Problémy českého zdravotnictví se podle premiéra Petra Fialy (ODS) nevyřeší jen dalším přidáváním peněz. Pro dlouhodobou udržitelnost systému je podle něj potřeba vyšší efektivita, důraz na prevenci a přizpůsobení se stárnutí populace. Otevřít je podle něj nutné debatu o přímých platbách, například za nadstandardy. Řekl to na akci Technologie a inovace ve zdravotnictví, kterou pořádal Zdravotnický deník. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) doplnil, že náklady veřejného zdravotnictví se od roku 2010 více než zdvojnásobily, spolu s tím ale nerostla adekvátně jeho dostupnost či kvalita, produkce naopak klesala.
„Velmi se mýlí ten, kdo si myslí, že všechny problémy ve zdravotnictví se vyřeší tím, že se tam nalejí peníze,“ řekl premiér. Je podle něj třeba se soustředit na dlouhodobou stabilitu zdravotnictví, jeho adaptaci na demografický vývoj a technologický pokrok. „A aby si přitom nevytvářelo vnitřní dluhy,“ dodal.
Jako příklad vnitřního dluhu uvedl Fiala loňské téma přesčasové práce, které zvedli mladí lékaři. „Pro dřívější generace to bylo samozřejmé. Ale ukázalo se, že nové generace na to nejsou připravené a chtějí, aby ten systém fungoval jinak,“ řekl premiér. Myslet si o tom je podle něj možné cokoliv, je na to třeba ale systém připravit. „Během roku tohoto a následujícího se efektivně omezí přesčasy a stanoví se nějaká další pravidla,“ doplnil.
Za zásadní pro zlepšení stavu českého zdravotnictví považuje Fiala tlak na jeho vyšší efektivitu. „Bez digitalizace zdravotnictví nemůžeme dosáhnout efektivity a bez efektivity nemůže dosáhnout udržitelnosti zdravotnictví a jeho lepšího financování,“ řekl.
Podle Válka systém solidárního zdravotního pojištění v době svého vzniku nebyl nastavený na to, že bude ubývat těch, kteří do systému přispívají a přibývat těch, za které pojistné platí stát nižší částkou. Přitom v roce 2045 může být státních pojištěnců podle propočtů až 75 procent, náklady by se přitom mohly přiblížit při stávajícím každoročním nárůstu až k bilionu korun.
„Žádný systém nemůže fungovat v systému, kdy se příjmy zvednou o 160 miliard a přitom klesá produkce a pouze udržujeme systém v chodu,“ reagoval na to ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek. Pojišťovny v současné době jednají o změnách ve struktuře lůžkové péče, která bude reagovat na stárnutí populace a klesající produkci v akutní lůžkové péči. Mírnil ale obavy z rušení nemocnic. „Přežijí všechna zařízení, jenom je potřeba se bavit, v jaké formě a v jaké struktuře,“ dodal.
Od 90. let rostly náklady veřejného zdravotnictví podle Válka o procenta, od roku 2010 stouply na dvojnásobek, tedy o 241 miliard korun. V letošním roce překročí 500 miliard korun. „Exponenciální nárůst nastal v roce 2017. V podstatě se nedá zastavit, protože systém veřejného zdravotního pojištění je nastavený tak, že většinou musíte realizovat nárůst,“ vysvětlil Válek.
Produkce v akutní lůžkové péči podle něj od roku 2010 klesla zhruba o čtvrtinu, osobní náklady se zvýšily o 120 procent. Nerovnoměrně podle Válka přibývá lékařů v různých odbornostech, například ambulantních specialistů je o pětinu víc, praktických lékařů pro dospělé přibylo o čtyři procenta, dětských praktiků o sedm procent ubylo.
Podle Fialy změny musí být systémové, nejen kosmetické. „Nevyhneme se debatě o nepříjemných věcech, jako je revize systému přímých plateb,“ uvedl premiér. Otevřít podle něj bude třeba znovu i debatu o nadstandardech. Větší prioritu je podle něj třeba dávat také prevenci. „Lidé kvůli špatným návykům zbytečně přicházejí o roky zdravého života a jejich léčba je pak i finančně náročnější,“ doplnil.
Podle Válka se musí změnit složení lůžkového fondu tak, aby reagoval na stárnutí populace. Podpořit chce jednodenní medicínu nebo ve větší míře úhradu péče formou výkonů, nikoliv paušální platby. Výzvou v budoucnu bude podle něj vstup dalších moderních léků, například na Alzheimerovu chorobu, jejichž náklady se odhadují na 30 až 60 miliard korun za rok.
