Umělá inteligence bude mít obrovský vliv nejen na pracovní místa budoucnosti, ale také na způsob, jakým se k nim dostaneme. Prostřednictvím umělé inteligence se totiž mění i vzdělávací systém. Nebo se spíše již změnil. Nebo se dokonce sám ruší? Na jedné pražské univerzitě se nyní poprvé ruší bakalářské práce. Důvod: v době umělé inteligence nemají téměř žádný smysl.
Začíná být jasné, že svět práce projde nebo již prochází revolucí díky využití umělé inteligence (AI): mnoho pracovních míst zanikne, ještě více se jich změní, jiná se stanou populárnějšími a vzniknou nové profese. Business Insider předpovídá, že 14 milionů pracovních profilů přestane existovat v dnešní podobě. Kromě toho se v příštích pěti letech masivně změní 23 % pracovních míst na celém světě. Vyplývá to z průzkumu Světového ekonomického fóra „The Future of Jobs Report 2023“. Stane se tak díky využití umělé inteligence a technických inovací v oblasti technologií zpracování textu, obrazu a jazyka.
Změny se dotknou hlavně „kancelářských pracovníků“, zatímco řemesla a profese, v nichž dochází k sociální interakci, zažijí rozmach.
Změní se však i cesta k zaměstnání, možná i celý svět vzdělávání, zejména akademického. Změna je již v plném proudu. Vzdělávací instituce a univerzity se stále častěji musí vypořádávat s využíváním „generativní umělé inteligence“.
Pokrok umělé inteligence na univerzitách
Pokud se zeptáte samotného ChatGPT, co je to generativní AI, odpověď zní takto: „Generativní AI samostatně vytváří nový obsah, jako je text, obrázky nebo hudba, na základě vzorů a informací, které se naučila ze svých tréninkových dat.“
Při správném položení otázky si nyní můžete nechat během několika vteřin vygenerovat články, souhrny, dokonce i celé bakalářské práce nebo jiné vědecké texty či analýzy, které dříve vyžadovaly zdlouhavé rešerše, vlastní myšlenky a závěry a především spoustu času, a to pouhým stisknutím tlačítka nebo stisknutím klávesy.
Praha reaguje na technologický vývoj
Vysoká škola ekonomická v Praze nyní zrušila bakalářské práce pro nové studenty. Fakulta podnikohospodářská univerzity tak chce předvídat vývoj. V době umělé inteligence totiž psaní bakalářských prací téměř nemá smysl. Proto na ní bakalářské práce už nebudou, vysvětlil záměr děkan fakulty Jiří Hnilica časopisu Forbes. Pro všechny, kteří v tomto akademickém roce začínají studovat, se tak psaní a odevzdávání bakalářské práce stane bezpředmětným.
Místo umělé inteligence a plagiátorství: Pryč s bakalářským titulem úplně
„V současné době je stále pravděpodobnější, že si student nechá práci vypracovat profesionální agenturou, a ne umělou inteligencí,“ říká děkan. Těchto agentur je spousta: „Vznik umělé inteligence byl pro nás dalším impulsem ke změně systému,“ říká Hnilica a vysvětluje projekt a další plány, které po tomto neobvyklém kroku následují: „Bakalářský program koncipujeme prakticky tak, aby v něm bylo mnohem méně prostoru pro plagiátorství a aby si z něj studenti odnesli mnohem více užitečných zkušeností do života.“
Zatím nejsou k dispozici žádné informace o tom, co tato nová koncepce vlastně obnáší.
Spolupráce s umělou inteligencí místo práce proti ní
Také další česká vysoká škola, Technická univerzita Liberec, se rozhodla nejen výslovně povolit používání nástrojů AI, ale dokonce je i propagovat. Využívání AI je zde nyní dokonce součástí studijních plánů, zejména jak s novými technologiemi efektivně a zodpovědně pracovat.
Mimo jiné se mají vyučovat pokyny, jako například to, že ti, kdo využívají AI k vytváření obsahu, musí také převzít odpovědnost za správnost výsledků, včetně požadavku na označování obsahu generovaného AI.
Vzhledem k tomu, že bakalářská práce není v České republice povinným požadavkem pro absolvování bakalářského studia, je taková změna vysokoškolských studijních programů právně jednoduchá.
Význam vzdělání a výkonnosti v testu
Univerzity, školy a další vzdělávací instituce po celém světě musí najít způsoby, jak se vypořádat s novými technickými možnostmi. Ty nabízejí nástroje umělé inteligence, jako je ChatGPT a podobně, bez ohledu na různé právní rámce.
Zatímco v Praze se nyní poprvé ruší bakalářské práce, Robert Lepenies, rektor Karlshochschule v Karlsruhe, je pro začlenění využití AI do vysokoškolského vzdělávání a výuky.
Otřesy univerzitní slonovinové věže
V rozhovoru pro časopis o počítačových technologiích „c’t“ tvrdí, že pojmy jako „vzdělání“ a „výkon“ je třeba ve výuce redefinovat. „Když systémy umělé inteligence, jako jsou GPT-3 a ChatGPT, dokáží napsat celé diplomové práce během několika sekund“, říká Lepenies.
Jeho řešení: umělá inteligence by měla být integrována do seminářů. Zejména proto, že schopnost umělé inteligence vytvářet akademické texty se nebude omezovat pouze na společenské a humanitní vědy, jako je tomu v současnosti.
Brzy se to dotkne i dalších vědních oborů a všech forem vzdělávání, předpovídá Lepenies: „Konkrétně to znamená, že bude obtížné hodnotit seminární práce. Umělá inteligence nás zde probouzí a nutí nás ptát se: Je náš pohled na to, co znamená ,vzdělání‘ a ,výkon‘ stále aktuální?“
Používání místo zákazu: ChatGPT jako „univerzitní asistent“
Je spíše pro využití AI jako sparingpartnera; podle něj je GPT-3 potenciálně velmi inteligentní a podnětný partner pro zpětnou vazbu, a to i v univerzitním prostředí. „Čím chytřeji položíte otázku a poskytnete modelu zpětnou vazbu, tím inteligentnější budou odpovědi.“
Jako každý technologický vývoj je i umělá inteligence ambivalentní. Wikipedie nebo autokorekce v textovém editoru by také právem zpochybnily to, co dnes vzdělaní lidé potřebují znát a umět. V případě umělé inteligence, která dokáže mnohem více než tyto předchozí technické vymoženosti, „se musíme naučit správně klasifikovat a vyhodnocovat výsledky stroje a vytvořit si vlastní interpretace a úsudky“.
Podle Lepeniese je univerzita tím pravým místem, kde se tyto základní dovednosti – včetně toho, jak s AI zacházet – naučit.
Článek původně vyšel na stránkách německé redakce Epoch Times.
