Ukrajinská vláda bude provádět namátkové kontroly na vysokých školách po celé zemi, k čemuž ji přiměl téměř dvoutisíciprocentní nárůst počtu žádostí mužů v odvodovém věku od začátku války s Ruskem před více než dvěma lety.
Ukrajinská Státní služba kvality vzdělávání, agentura v rámci ministerstva školství, která má za úkol dohlížet na standardy vzdělávání, uvedla, že prověřila státní údaje o mužích narozených v letech 1964 až 1994, kteří v letech 2021 až 2023 nastoupili do denního studia nebo se do něj vrátili.
Analýza podle agentury naznačuje abnormální nárůst přihlášek do programů vysokoškolského a odborného pregraduálního vzdělávání – nárůst o 1 880 procent v roce 2022, kdy téměř 10 let trvající rusko-ukrajinský konflikt přerostl v plnohodnotnou invazi.
„Největší nárůst byl zaznamenán v soukromých vzdělávacích institucích, ve všech typech vysokých škol a také v některých státních institucích,“ uvedla agentura 5. dubna s tím, že tyto státní školy v roce 2021 nezapsaly do této věkové kategorie ani jednoho muže.
Podle současné ukrajinské branné politiky zápis do prvního ročníku vysoké školy osvobozuje muže od odvodu do vojenské služby na tři až čtyři roky v závislosti na studijním oboru. Tato politika by se však mohla změnit, až Ukrajina zjistí, že potřebuje více mužů v první linii.
Podle ukrajinské vlády se většina těchto uchazečů v odvodovém věku snažila zapsat do programů s nejnižšími náklady a minimálními vstupními požadavky, jako jsou ty, které nevyžadují víc než jen motivační dopis. Ve skutečnosti se v letech bezprostředně následujících po ruské invazi jen malý zlomek osob v branném věku dostal na vysokou školu na základě předložení výsledků standardizovaných testů.
Co se týče studijních oborů, agentura uvedla, že nejnižší nárůst počtu studentů zaznamenaly instituce v oblasti medicíny a další obory, které vyžadují přísné akademické požadavky nebo rozsáhlou předchozí odbornou přípravu.
Celkově tento dramatický nárůst počtu zapsaných studentů představuje obrovskou zátěž pro rozpočty a pracovní síly vysokých škol do té míry, že hrozí, že nebudou schopny plnit své povinnosti stanovené ukrajinským zákonem o vzdělávání, varovala agentura.
„V takové situaci služba spatřuje významná rizika, která mohou způsobit dlouhodobé negativní důsledky,“ uvedla a zavázala se provádět namátkové kontroly vysokých škol až do konce tohoto akademického roku.
Oznámení přichází v době, kdy Kyjev přijal řadu opatření k rozšíření branné povinnosti, protože válka s Ruskem se táhne již třetím rokem.
Ukrajinský parlament 11. dubna schválil velmi kontroverzní zákon, který mimo jiné zakazuje mužům, kteří včas nereagují na povolávací rozkaz, řídit auto a umožňuje odsouzeným, kterým byl dříve zakázán vstup do armády, sloužit výměnou za podmíněný trest. Návrh zákona také ukládá místním samosprávám a policii zákonnou povinnost pomáhat armádě při mobilizačních akcích.
Jeho konečná verze však neobsahuje demobilizační klauzuli, která by vojákům umožnila návrat domů po 36 měsících služby, což bylo před válkou standardní.
Návrh zákona vstoupí v platnost, jakmile jej schválí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který na začátku tohoto měsíce podepsal zákon, který snižuje věk pro povolání do armády z 27 na 25 let.
Rusko, které má vlastní problémy s lidskými zdroji a logistikou, údajně v poslední době zaznamenává nárůst počtu odvedenců.
Za posledních 10 dní se přihlásilo asi 16 000 lidí, uvedlo 3. dubna ruské ministerstvo obrany a výsledek přičítá rozhořčení veřejnosti nad březnovým teroristickým útokem na moskevskou koncertní halu, který si vyžádal životy více než 140 lidí a stovky dalších zranil. K masakru se přihlásila islámská teroristická skupina ISIS-K se sídlem v Afghánistánu.
Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times.
