Aliance pro rodinu udělovala 15. května druhým rokem ocenění Omnia vincit amor (láska vítězí nade vším) čtyřem manželským párům s neobyčejnými životními příběhy, jež mohou být inspirací mladším generacím. Nejen že věnovali péči a činorodost vlastní rodině, ale pomáhali i vně. Akci udělila záštitu Stálá komise pro rodinu a rovné příležitosti Poslanecké sněmovny a ceny předala její místopředsedkyně Nina Nováková (KDU-ČSL).
V překrásném sále Emy Destinnové Kaiserštejnského paláce usedly početné rodiny oceněných, jejichž příběhy jsou inspirací pro ty, co si slíbili „v dobrém i ve zlém“. Atmosféru dobarvil Bachem i vlastními skladbami violoncellista Petr Špaček.
Úvodního slova se ujala Jana Jochová, předsedkyně Aliance pro rodinu: „Víme, že dnes se mnoho manželství rozpadá, mladí lidé už tolik nechtějí zakládat rodiny, bojí se mít děti. A vy jste právě tím zářným příkladem toho, že to jde a že to jde v každé době. Protože v dobách, kdy vy jste zakládali rodiny a manželství, tak jste měli mnohem těžší podmínky, než mají mladí lidé dneska. Zažili jste doby, kdy bylo těžké dostát svým hodnotám, zažili jste pronásledování kvůli vaší víře, kvůli vašim hodnotám. A dnes žijeme ve svobodě, a přesto se rodí čím dál méně dětí.“
„Chceme přinášet pozitivní vzory rodin, manželství, že to jde… i když to není jednoduché, vydržet spolu tak dlouho, i když to stálo hodně úsilí,“ rozvedla dále Jochová a dodala: „Byla by škoda se o to nepodělit.“
Poslankyně Nováková uvedla, že ještě před zahájením akce měla možnost mluvit s některými rodinnými příslušníky oceněných, na jejichž adresu padala slova jako „vytrvalost, přísnost, laskavost, a vždycky se tam opakovala statečnost“.
„V rodině je jediné prostředí, kde mají všichni členové právo přiměřeným způsobem kritizovat, podporovat, možná někdy i trochu trestat. A je to správné, protože nad tím vším vládne láska,“ pokračovala místopředsedkyně.
Vyzdvihnutím důležitosti společenství apelovala na mladší ročníky: „Samozřejmě, rodina s sebou nese velmi napínavé okamžiky, ale jsou to, věřím, skoro vždy velmi požehnané okamžiky. A tak bych prosila zejména vás z mladší generace… Myslete hodně na to, ať ze sebe vydobudete během vzdělávání a výchovy maximum toho, co jde, protože pak to budete moci vracet rodičům a prarodičům. A společnost stojí na tom, že jeden na druhého myslí, jeden pro druhého něco připravuje a jeden pro druhého z vděčnosti něco dělá. Takže jsem ráda, že láska opravdu vítězí.“
Jako první dostali ocenění manželé Fajovi, které ale přebírala už jen ovdovělá paní Dana. Seznámili se ve 14 letech při hraní badmintonu. Z jejich 43letého manželství vzešlo sedm dětí a k tomu vychovali ještě jedno další. Jejich dcera Ivana se nechala slyšet: „Na rodičích obdivuji, co vše dokázali překonat a kolik nás, dětí, vychovali. Na všechno byli dva. Na těžké časy i na nás, na děti. Vždycky byli dva a drželi spolu. Ne každý zvlášť nebo sám za sebe, ale spolu.“
Dalšími oceněnými byli Hana a Pavel Markovi. Kromě svých dvou dětí přijali ještě osm z dětského domova. Manželi jsou už 42 let. Pan Pavel pracoval i jako ředitel Ústavu pro mentálně postižené děti ve Strakonicích.
Jejich dcera Lucie říká: „Obdivuji rodiče za jejich pokoru, věrnost, sílu v těžkých chvílích a upřímnost, kterou sdílejí. Doufám, že jednou moje děti pocítí stejně pestré a láskyplné dětství jako já a budou se ke mně rádi vracet, tak jako já k rodičům.“
Eliška a Václav Štaudovi byli dalším oceněným manželským párem, jehož pevnost „vyzkoušela“ i perzekuce komunistickým režimem. Letos slaví 47. výročí a mají čtyři děti.
Poděkování za předání hodnot do života se zhostila dcera Karolína: „V době komunismu pro mě byli rodiče inspirací svou statečností, nezlomností a živou vírou v Boha, kterou nám předávali. Maminka pro nás byla vždycky laskavá a naslouchající, tatínek zase vzor pracovitosti, obětavosti a nezištné pomoci. Díky nim si v životě držíme konstantní životní hodnoty a také vytrvalost.“
Paní Eliška se později s přítomnými podělila o svůj „recept“ na manželství: „Já mám vzpomínky na své rodiče, kteří žili v krásném manželství a kteří nás již od dětství učili morální zásady a šli nám vzorem. A proto i já, když jsem začínala chodit s kluky… vybírala jsem si chlapce podle toho, jaké mají morální zásady, až jsem narazila na Václava.“
Vyzdvihla roli rodiny pro stát a vzpomněla také, že „když jsem byla mladá maminka, dostávaly se k nám do školství různé zrůdnosti, zvrácená sexuální výchova, tak jsme založili výbor na obranu rodičovských práv. Říkali jsme: ‚My budeme děti vychovávat k morálním zásadám, a nikoliv nějací blázni, kteří budou lézt do škol‘.“ Tehdy se jim povedlo výchovu ubránit. Není to tak dávno, co ji kontaktovali mladí rodiče, kteří jí řekli: „Zase nám cpou do škol nějaké zrůdnosti, my to nechceme, tak to [výbor] obnov.“ A tak byl položen jeden ze základních kamenů Aliance pro rodinu.
Jiřinu a Jana Wagnerovy, kteří byli posledními oceněnými, svedl osud dohromady už v mateřské škole. Letos oslavili diamantovou svatbu (60 let v manželství) a mají tři děti, 12 vnoučat a šest pravnoučat.
„Jako dětem se nám rodiče zdáli přísní, ale s odstupem času jsme si uvědomili, jak moc nás mají rádi. Vytvořili nám klidný a bezpečný domov, kam jsme se rádi vraceli. Věděli jsme, že žádný problém není tak velký, aby se nedal vyřešit. Stále vnímáme, že i přes různé obtíže, které přináší stáří, se mají moc rádi a jeden bez druhého nemohou být,“ nechala se slyšet jejich dcera Jana.
Poslankyně Nováková, která působila jako pedagožka, po jejich ocenění dodala: „Ve škole jsem se snažila vždycky říkat žákům: ‚… držíte v ruce semínko. V tom semínku je potenciál, aby z něj byl úžasný strom. Ale když ho necháme růst bez nějaké korekce, tak z něj ten úžasný strom, který ponese plody, nikdy nebude.‘ Takže ta přísnost k výchově určitě patří. Děkujeme vám!“
