Volby do Evropského parlamentu, které ukáží, jakým směrem se bude unijní politika ubírat v následujících pěti letech, začínají už ve čtvrtek. Jako první bude ze 27 zemí EU hlasovat Nizozemsko, první výsledky budou ale zveřejněny až po uzavření poslední volební místnosti v EU. To nastane v neděli ve 23:00 v Itálii. První vnitrostátní odhady se ale očekávají už v neděli kolem 18:15 a první odhadované složení nového europarlamentu kolem 20:15. V Česku se bude hlasovat v pátek a sobotu.
Zásadní otázkou těchto voleb je, o kolik posílí pravicové strany a jaký vliv to bude mít na rozložení nejrůznějších funkcí v EP a projednávání klíčových témat. Podle expertů je jasné jedno: pravice získá mnohem více křesel, než měla dosud, nicméně podle všeho zůstane i nadále roztříštěná mezi dvěma frakcemi v EP, a sice frakcí konzervativců a reformistů (ECR) a skupinou Identita a demokracie (ID). Objevily se nicméně i snahy o spojení těchto dvou skupin do jedné.
Na čtvrteční nizozemské hlasování naváže v pátek 7. června Irsko a v sobotu 8. června půjdou k volebním urnám voliči v Lotyšsku, na Maltě a na Slovensku. Česko a Itálie jsou jediné dvě země, kde se může hlasovat dva dny – v ČR v pátek a v sobotu, v Itálii v sobotu a v neděli. Dalších 20 zemí EU (Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Rakousko, Řecko, Maďarsko, Litva, Lucembursko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko) pořádá volby v neděli 9. června.
V mnoha zemích EU se v několika příštích dnech kromě voleb do Evropského parlamentu budou konat i další hlasování. Například Belgii čekají v neděli i parlamentní a regionální volby, Bulharsko rovněž parlamentní volby a Maďarsko komunální volby. V místních volbách budou hlasovat v sobotu i v neděli voliči i v Itálii.
Evropské volby nerozhodují jen o složení europarlamentu, ale i o tom, kdo následně stane v čele nové Evropské komise. Ukáže se, zda nejvyšší post v EU obhájí Ursula von der Leyenová, nebo ji nahradí někdo jiný, například bývalý italský premiér Mario Draghi, o kterém se v posledních dnech začalo více mluvit v souvislosti s tím, že má podle médií podporu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.
Von der Leyenová musí překonat dvě hlavní politické překážky: získat podporu v Evropském parlamentu i mezi jednotlivými státy EU, protože ty nakonec budou mít v rozhodující slovo. Prezidenti a premiéři států EU budou obsazení takzvaných top jobs, tedy nejvyšších funkcí v EU, řešit zejména na neformálním summitu v pondělí 17. června, a poté na Evropské radě 27. a 28. června. Zákulisní debaty samozřejmě vedou už nyní.
Role hlavního vyjednavače přísluší současnému předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi, i když se bude jednat rovněž o výměně na jeho pozici. Dále se ale bude řešit, kdo bude předsedou či předsedkyní Evropské komise, Evropského parlamentu a kdo bude novým šéfem unijní diplomacie. Nově je do těchto debat podle některých začleněna i diskuze o budoucím šéfovi NATO.
Nalezení politické, geografické a genderové rovnováhy mezi kandidáty na nejvyšší pozice přitom nejspíš nebude jednoduché, připustil v nedávném rozhovoru s Euronew Michel. Dohody ohledně jmen by podle něj bylo vhodné dosáhnout na základě konsensu mezi lídry zemí EU, předseda Evropské rady nicméně nevyloučil ani hlasování kvalifikovanou většinou, jak to předepisují smlouvy.
Von der Leyenová tak musí na svou stranu získat právě kvalifikovanou většinou unijních lídrů, ale i většinu v Evropském parlamentu, což je 361 hlasů. V roce 2019 si pozici šéfky Evropské komise zajistila jen těsnou většinou, letos přitom může jít o mnohem komplikovanější matematiku. Podle průzkumů by von der Leyenové lidovecká frakce EPP mohla ve volbách získat kolem 170 křesel. Aby měla většinu, bude se muset spojit nejspíš se socialisty a liberály. To by podle nejrůznějších projekcí mohlo dát dohromady 390 hlasů. Kolem deseti procent zákonodárců se ale většinou hlasování zdrží či může být proti, varují experti. To by znamenalo jen 351 hlasů pro von der Leyenovou, což je málo. Bude se tedy muset snažit získat spojence i jinde.
Vyjednávat se bude hned první dny po volbách. Nové volební období europarlamentu nicméně oficiálně začne v úterý 16. července. Nově zvolení poslanci zasednou v tento den v sídle Evropského parlamentu ve Štrasburku, aby do pátku 19. července zvolili svého předsedu či předsedkyni, 14 místopředsedů a pět kvestorů. Dále budou poslanci hlasovat o počtu členů stálých výborů a podvýborů EP a pravděpodobně zároveň oznámí i složení jednotlivých výborů.
Předsedkyně či předseda Evropské komise se budou volit až po ustavení Evropského parlamentu, buď ještě v červenci, nebo na prvním zasedání po letní přestávce, které bude 16. až 19. září.
