Maďarsko už není proti nástupu dosluhujícího nizozemského premiéra Marka Rutteho do funkce generálního tajemníka NATO. V příspěvku na síti X to oznámil premiér Viktor Orbán, který tak potvrdil zprávy nejmenovaných zdrojů nizozemských médií NOS a RTL. Rutte se v pondělí na okraj neformálního summitu EU v Bruselu s Orbánem setkal. Rutteho kandidaturu do čela aliance je připraveno podpořit také Slovensko, potvrdil podle agentury Reuters slovenský prezident Peter Pellegrini.
Podle nizozemských médií už Orbán nezopakoval svůj požadavek, aby se Rutte omluvil za to, co maďarský premiér minulý měsíc označil za „problematické“ názory na Maďarsko.
Nizozemsko v posledních letech patří mezi země Evropské unie, které vládu maďarského premiéra Orbána nejhlasitěji kritizují kvůli porušování principů právního státu nebo omezování demokratických hodnot.
Omluva byla původně jednou ze dvou podmínek, které si Maďarsko kladlo pro podporu Rutteho coby nástupce Jense Stoltenberga v čele aliance. Druhou podmínkou bylo, že Maďarsko se nebude muset podílet na poskytování alianční vojenské pomoci Ukrajině čelící ruské agresi, což bylo potvrzeno minulý týden.
„Shodli jsme se, že žádný maďarský personál se nezúčastní aktivit NATO na Ukrajině a že k jeho podpoře nebudou použitý žádné maďarské finance,“ napsal dnes Orbán na síti X a pokračoval: „Dalším krokem bylo zajistit, že tato dohoda (se Stoltenbergem) obstojí zkoušku času. Poté, co Rutte v (pondělí) v Bruselu potvrdil, že tuto dohodu plně podporuje… je Maďarsko připravené jeho kandidaturu podpořit“.
Stoltenbergovi vyprší mandát šéfa NATO v říjnu. Ruttemu jako jeho nástupci vyjádřily už loni podporu klíčové alianční země jako USA, Británie, Francie a Německo. V dubnu nizozemského politika podpořilo i Turecko a naposledy Ruttemu chyběla deklarovaná podpora už jen ze strany Rumunska a Slovenska. Nový slovenský prezident Pellegrini dnes podle Reuters vyjádřil ochotu Rutteho podpořit. Podle slovenských médií chce Bratislava ze tuto podporu od Nizozemska pomoc při zabezpečení vlastní protivzdušné obrany.
NATO přijímá rozhodnutí konsenzem, takže jakýkoli kandidát potřebuje podporu všech 32 členských států. Rumunský prezident Klaus Iohannis v březnu oznámil, že se chce sám o funkci generálního tajemníka ucházet, protože východoevropské země by ve vůdčích rolích v Severoatlantické alianci měly mít větší zastoupení.
