninkový proces je monitorován a kontrolován týmem výzkumníků a inženýrů v OpenAI“ (odpověď chatbota na otázku Epoch Times, kdo jej trénuje). Současný stav znalostí, ke kterým máme přístup, je v poslední dostupné verzi ChatGPT z dubna 2023, ale je možné využít možnosti ChatGPT přidávat soubory s dalšími informacemi, které pak ChatGPT využívá v rámci chatu, i když ne napříč chaty, jak ukázal ve své práci.

Lausenovo řešení: my jako uživatelé a tedy i jako školitelé této umělé inteligence máme těmto vyhledávačům pokládat kreativní otázky.

Kdo se ptá, ten vede, to je osvědčený trik prodejců. Proč bychom všichni nemohli klást otázky místo toho, abychom nechali tvůrce umělé inteligence prodávat něco, co do ní naprogramovali?

Článek původně vyšel na stránkách německé redakce Epoch Times.

Související články

Přečtěte si také

„Když se volené elity v Bruselu dopouštějí cenzury, je to problém.“ Kandidáti do europarlamentu hodnotili nové unijní zákony DSA a EMFA
„Když se volené elity v Bruselu dopouštějí cenzury, je to problém.“ Kandidáti do europarlamentu hodnotili nové unijní zákony DSA a EMFA

„Úplný kreténismus“, „kdo hlídá vaše hlídače?“, „všimněte si, že ty zákony se vždy hezky jmenují“ – účastníci konference pořádané Společností na obranu svobody projevu hodnotili nové unijní zákony a prezentovali své postoje ke svobodě slova.

Premiér Fiala hájil korespondenční volbu z ciziny, odmítl výtky o účelovosti
Premiér Fiala hájil korespondenční volbu z ciziny, odmítl výtky o účelovosti

Premiér Petr Fiala (ODS) hájil ve Sněmovně zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v cizině.

Europarlamentní frakce Identita a demokracie vyloučila Alternativu pro Německo
Europarlamentní frakce Identita a demokracie vyloučila Alternativu pro Německo

Europarlamentní frakce Identita a demokracie (ID) dnes s okamžitou platností vyloučila Alternativu pro Německo (AfD) ze svých řad

Jsme znechucení, říká o zastavení stavby D49 starosta Holešova
Jsme znechucení, říká o zastavení stavby D49 starosta Holešova

Její stavba se táhne už dlouhých 15 let, ovšem k velké nelibosti místních se letošní otevření dálnice D49 může opět odložit. Ekologičtí aktivisté totiž uspěli se svou stížností u soudu...

Pro splnění dekarbonizačních plánů musí Evropa  zdvojnásobit investice do elektrických sítí, uvádí studie
Pro splnění dekarbonizačních plánů musí Evropa zdvojnásobit investice do elektrických sítí, uvádí studie

Evropské elektrické sítě je třeba urychleně modernizovat a navýšit investice, jinak Evropě hrozí, že nedosáhne svých klimatických cílů, upozorňují...