Občané v pěti evropských zemích včetně České republiky dnes rozhodují o 127 křeslech z celkových 720 v budoucím Evropském parlamentu (EP). V Česku se eurovolby konají druhým dnem, naopak začíná se volit v Itálii a jednodenní volby jsou dnes v Lotyšsku, na Maltě a také na Slovensku.
Na Slovensku, kde volby dlouhodobě provází nízký zájem voličů, se očekává vítězství buď vládní strany Směr-sociální demokracie premiéra Roberta Fica, nebo opozičního hnutí Progresivní Slovensko. Nejen volební účast, ale i výsledek voleb by však mohl ovlivnit květnový atentát na Fica – premiér se po střelných zraněních zotavuje v domácí péči a ve svém předtočeném videoposelství, zveřejněném jen hodiny před koncem předvolební kampaně, atentátníka označil za aktivistu slovenské opozice.
Ačkoliv hlavním volebním dnem v EU bude neděle, výsledky dnešního hlasování budou podle analytiků odrážet celounijní trend nárůstu popularity krajní pravice, například italské strany Bratři Itálie premiérky Georgii Meloniové. Průzkumy jí přisuzují vítězství a zisk zhruba 27 procent hlasů. Italové ve dvoudenním hlasování volí 76 europoslanců.
Krajní pravice vede v předvolebních průzkumech rovněž ve Francii, Rakousku a Belgii, podíl už má přitom na současných vládách ve Finsku i na Slovensku. V nynějších eurovolbách by mohla získat více než 30 procent odevzdaných hlasů. Navzdory jejich popularitě však nebude jasné, jak vlivnou silou se v budoucím parlamentu skutečně stanou, dokud se nevytvoří povolební spojenectví v jednotlivých frakcích v Evropském parlamentu.
V končícím Evropském parlamentu měli konzervativci z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), mezi které patří i strana Meloniové, spolu s frakcí Identita a demokracie (ID) dohromady 118 hlasů. Nynější průzkumy předpokládají, že by krajně pravicové strany mohly získat mezi 144 až 165 europoslanci. Jenže stále by poslanci těchto stran byli rozptýlení mezi dvě nesourodé frakce.
Do frakce ID patří například i nizozemská Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse či rakouská Svobodná strana Rakouska (FPÖ), zatímco v ECR je i polská strana Právo a spravedlnost (PiS) nebo španělský Vox a česká ODS. Ideově by podle některých mohl k evropským konzervativcům patřit i maďarský Fidesz Viktora Orbána, řadě členů frakce ale vadí jeho protiukrajinské postoje.
