Jeffrey A. Tucker

16. 5. 2024

Komentář

Nuže, přinejmenším toto je jeden neúspěch světové vlády.

Soud v Austrálii sdělil vládní komisi pro elektronickou bezpečnost, že Elon Musk má pravdu: jedna země nemůže vnucovat cenzuru celému světu. Společnost X, dříve známá jako Twitter, se musí řídit národními zákony, ale ne zákony celosvětovými.

Zdá se, že Musk vyhrál velmi podobný boj v Brazílii, kde soudce požadoval nejen národní, ale i globální stažení. Společnost X to odmítla a vyhrála. Prozatím.

To skutečně vyvolává závažné otázky: jak velkou hrozbou jsou tyto globální vládní instituce?

Zasnění, zfetovaní a často děsiví intelektuálové sní o globální vládě už po staletí. Pokud jste dostatečně bohatí a chytří, zdá se, že tato myšlenka je věčným pokušením. Na seznamu zastánců jsou lidé, kteří jinak mají za sebou pozoruhodný přínos: Albert Einstein, Isaac Asimov, Walter Cronkite, Buckminster Fuller a mnoho dalších.

Sen často ožívá po velkých otřesech, jako je válka nebo deprese. Nebo v období pandemií, jakou jsme právě prošli. Použití „dezinformací“ jako přeshraničního testu globální vládní moci je určeno k nasazení nové strategie vládnutí obecně, která nebere v úvahu národní kontrolu ve prospěch kontroly globální.

Tohle byl vždycky sen. V historii jsme například po Velké válce byli svědky vzniku Společnosti národů, která byla předchůdkyní Organizace spojených národů, a to na popud prezidenta Woodrowa Wilsona. Intelektuální třída považovala obojí za nezbytné stavební kameny pro to, co skutečně chtěla, tedy závazný světový stát.

To není konspirační teorie. Je to to, co říkali a co chtěli.

V roce 1919 se H. G. Wells, inspirován touto Společností, pro tuto myšlenku nadchl natolik, že napsal rozsáhlou reinterpretaci světových dějin, která se táhla od devátého století před naším letopočtem až do současnosti. Nazval ji „Nástin dějin“.

Cílem knihy bylo postavit na hlavu populární whigovskou teorii z předchozího století, která viděla dějiny jako příběh stále větší svobody jednotlivců a odklon od mocných států. Wells vyprávěl příběh kmenů, které se mění v národy a poté v regiony, přičemž stále méně moci mají lidé a stále více diktátoři a plánovači. Jeho cílem bylo přesně toto zaznamenat a obhájit.

Kniha se stala obrovským bestsellerem v době, kdy byla chuť na knihy obrovská, protože se stávaly cenově dostupnými a v obyvatelstvu hořela vášeň pro všeobecné vzdělání. Teze jeho knihy, jakkoli byla v některých historických ohledech cenná, byla skutečně bizarní. Představoval si budoucí světový stát, jemuž bude vládnout úzká elita nejchytřejších lidí, kteří budou plánovat všechny ekonomiky, informační toky, migrační vzorce a systémy vládnutí a zároveň potírat národní ambice, svobodné podnikání, tradice a ústavy.

Bylo to šílené a ve skutečnosti se to nestalo. Ale snahy mezi určitou třídou intelektuálů nikdy neustaly. Po druhé světové válce jsme byli svědky podobných snah, přičemž OSN byla jen jednou z nich. V dohodě uzavřené v Bretton Woods v roce 1944 jsme vytvořili Světovou banku a Mezinárodní měnový fond (MMF), které byly považovány za základ globálního plánovacího aparátu spolu s novým světovým měnovým systémem.

Ani to se nepodařilo. MMF a Světová banka se nakonec staly dobře placenými posty pro elitní akademiky, ale nikoli finanční základnou světového státu. OSN se pro mnohé stala zklamáním. Úsilí o globální řízení obchodu nakonec přinesla Světová obchodní organizace, která se však ukázala být většinou bezzubá a neschopná zastavit radikální obrat k volnému obchodu, k němuž došlo v posledních pěti letech. Dnes se této entity žádný národ skutečně nebojí.

Snaha sjednotit Evropu byla inzerována jako liberální krok, který má inspirovat spolupráci v oblasti obchodu a cestování a umožnit hospodářskou spolupráci. Ale to bylo jen předstírání. Ve skutečnosti byla Evropská unie vytvořením podlé byrokracie v Bruselu, která by překonala suverenitu národů a vynutila si v Evropě úctu k novému centrálnímu státu, který vlastně nemá žádný historický precedens. Byl to experiment s plánováním vlády v celém regionu.

Británie byla vždy váhavým členem, ale když se naplnily její nejhorší obavy, lidé si odhlasovali odchod z celé věci. Výsledkem byl brexit, politické hnutí, které vyvolalo paniku elit po celém světě. Viděly, jak se plány na celá desetiletí rozplývají. Boris Johnson se stal premiérem s úkolem brexit uskutečnit, ale jeho vláda ztroskotávala na každém kroku. Nakonec přišla pandemie covidu-19, která celé jeho působení převrátila.

Jedním ze způsobů, jak chápat reakci na pandemii covidu-19, je další experiment se světovládou, způsob, jakým elity vysílají do celé planety, že když chtějí, mohou dosáhnout globální spolupráce.

Ve většině zemí byla reakce stejná, pokud jde o načasování a protokol. Sociální distancování bylo všude a roušky také. Všude bylo zavedeno rozbíjení shromáždění včetně bohoslužeb spolu s idiotskými schématy, jako jsou jednosměrné uličky v obchodech s potravinami. Stejná byla i hesla („Jsme v tom všichni společně“) a značení (umýt si ruce, zachovat odstup, nasadit roušku).

Bylo to až děsivé, zvlášť když si uvědomíte, jak se to všechno odehrálo najednou, i když jsme s jistotou věděli, že ve způsobu šíření respiračních patogenů existují obrovské rozdíly mezi polokoulemi. Něco může být problém v New Yorku, ale ne v Sydney. Proč se to stalo najednou? Zdálo se, že poselství zní: tohle je přesně to, co děláme při globální pandemii.

Nikomu však neřekli, že nic z toho nepředstavuje „opatření zdravého rozumu v oblasti veřejného zdraví“, ale že se jedná o experiment, který nemá v dějinách lidstva obdoby. Nikde se všechny tyto hlouposti dosud neprováděly. V minulosti je doporučovali jen blázni, ale právě blázni se nějak prosadili. Za celou snahou bylo poselství: my jsme vláda a my vládneme světu, ať jde odpor populistů k čertu.

V návaznosti na to se Světová zdravotnická organizace (WHO) chopila štafety a pobídla národy světa, aby se vzdaly své suverenity a souhlasily s prováděním stejných protokolů, kdykoli to WHO bude požadovat. Mají tuto úmluvu nebo dohodu, se kterou obcházejí celou planetu a hledají její signatáře. Zpočátku se zdálo, že ji mají v kapse. Ale s pohromou, kterou přinesla reakce na pandemii covidu-19, při zpětném pohledu se ukázalo, že to není tak snadné.

Skupina REPPARE se začala touto dohodou a dodatky pečlivě zabývat a viděla, že celá věc stojí na chybných předpokladech, pokřiveném myšlení a fiskální rozhazovačnosti. Vlády po celém světě nyní plošně odmítají nabídku vzdát se kontroly nad svými národy. Nyní se zdá, že dohoda Světové zdravotnické organizace má problémy. Dokonce začínáme pozorovat pohyby směrem k úplnému opuštění WHO, jak se o to v roce 2017 pokusil prezident Donald Trump.

Není pochyb o tom, že dnes již působí rodící se světová vláda. Má obrovský vliv na média, technologie a fungování internetu. Řídí globální toky peněz a ceny aktiv. Jejím cílem je omezit národní suverenitu na pouhé značky téhož a znemožnit, aby v jakýchkoli politických výsledcích převládla vůle voličů. Skládá se z velkých a dobře financovaných elit, které plují mezi veřejným a soukromým sektorem a působí prostřednictvím nadací a nevládních organizací. Je zcela odtržena od demokratických procesů.

„V oblasti mezinárodních ekonomických vztahů se nemůže stát nic katastrofálnějšího než uskutečnění takových plánů,“ napsal v roce 1944 Ludwig von Mises. „Rozdělilo by to národy na dvě skupiny – vykořisťující a vykořisťované; ty, které omezují výrobu a účtují si monopolní ceny, a ty, které jsou nuceny platit monopolní ceny. Vyvolalo by to neřešitelné střety zájmů a nevyhnutelně by to vedlo k novým válkám.“

Jinými slovy, stejně jako všechny vládní akce by výsledky světové vlády skončily opakem slibovaného: ne mírem, ale válkou, ne prosperitou, ale chudobou, ne zdravím, ale nemocemi, ne lepším, ale horším životním prostředím. Bylo by to vězení pro svět a naprosto neuskutečnitelné. Lidé na celém světě musí být na pozoru před tím, co se děje, a odmítnout to, kdykoli se k tomu naskytne příležitost.

Z tohoto důvodu bychom měli jásat, kdykoli globální vládní vnucování, jako je cenzura, zažije neúspěch. Vláda v jedné zemi způsobuje dost problémů. Jednotná vláda vládnoucí všem zemím by zničila to, co zbylo z civilizace.

Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet názory The Epoch Times.

Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times.

Související témata

Přečtěte si také

Distributoři elektřiny chtějí kvůli fotovoltaice navýšit poplatky všem odběratelům. Kritici to považují za nespravedlivé
Distributoři elektřiny chtějí kvůli fotovoltaice navýšit poplatky všem odběratelům. Kritici to považují za nespravedlivé

Distributoři by rádi viděli, aby se na rozvoji sítí uzpůsobené obnovitelným zdrojům podílel každý, bez ohledu na to, jaké nároky na síť vytváří. ERÚ a další odborníci však tento model považují za nespravedlivý pro ty, kdo fotovoltaiku nevlastní.

Desetina mladých má příznaky těžké deprese, lékaři vyzvali politiky k akci
Desetina mladých má příznaky těžké deprese, lékaři vyzvali politiky k akci

Jeden z deseti mladých dospělých v průzkumu přiznává příznaky těžké deprese, střední příznaky zhruba 16 procent.

Na výrobě komponentu pro F-35 by se mohly podílet české firmy, podepsaly dohodu
Na výrobě komponentu pro F-35 by se mohly podílet české firmy, podepsaly dohodu

Na výrobě součástky pro americké letouny páté generace F-35 by se v budoucnosti mohlo podílet konsorcium českých firem PBS Velká Bíteš, One3D a HiLASE.

Čeští podnikatelé spolu diskutovali na setkání reVize Česka 2024 i za účasti prezidenta Petra Pavla
Čeští podnikatelé spolu diskutovali na setkání reVize Česka 2024 i za účasti prezidenta Petra Pavla

„V krásně zrekonstruované Vindyšově továrně jsem dnes diskutoval s osobnostmi českého byznysu na konferenci reVize Česka,“ uvedl v pondělí prezident Petr Pavel na svém účtu X.

Špičkoví hudebníci zahájí Procházky uměním koncertem v Trojském zámku
Špičkoví hudebníci zahájí Procházky uměním koncertem v Trojském zámku

V nádherných prostorách velkého sálu Trojského zámku odstartují mistři barokní hudby další ročník koncertních vystoupení projektu Procházek uměním, které založila první dáma české violy, virtuoska Jitka Hosprová.