Pobouření v Polsku vyvolalo počínání vojenské policie, která zatkla a v poutech odvedla tři vojáky poté, co na polsko-běloruské hranici vypálili výstražné výstřely – nejprve do vzduchu a pak v sebeobraně i do země – před blížící se skupinou asi pěti desítek migrantů vyzbrojených různými předměty. Ti po výstřelech ustoupili do Běloruska, informoval server Onet. Vzápětí po nynějším odhalení dosud utajovaného incidentu z přelomu března a dubna vypuklo pobouření také mezi polskými politiky z vládního i opozičního tábora. Zemi v neděli čekají volby do Evropského parlamentu. Podle televize TVN 24 se vojenská policie k věci zatím nevyjádřila.
Incident se podle Onetu stal na přelomu března a dubna v okolí pohraniční vsi Dubicze Cerkiewne. Prokuratura dva vojáky obvinila z neoprávněného užití zbraní, překročení pravomocí a ohrožení životů dalších osob. O případu podle serveru hovoří vojenští velitelé jako o „hanebné a ponižující urážce armády“. Z vyšetřovací vazby se obvinění dostali až poté, co se jim jejich jednotka složila na obhájce. Velení prý nepomohlo, přestože armáda má vlastní právníky. Ministerstvo obrany sdělilo, že si vojáci na způsob zadržení nestěžovali, napsal Onet.
„Zadržení vojáků, kteří vypálili varovné výstřely směrem k útočícím migrantům, je nepřijatelné,“ napsal na sociální síti místopředseda vlády a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz a přislíbil, že počínání vojenské policie bude podrobně prověřeno. „Vojáci, kteří střeží bezpečnost státu, si musí být jisti, že právní procedury je chrání,“ zdůraznil ministr a dodal, že vždy bude na straně vojáků.
Pod jeho vyjádřením se ovšem objevily i komentáře pochybující, zda má vůbec tušení, co se v zemi děje, když se incident odehrál už před dvěma měsíci, a otázky, proč tedy až dosud nic nepodnikl.
„Opravdová ruská agentura jsou ti, kteří napadají, urážejí a soudí polské vojáky za obranu naší hranice,“ uvedl šéf volebního štábu opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Joachim Brudziński. PiS ve volební kampani čelí výpadům z vládního tábora, že svou politikou během osmi let u moci pomáhala Rusku a ruským zájmům.
Vojenská policie podle někdejšího velitele pozemních sil Waldemara Skrzypczaka zacházela s vojáky střežícími hranici s Běloruskem úplně stejně jako s těmi, kteří byli v roce 2007 podezřelí, že ostřelovali afghánskou vesnici z minometu, soudy je však zprostily obvinění. Armáda má dost toho, jak vojenská policie hanobí armádu a ostudně zachází s vojáky, kteří stříleli v sebeobraně a nikomu neublížili, řekl Onetu generál.
Stejný názor mají podle portálu i vojáci v aktivní službě: vojáci jen splnili svou povinnost a uložený úkol, ale stát se k nim chová jako k zločincům. Další prozradili portálu, že velitelé posílají na hranici i nezkušené nováčky, jejichž výcvik se odehrál jen „na papíře“ ve výkazech pro nadřízené.
Podle údajů pohraniční stráže přibývá pokusů o nelegální překročení hranic z Běloruska do Polska. Od začátku května jich bylo okolo 7500, zatímco v dubnu necelých 3400. Od počátku roku to bylo skoro 17 000 pokusů, uvedla TVN 24 a připomněla, že pohraničníci skoro denně hlásí agresivní chování osob, pokoušejících se překonat ocelový plot na hranici; nejčastěji po polských strážích házejí kameny a větve. V pondělí byl během pokusu skupiny migrantů násilím proniknout přes hranici zraněn jeden pohraničník, který po zásahu klackem do hlavy skončil v nemocnici. O život v nemocnici bojuje také voják, kterého před týdnem zranil migrant nožem, dodala televize.
Polští poslanci se mají podle listu Rzeczpospolita příští týden zabývat prezidentovým návrhem zákona o činnosti státních orgánů v případě vnějšího ohrožení bezpečnosti státu, který podle prezidentova spolupracovníka umožní stanovit jasná pravidla pro použití zbraní při zásazích na hranici. Varšava, která je jasným spojencem Ukrajiny v její obraně před ruskou agresí, viní Bělorusko a jeho ruského spojence, že migrační krizi na polské hranici záměrně vyvolávají.
