V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu se výrazně navýšil počet členských zemí NATO, které plní své závazky v oblasti obrany.
Obranná vojenská aliance přijala v roce 2014 po ruské invazi a zabrání Krymu Ukrajině směrnici, podle níž by všechny členské země měly na výdaje na obranu vynakládat nejméně 2 % svého hrubého domácího produktu (HDP).
V té době tento výdajový závazek plnily pouze tři členské státy a o více než půl desetiletí později jej plnilo méně než deset členů. Od ruské invaze na Ukrajinu v plném rozsahu v roce 2022 se však tento počet dramaticky zvýšil a podle Celeste Wallanderové, náměstkyně ministra obrany pro mezinárodní bezpečnostní záležitosti, nyní 18 zemí NATO vydává na obranu alespoň 2 % HDP.
„Nejsme v tom sami. Mohu oznámit, že naši spojenci v Evropě sdílejí odpovědnost za kolektivní obranu,“ řekla Wallanderová během slyšení výboru pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů 10. dubna. „Dnes splňuje požadavek dvou procent 18 spojenců, zatímco v roce 2020 jich bylo pouze devět. Několik dalších splní závazek do červencového summitu [NATO] ve Washingtonu.“
Wallanderová uvedla, že Aliance by nyní měla do konce roku 2024 vynaložit na společnou obranu 470 miliard dolarů, což by znamenalo překročení hranice 2 % jejího společného HDP.
Tyto zálohy jsou podle ní zásadní pro zajištění toho, aby alianční odstrašující úsilí zůstalo silné a aby Ukrajina byla dostatečně posílena a zabránila ruským jednotkám dosáhnout hranic čtyř zemí NATO sousedících s touto bojující zemí.
„Spojenci NATO společně odpovídají na výzvu čelit této historické hrozbě,“ uvedla. Wallanderová varovala, že konečným cílem Moskvy je fakticky ukončit ukrajinskou suverenitu a dále podkopat globální důvěru v NATO. „Putinovým cílem je podrobit si Ukrajinu, zbavit ji suverenity a nezávislosti,“ řekla. „[Naším] cílem je strategické selhání Ruska.“
Ruský prezident Vladimir Putin se zatím zdržel označení ruské války, největší v Evropě od druhé světové války, jako „války“. Místo toho ji označil za „speciální vojenskou operaci“.
Putin od počátku invaze prohlašuje, že cílem kampaně je trvalá demilitarizace Ukrajiny a zajištění její neutrality v mezinárodních záležitostech, což zopakoval ještě v prosinci 2023.
Wallanderová uvedla, že NATO nesmí dopustit, aby se tato budoucnost naplnila. „Na Ukrajině je naším strategickým cílem, aby po selhání Ruska vznikla suverénní, nezávislá, ekonomicky životaschopná a demokratická Ukrajina. Ukrajina, která bude mít prostředky k odstrašení a obraně proti další agresi,“ řekla.
Generál Christopher Cavoli, velitel amerického evropského velitelství, podobně prohlásil, že konkrétní zvýšení investic NATO pomůže v příštích letech odvrátit „trvalou hrozbu“ ruské agrese, tedy boj, na který se Aliance stále více připravuje.
„Brutální, nevyprovokovaná ruská válka pustoší Ukrajinu již více než dva roky,“ řekl generál Cavoli. „Jejich síly demolují města. Ničí životy nevinných lidí v takovém měřítku, jaké jsme neviděli od druhé světové války. V uplynulém roce došlo v NATO k zásadním změnám. Poprvé po 35 letech máme nové válečné plány. Máme nový model sil a nový model připravenosti. Díky němu má vrchní spojenecký velitel, tedy já, k dispozici o více než 700 procent více evropských jednotek než před několika lety.“
Dlouhodobé podpoře Ukrajiny ze strany Aliance však stále stojí v cestě překážky. Patří k nim přetrvávající závislost Ukrajiny na amerických dělostřeleckých granátech a stíhacích letounech, s nimiž se Spojené státy stále obezřetněji loučí.
„Ačkoli spojenci rychle navyšují výrobu vojenských prostředků v Evropě, vedoucí postavení USA v prodeji těchto zbraní zůstává rozhodující,“ uvedl generál Cavoli. Pokud by tato podpora ochabla, Ukrajina by mohla padnout a Rusko by se ocitlo na prahu širšího pásma NATO než za studené války.
Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times.
