Piráti chtějí nová místa v předškolní péči, zvyšování platů učitelů či naplnění všech podmínek pro přijetí eura do roku 2028. Strana dnes představila 20 cílů, které mají pomoci rozhýbat českou ekonomiku. Konkrétní návrhy, jak cílů dosáhnout, budou postupně předkládat koaličním partnerům. Ekonomická mapa podle nich zahrnuje podněty z iniciativy Druhá ekonomická transformace i většinu doporučení Národní ekonomické rady státu (NERV).
Návrhy jsou podle vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) podložené expertizami a vyzkoušené v jiných zemích. Při splnění cílů má podle Bartoše Česko šanci na růst ekonomiky v letech 2026 až 2029 na úrovni až čtyři procenta ročně. ČR je potřeba vymanit ze stagnace a stanovit jasné cíle, jak podpořit ekonomiku a vrátit optimismus, dodal předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. Konkrétní kroky budou podle něj Piráti představovat, když budou aktuální, například když návrh ponesou na vládu. Vzniknout má také veřejná nástěnka skládání účtů, na které bude vidět, jak se cíle daří plnit.
Plán „Republika v pohybu“ stojí na třech pilířích. První se soustředí na snahu dostat lidi na trh práce. Piráti si kladou za cíl například zajištění 100.000 nových míst pro předškoláky, zjednodušení systému oddlužení, podporu zkrácených úvazků či zjednodušení procedury náboru pracovní síly ze zahraničí. V druhé části plánu se Piráti zaměřují na podporu investic. Chtějí nastavit přívětivé podmínky pro mladé firmy a start-upy, usnadnit bytovou výstavbu, motivovat regiony ke zvyšování HDP na svém území nebo přesměrovat evropské dotace primárně do posílení veřejné infrastruktury.
Součástí plánu je také návrh závazné termínové mapy přijetí eura podle výsledků NERV. „Z našeho pohledu by měla ČR ideálně vstoupit do Evropského mechanismu směnných kurzů, tedy navázat kurz koruny na euro, do roku 2026,“ uvedli Piráti. Všechny podmínky pro přijetí eura by pak chtěli naplnit v roce 2028. Ve vládní koalici není na přijetí eura shoda. Ke vstupu do eurozóny se Česko zavázalo při přistoupení k EU v roce 2004. Z deseti zemí, které tehdy do unie vstoupily, zatím společnou měnu kromě Česka nezavedly Polsko a Maďarsko.
Třetí pirátský pilíř změn se zaměřuje například na přívětivé podmínky pro digitalizaci a snižování byrokracie, ale také pobídky k dobrovolnému slučování obcí či dodržení vládního závazku na zvýšení platů učitelů na 130 procent průměrné mzdy. Piráti chtějí také dostat více odborníků do státní správy či „sjednotit brand Česka“, což má za cíl podpořit export, turismus a navázat na dobrou reputaci československé značky v zahraničí.
