Třetí ze série otázek Společnosti pro obranu svobody projevu (SOSP) na kandidáty do Evropského parlamentu, na kterou odpovědi poskytla deníku Epoch Times, se týkala pohledu na dezinformace a přístupu k nim.
V předchozích dílech se SOSP ptala zástupců politických uskupení na hrozby pro svobodu projevu a na zastavení cenzury či podpory názorové diverzity.
Nyní dostali politici otázku, která se dle SOSP týká tématu, které je nejčastěji spojeno s cenzurou a omezováním svobody slova – s bojem proti dezinformacím: „Jsou dezinformace v EU významným problémem? Budete usilovat o nějakou legislativní úpravu, příp. jakou?“
Dle tazatelů „odpovědi ukazují v plné nahotě rozdíl v chápání problému mezi jednotlivými kandidujícími subjekty“.
K osloveným organizace dodává, že politici dostali na vyjádření tři týdny. Dále uvádí, že představitelé Pirátů, STAN a SocDem neodpověděli ani po urgenci či se omluvili z časových důvodů.
SPOLU
Nejprve je potřeba si dezinformace definovat. Ano, dezinformace existují a do jejich šíření jsou zapojeni i cizí státní aktéři, například ruské zpravodajské služby, proti čemuž je samozřejmě nutné bojovat. Pak tu ale máme spoustu věcí označovaných za „dezinformační narativ“ a podobně, kdy je zřejmé, že se toto označení používá jen jako zbraň proti politickým oponentům. Standardní definicí dezinformace je, že je to lež, která je záměrně šířena za účelem oklamání lidí. Když dám příklad, ukázková dezinformace je, když vezmu přelidněný vlak z Indie, přifotošopuji jej na nádraží v Chlumci nad Cidlinou a budu tvrdit, že to jsou migranti proudící do Česka. To má být označeno jako lež a původce by měl nést zodpovědnost. Jenže většinou to tak jednoduché není, a je potřeba k tomu přistupovat mimořádně obezřetně. Stávající česká legislativa mi připadá dostačující.
Garanti: Alexandr Vondra (místopředseda ODS a lídr kandidátky), Luděk Niedermayer (europoslanec a kandidát č.3 za Top09) a Tomáš Zdechovský (europoslanec a kandidát č.4 za KDU-ČSL).
ANO
V dnešním digitálním světě je možnost šířit dezinformace snazší než kdy jindy. S rozvojem umělé inteligence a vytvářením takzvaných deepfakes je tento problém ještě hlubší, jelikož je stále obtížnější samotné dezinformace rozpoznat.
EU tak vytvořila Centra EU pro boj proti dezinformacím, která fungují ve všech členských státech EU. ČR, Slovensko a Polsko spadají pod Středoevropskou observatoř digitálních médií, která sídlí v ČR a je vedena Univerzitou Karlovou. Cílem těchto center je mimo jiné zvyšovat mediální gramotnost ve společnosti, což považuji za jeden z nejúčinnějších nástrojů v boji proti dezinformacím.
Zároveň EU iniciovala vznik evropského Kodexu zásad boje proti dezinformacím. Jedná se o první nástroj svého druhu, jehož prostřednictvím se hlavní online platformy, subjekty v reklamním průmyslu a další aktéři v tomto odvětví dohodli na samoregulačních normách pro boj proti dezinformacím. Mezi signatáře kodexu patří například společnosti Google, Meta, TikTok, Adobe, či Microsoft.
Nyní je důležité dohlédnout na dodržování těchto zásad a nevytvářet další regulace, které v konečném důsledku nepomohou v boji proti dezinformacím, a naopak mohou zasahovat do práva svobody projevu.
Garant: Ondřej Knotek (europoslanec ANO, kandidát č.3)
SPD – Trikolora
Problém je neuchopitelnost pojmu a spornost ohledně toho, co je dezinformace. Obáváme se, že institut „důvěryhodných oznamovatelů“ bude prodlouženou rukou nové levice a nástrojem politického boje. Názor nebo argument nemá být předmětem výkladu. Chtěli bychom proto z nařízení o digitálních službách institut „důvěryhodných oznamovatelů“ vypustit.
Garanti: Petr Mach (SPD, lídr kandidátky), Zuzana Majerová (předsedkyně Trikolory, kandidátka č.3)
PRO
Nejsou, respektive snahy o jejich podchycení, rozpoznání či určení, co je dezinformace a co není, jsou větším nebezpečím pro demokracii i svobodu slova než dezinformace samy o sobě.
Garant: Marek Zeman (místopředseda PRO, kandidát č.4)
Přísaha – Motoristé sobě
Dezinformace nejsou významným problémem ve společnosti. Jsou za významný problém pouze vydávány – za účelem omezování svobody projevu a pokusu o názorovou unifikaci. Jediná účinná forma obrany společnosti proti tzv. dezinformacím je vzdělání. Cesta regulace a omezování je cestou do nesvobody. Není možné trestně postihovat lidi za názor, i kdyby byl mimořádně hloupý. S výjimkou již popsaných trestných činů (viz předchozí odpověď).
Garanti: Petr Macinka (předseda strany Motoristé sobě) a Antonín Staněk (Přísaha, kandidát č.3)
Svobodní
Problém představuje především nesmyslný boj s nimi. To, co se nazývá dnes dezinformací, vždy bylo a je přirozenou součástí demokracie. Zdravá demokratická a svobodná společnost si s nepřesnými či nepravdivými informacemi dokáže bez potíží poradit, má-li dostatek zdrojů, z nichž může informace čerpat. Budeme usilovat o zastavení masivního toku peněz do nesmyslného boje proti dezinformacím, který nyní slouží spíše k potlačení nevhodných názorů. Do této kategorie spadá i podpora politických neziskových organizací, které nám filtrují informace a rozhodují o tom, co můžeme, a co nemůžeme číst, a ke kterým informacím smíme či nesmíme mít přístup.
Garant: Libor Vondráček (předseda strany a lídr kandidátky)
Kompletní sadu odpovědí najdete na webu SOSP.
