Čína dnes posílila bezpečnostní opatření kvůli 35. výročí brutálního potlačení prodemokratických demonstrací na náměstí Tchien-an-men (náměstí Brány nebeského klidu) v metropoli Pekingu. Na hlavní ulici vedoucí na náměstí byla podle agentury AP zřízena kontrolní stanoviště a vozovku lemují policejní auta. V Číně jsou události ze 4. června 1989 zakázaným tématem diskusí, stejně jako jakékoli jejich připomínky.
Na čínských sociálních sítích, jako je WeChat, si dnes uživatelé nemohli změnit profilové snímky, uvedla agentura Reuters. V minulosti totiž někteří z nich kolem 4. června přidávali ke svým profilovým fotografiím symbolické obrázky.
Situace v Hongkongu
V Hongkongu, který spadá pod čínskou správu, se v minulosti na pietních akcích ve Victoria parku scházely tisíce lidí, kteří se svíčkami v rukou vzpomínali na oběti zásahu v Pekingu. Od roku 2020 jsou ale i zde připomínkové akce zakazovány.
Minulý týden hongkongská policie zadržela šest lidí, kteří čelí obvinění z podněcování ke vzpouře poté, co podle médií na sociálních sítích zveřejnili příspěvky vztahující se ke 4. červnu. Je mezi nimi i prodemokratická aktivistka Chow Hang-tung, která byla dříve místopředsedkyní Hongkongské aliance na podporu vlasteneckých a demokratických hnutí, jež každoročně vigilie pořádala. Organizace byla v roce 2021 hongkongskými úřady rozpuštěna.
Tchaj-wan
Jedinou částí čínsky mluvícího světa, kde se vzpomínkové akce uskuteční, tak bude Tchaj-wan, uvedla agentura Reuters. Tchajwanský prezident Laj Čching-te v dnešním prohlášení zdůraznil, že „památka 4. června nezmizí v proudu dějin“.
Čínská armáda poslala v noci na 4. června 1989 tanky proti demonstrantům, kteří několik týdnů v centru Pekingu požadovali při protestních akcích demokratické reformy. Při zásahu zahynuly stovky, možná tisíce studentů i dalších občanů. Počet obětí Peking nikdy nezveřejnil. Cíle demonstrantů, včetně svobody slova, zůstávají desítky let po demonstracích stejně vzdálené.
Skupina čínských aktivistek nazvaná Tchienanmenské matky, která požaduje spravedlnost pro oběti masakru, v květnu umístila na internet video na památku těch, kteří zahynuli, a vyzvala ke zveřejnění pravdy o incidentu. „Ani po 35 letech nedokážeme zapomenout na okamžik, kdy (oběti) naposledy odešly z domova,“ uvedly aktivistky a apelovaly na prezidenta Si Ťin-pchinga, aby s nimi zahájil dialog.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning na pondělní tiskové konferenci uvedla, že „Čína již dávno dospěla ohledně politických nepokojů k jasnému závěru“. „Pokusy použít tyto události k pošpiňování Číny a k vměšování se do jejích vnitřních záležitostí nemají naději na úspěch,“ dodala.
