Prezident republiky Petr Pavel dnes na debatě s občany v Šemberově divadle ve Vysokém Mýtě znovu řekl, že je příznivcem přijetí eura. Při zvažování této věci by ale podle něj měla rozhodovat fakta, nikoliv emoce. S uspořádáním referenda o přijetí eura by byl opatrný.
Podle Pavla by euro Česku dlouhodobě prospělo. Republika je svázána s eurozónou, česká ekonomika je exportní a propojená s Evropou, kam bude směřovat většina vývozu. Proto by bylo lepší, kdyby zástupci Česka „seděli s eurozónou u stolu“ a přijímali rozhodnutí, jakým směrem se eurozóna bude ubírat, než aby čekali, jak rozhodnou ostatní. Dával i příklad Chorvatska, které nejdříve přešlo na euro spontánně, když se část transakcí v euru odehrávala, a vláda pak situaci vlastně jen formálně posvětila. V Česku by se mohlo podle prezidenta stát něco podobného. Chorvatsko nahradilo domácí kunu za euro v roce 2023, a stalo se tak dvacátou členskou zemí eurozóny.
Obavy z přijetí eura považuje za lichou propagandu, „Žádná země, která přešla na euro, nezchudla a nezaznamenala dlouhodobý vzestup cen,“ řekl Pavel.
Referendum o euru by však nedoporučoval. Ve Švýcarsku se sice tento instrument již dlouho využívá, na příkladu Velké Británie a brexitu je ale podle něj vidět, že i vyspělá demokratická společnost může být ve složité otázce zmanipulovaná.
Česko se zavázalo přijmout euro ve smlouvě o přistoupení k EU. Žádný termín pro jeho zavedení ale stanoven není. Ministerstvo financí a ČNB očekávají, že letos by mohlo Česko splnit čtyři z pěti kritérií pro vstup do eurozóny, nadále ale nebude plnit kritérium kurzové stability, které vyžaduje dvouleté členství v mechanismu směnných kurzů ERM II. Česko do ERM II zatím nevstoupilo, experti ministerstva i České národní banky doporučují, aby v systému bylo jen nezbytně dlouhou dobu před zavedením eura.
Vláda se letos v únoru rozhodla zatím nestanovit termín pro vstup Česka do eurozóny ani do ERM II. Vyzvala Národní ekonomickou radu vlády (NERV) a Legislativní radu vlády, aby do konce října vyhodnotily hospodářské a právní dopady zapojení do ERM II a zavedení eura. K hodnocení připravenosti země na společnou evropskou měnu se kabinet vrátí v prvním čtvrtletí příštího roku.
Diskuse o přijetí společné evropské měny se v Česku zintenzivnila po Pavlově novoročním projevu. Tehdy uvedl, že je načase učinit kroky, které k přijetí společné evropské měny povedou. Většina vládních stran zavedení eura podporuje, zdrženlivě se k takovému kroku ale staví nejsilnější ODS. Sněmovní opozice, tedy hnutí ANO a SPD, se zavedením eura nesouhlasí. Z lednového bleskového průzkumu agentury Median pro Radiožurnál vyplynulo, že víc než dvě třetiny lidí si myslí, že pro ně přijetí eura v Česku nebude prospěšné. Naopak zhruba pětina veřejnosti je přesvědčena o prospěšnosti společné evropské měny.
Řada studií většinou odhaduje jednorázový inflační dopad přistoupení k euru na 0,1 až 0,4 procenta. Většina přechodů na euro se ale uskutečnila v prostředí nízké inflace.
Euro se v bezhotovostním platebním styku začalo používat 1. ledna 1999. O tři roky později se do oběhu dostaly bankovky a mince.
