Lydia Roeber

22. 5. 2024

Podle průzkumu se mnoho Francouzů obává dopadu sociálních sítí a chce přísnější regulaci. Šéf vlády Macron je také pro celoevropské stanovení věkové hranice pro dosažení plnoletosti v oblasti digitálních technologií na 15 let. Mohou však zákony nahradit povinnost rodičů naučit děti mediálním dovednostem?

Nevládní organizace Destin Commun („Více společného“) provedla průzkum o vnímání sociálních sítí ve Francii, Velké Británii, Německu a USA. Výsledky z Francie jsou již k dispozici: jasná většina Francouzů nechce chytré telefony před 12. rokem života a žádné sociální sítě do 15 let. Výsledky průzkumu nevládní organizace ukazují, že Francouzi si uvědomují nebezpečí sociálních sítí, zejména pro své děti. Volají po přísnější regulaci ze strany úřadů, vysvětluje Laurence de Nervaux, ředitel think tanku, francouzskému deníku Ouest-France.

Sociální sítě nebezpečné pro děti

Průzkum, který provedla nevládní organizace Destin Commun ve Francii a dalších západních zemích, ukázal následující konkrétní výsledky: každý druhý Francouz (50 %) se domnívá, že by „raději žil ve světě, kde by sociální sítě nebyly nikdy vynalezeny“.

Velká většina (80 %) tvrdí, že „sociální sítě jsou pro naše děti nebezpečné“. To je výrazně vyšší podíl než ve Velké Británii (42 %), Německu (37 %) a USA (34 %). Francouzi tak ze všech čtyř zkoumaných zemí vyjádřili nejsilnější názor na negativní vliv dlouhého času stráveného u obrazovky a na sociálních sítích na děti.

„Rozdíl oproti Německu, které je tradičně liberálnější, a proto se zdráhá tyto svobody omezovat, se zvětšuje. V USA, kolébce sociálních sítí, je pojetí svobody projevu absolutističtější než ve Francii,“ analyzuje ředitelka nevládní organizace Nervaux.

Méně času na TikTok a spol.

Pokud jde o obavy o ty nejmladší, objevují se tři typy rizik, a to v pořadí podle důležitosti pro Francouze: obavy respondentů z těchto platforem se týkají především bezpečnosti a integrity nezletilých. Patří mezi ně obtěžování, sexuální zneužívání a násilný nebo pornografický obsah.

Riziko manipulace je rovněž vnímáno kriticky. To zahrnuje podvody, dezinformace a možnou radikalizaci. V menší míře se Francouzi obávají také dopadu sociálních sítí na duševní zdraví a kognitivní schopnosti svých dětí.

Myšlenku celoevropské regulace času stráveného u obrazovek pro nezletilé vznesl 25. dubna 2024 v hojně sledovaném projevu na Sorbonně také francouzský prezident Emmanuel Macron. „Musíme znovu získat kontrolu nad životy našich dětí a mladých lidí v Evropě a zavést digitální plnoletost v 15 letech, ne dříve,“ řekl Macron.

Francie již dříve přijala zákon, který zajišťoval, že uživatelé mladší 15 let nebudou mít přístup k sociálním médiím a dalším platformám bez souhlasu rodičů. Zákon byl schválen francouzským Senátem v červnu 2023 a vyžaduje, aby platformy sociálních médií zavedly ověřování věku a získaly souhlas rodičů pro uživatele mladší 15 let. Francouzské předpisy však nikdy nevstoupily v platnost, protože nejsou v souladu s předpisy EU.

Důsledky dlouhé doby strávené u obrazovky

Dopady používání chytrých telefonů na děti jsou stále častějším tématem. V současné době existuje řada studií, které zkoumají různé aspekty:

Jedním z nich jsou problémy se spánkem, které podporuje používání chytrých telefonů před spaním, protože modré světlo z obrazovek narušuje produkci melatoninu, jak zjistila studie Americké pediatrické akademie. Další problém se týká duševního a fyzického zdraví. Například zvýšená doba strávená u obrazovek je spojena s vyšším rizikem depresivních příznaků a úzkosti u dospívajících.

Zejména sociální média zde mohou mít negativní dopady kvůli tlaku vrstevníků a kyberšikaně. Zkoumány byly také důsledky nedostatku pohybu v důsledku dlouhého pobytu u obrazovky pro fyzické zdraví. Studie nadace Kaiser Family Foundation ukázala, že děti, které tráví více času u obrazovek, mají větší pravděpodobnost nadváhy nebo obezity.

Nadměrné používání chytrých telefonů může ovlivnit pozornost dětí a jejich schopnost soustředit se: děti, které často používají digitální zařízení, hůře zvládají úkoly vyžadující delší pozornost.

Být v dospívání přilepený k chytrému telefonu také znamená trávit méně času s přáteli a rodinou. To může vést k menšímu rozvoji sociálních dovedností, protože důležité procesy sociálního učení neprobíhají v živém prostředí. (Studie Michiganské univerzity).

Vysoký čas strávený u obrazovky u dětí je také spojen s nižšími výsledky v testech kognitivního vývoje. Zejména děti, které trávily u obrazovek více než dvě hodiny denně, dosahovaly v testech kognitivních schopností horších výsledků než jejich vrstevníci (studie Národního ústavu zdraví, NIH).

Napětí mezi právní regulací a výchovou rodičů

Kromě právních požadavků, které vytvářejí právní rámec, zůstává nepostradatelným faktorem při interakci dětí s digitálními médii výchova rodičů. Zákony nemohou nahradit úkol rodičů učit své děti mediálním dovednostem, sledovat jejich používání a stanovovat pravidla.

Přestože zákony mají poskytovat obecnou ochranu, rodiče jako opatrovníci mají za úkol posoudit konkrétní potřeby a úroveň vyspělosti svých dětí.

Je to dětský svět: sociální sítě, televize, hry

Německá společnost pro dětské a dorostové lékařství (DGKJ) za účasti Univerzity Witten/Herdecke zveřejnila konkrétní pokyny k tomu, kolik času děti a mladí lidé tráví před obrazovkami.

Pro prevenci závislosti a dalších negativních důsledků, jako jsou potíže se soustředěním, ztráta empatie a špatné školní výsledky, se doporučují následující časová období rozdělená podle věkových skupin:

  • Mladší 3 let: Nejmenší děti by se měly vyhýbat veškerému pasivnímu i aktivnímu používání médií na obrazovce.
  • 3 až 6 let: maximálně 30 minut v jednotlivých dnech pro seznámení dítěte s médii, přičemž by dítě nemělo být ponecháno samo.
  • 6 až 9 let: maximálně 30 až 45 minut v jednotlivých dnech mimo domácí úkoly na obrazovce.
  • 9 až 12 let: maximálně 45 až 60 minut před obrazovkou ve volném čase a přístup k internetu pouze pod dohledem.
  • 12 až 16 let: maximálně jedna až dvě hodiny denně ve volném čase, nejpozději do 21.00 hodin. Doporučuje se omezený přístup k internetu.
  • 16 až 18 let: Stanovte čas podle pravidel. Jako vodítko se uvádí dvě hodiny používání během volného času denně.

To také zhruba odpovídá doporučením Spolkového centra pro zdravotní výchovu (BZgA) pro každodenní používání médií.

Na druhou stranu podle studie KIM (Děti, internet, média), která pravidelně zkoumá mediální chování dětí a mládeže v Německu, tráví děti ve věku od šesti do sedmi let v současné době v průměru 133 minut sledováním obrazovky.

To zahrnuje televizi, internet, různé hry na obrazovce, streamovací služby, kanály YouTube a mediální knihovny. Dvanácti – až třináctileté děti dokonce stráví u obrazovky přibližně 313 minut, tedy více než pět hodin, což je více než dvakrát tolik, než se doporučuje.

Článek původně vyšel na stránkách německé redakce Epoch Times.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Česko zaplatí za nové tanky Leopard o 20 procent víc než Německo, poukazuje vojenský analytik
Česko zaplatí za nové tanky Leopard o 20 procent víc než Německo, poukazuje vojenský analytik

Částka, za kterou chce Česká republika pořídit nové tanky Leopard 2A8, je podle vojenského analytika o 20 % vyšší než cena pro Němce.

Exkluzivní rozhovor s Lukášem Kovandou o povolebním ekonomickém vývoji v EU a euru
Exkluzivní rozhovor s Lukášem Kovandou o povolebním ekonomickém vývoji v EU a euru

Kam bude směřovat ekonomický vývoj EU po volbách? Co si myslí o těsnější centralizaci moci unie a zda bychom v ní vůbec měli zůstat? A pokud ano, bylo by dobré přijmout euro? Rozhovor s Lukášem Kovandou.

Lídři Evropské unie se napoprvé neshodli na jménech šéfů unijních institucí
Lídři Evropské unie se napoprvé neshodli na jménech šéfů unijních institucí

Lídři zemí Evropské unie se na neformálním summitu v Bruselu napoprvé neshodli na pokračování Ursuly von der Leyenové v pozici předsedkyně Evropské komise.

Starostové navrhnou na eurokomisaře Nerudovou a Síkelu
Starostové navrhnou na eurokomisaře Nerudovou a Síkelu

Hnutí Starostové a nezávislí (STAN) navrhne vládě do funkce příštího českého eurokomisaře nově zvolenou europoslankyni Danuši Nerudovou a ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (oba STAN).

80 procent oteplování lze přičíst ochraně životního prostředí, tvrdí nová studie
80 procent oteplování lze přičíst ochraně životního prostředí, tvrdí nová studie

Nařízení o snížení obsahu síry v lodních palivech mělo pomoci v boji proti znečištění ovzduší. Místo toho vedlo k výraznému oteplení mořského vzduchu.