Použití zbraní dodaných na Ukrajinu západními spojenci proti cílům uvnitř Ruska by neučinilo ze Severoatlantické aliance a jejích členů stranu konfliktu, uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
„Právo na sebeobranu zahrnuje i právo zasahovat cíle mimo ukrajinské území,“ řekl šéf aliance. Na druhé straně hranice podle něj mohou být odpalovací zařízení, která útočí na Ukrajinu. „Když je Ukrajinci nemohou zasáhnout, je pro ně mnohem těžší se bránit,“ dodal. Stoltenberg se účastní dnešního zasedání ministrů obrany zemí EU, jehož hlavním tématem je právě pomoc Ukrajině.
Šéf NATO svůj postoj k používání západních zbraní v rusko-ukrajinském konfliktu sdělil již v rozhovoru, který minulý pátek uveřejnil týdeník The Economist. „Myslím, že nadešel čas, aby spojenci zvážili, zda neodvolat některá omezení, která zavedli na použití zbraní, které dali Ukrajině,“ uvedl tehdy Stoltenberg. Argumentoval například tím, že v současnosti jsou boje intenzivnější u Charkova, který se nachází nedaleko ruské hranice. Dříve byly hlavním těžištěm bojů ukrajinské regiony okupované Ruskem. Jak Stoltenberg zmínil, někteří spojenci již tato omezení zrušili. Pod týdeníku The Economist se Stoltenbergova výzva týká v první řadě americké administrativy, která chce kontrolovat, na jaké údery Ukrajina používá americké zbraně.
„Je na každé zemi, ať se rozhodne. Myslím ale, že je na čase zvážit zrušení těchto omezení,“ řekl dnes šéf NATO novinářům v Bruselu. „Máme právo podpořit Ukrajinu, to z nás nečiní stranu konfliktu,“ dodal.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov reagoval již v pondělí na Stoltenbergova dřívější prohlášení a prohlásil, že Severoatlantická aliance je přímým účastníkem konfliktu na Ukrajině. Aliance pod vedením Spojených států se podle Peskova snaží konflikt eskalovat vojenskou rétorikou.
