ČTK

21. 6. 2024

Češi žijící v zahraničí patrně budou moci už v příštích řádných sněmovních volbách využít hlasování poštou, nebudou muset osobně na zastupitelské úřady jako doposud. Spornou koaliční novelu o korespondenční volbě z ciziny dnes schválila Sněmovna hlasy poslanců vládního tábora. Opoziční hnutí ANO neuspělo s návrhem na opětovné projednání předlohy ve druhém čtení a hnutí SPD s návrhem na její zamítnutí. Novelu nyní dostanou k projednání senátoři.

Ze 168 přítomných poslanců jich pro předlohu hlasovalo 92, a to z koaličních ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů i nezařazený Ivo Vondrák (dříve ANO). Proti bylo 75 poslanců ANO a SPD, jeden z poslanců ANO se hlasování zdržel. Projednávání korespondenční volby ze zahraničí zabralo poslancům na plénu zhruba 96 hodin čistého času. Diskusí v nynějším závěrečném schvalování vyplnili poslanci tři jednací dny a přibližně 12,5 hodiny. Před týdnem stanovila Sněmovna na návrh koalice na dnešních 13:00 pevný termín hlasování o podobě novely. Ke slovu se v souvislosti s tím nedostalo 56 řádně přihlášených poslanců výhradně z opozice. Nejdéle trvalo úvodní kolo debaty, a to více než 63 hodin.

Obsáhlou diskusi o předloze provázely spory opozice s koalicí především o to, zda je navržená korespondenční volba v souladu s ústavními požadavky na osobní a tajné hlasování. K častým argumentům odpůrců patřily obavy ze ztráty důvěry obyvatel k regulérnosti voleb kvůli možným machinacím. Zastánci hlasování poštou poukazovali na nutnost zpřístupnit volební právo i Čechům v rozlehlých státech, pro něž je časově i finančně náročné jet kvůli hlasování i stovky kilometrů na zastupitelský úřad.

Korespondenční volbu ze zahraničí budou moci podle předlohy využít čeští občané, kteří budou zapsáni u místně příslušného zastupitelského úřadu do voličského seznamu. Novela se týká prezidentských, sněmovních a evropských voleb. Poprvé by Češi v cizině mohli podle předlohy hlasovat dopisem už v příštích řádných volbách do Sněmovny v roce 2025. Opoziční poslanci kvůli tomu obviňovali koalici z účelové snahy získat nové voliče. Zástupci vládního tábora zase opozičním hnutím vzkazovali, že se mají snažit zapůsobit na voliče v zahraničí tak, aby u nich byla úspěšnější.

Sněmovna upravila předlohu šesticí pozměňovacích návrhů ústavně-právního výboru. Hlasy z ciziny se mají započítávat do čtyř největších krajů místo dvou, což by mělo snížit jejich vliv na rozdělování mandátů. I v případě, že by volič odhlasoval poštou, zůstane mu právo volit později osobně na zastupitelském úřadu. Hlas zaslaný poštou by se v takovém případě vyřadil. Opatření souvisí s možným ovlivňováním voliče při korespondenčním hlasování jeho okolím. Ke schváleným úpravám patří i návrh, podle kterého bude moct volič v zahraničí vyzvednout na základě plných mocí na zastupitelském úřadu hlasovací sady nejvýše pro sedm dalších lidí.

Dolní komora zamítla pozměňovací návrhy poslanců opozičního hnutí ANO. Radek Vondráček prosazoval účinnost novely od roku 2026 a vyloučení voleb do Evropského parlamentu z možnosti korespondenční volby kvůli údajně největšímu riziku dvojího hlasování. Berenika Peštová neuspěla se zúžením možnosti hlasování poštou z ciziny na ty Čechy, kteří mají v ČR trvalé bydliště, nemovitost nebo v tuzemsku platí daně či odvody.

Sněmovna nepřijala ani několik spíše technických pozměňovacích návrhů poslanců nejsilnějšího opozičního hnutí. Patřilo k nim i povinné opatření hlasovacích lístků grafickým kódem, což mělo podle zdůvodnění díky možnosti jejich načtení mobilním telefonem usnadnit volební akt zejména lidem se zrakovým postižením.

Přečtěte si také

Ústavní soud rozhodl o paragrafu „Neoprávněná činnost pro cizí moc“

Ústavní soud dnes vydal rozhodnutí ve věci nového paragrafu trestního zákona trestajícího „činnost pro cizí moc“. Proti znění paragrafu a způsobu jeho schvalování v Parlamentu se ohradilo 24 senátorů.

Kam dál povede cesta bývalého premiéra Petra Fialy? Na Hrad nemíří, ale spouští nový projekt

Petr Fiala sdělil, že ke kandidatuře do Senátu či na prezidentský post výzvy dostával, nicméně, má jiné plány, které už začal realizovat.

Výstavbu větrníků v Česku brzdí nastavení systému, říkají zástupci větrné energie (rozhovor)

Jsou větrné elektrárny životaschopné i bez dotací? Jaký bude vývoj po chystaných změnách v akceleračních zónách? Jak mohou investoři získat důvěru místních? To vše v našem rozhovoru s experty z oboru.

Evropský parlament podpořil půjčku pro Ukrajinu v hodnotě 90 miliard eur

Europoslanci dnes při plenárním zasedání podpořili půjčku pro Ukrajinu v hodnotě 90 miliard eur (přibližně 2,2 bilionu Kč).

Francie vyšetřuje diplomata kvůli vazbám na Epsteina, vláda hledá možné oběti

Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot dnes vyjádřil zděšení a pobouření nad informacemi spojujícími francouzského diplomata Fabrice Aidana s kauzou zesnulého amerického finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.

Lavrov pohrozil reakcí Moskvy na vojenskou přítomnost Evropy v Grónsku

Evropské státy vyslaly své jednotky do Grónska poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně vyjádřil záměr toto poloautonomní území Dánského království získat.

Americký FDA odmítl posoudit žádost Moderny o schválení vakcíny proti chřipce, studie je podle úřadu neadekvátní

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv odmítl posoudit žádost farmaceutické společnosti Moderna o schválení její nové vakcíny proti chřipce.

Sopka Laki na Islandu. (jackmac34 / Pixabay)
Extrémní zima roku 1784: Výbuch sopky Laki

V roce 1783 došlo k tak mohutné sopečné erupci, že se severní polokoule ochladila o téměř jeden a půl stupně Celsia.

Stres, nervový systém a budoucnost společnosti

Chronický stres a dysregulace nervového systému ovlivňují zdraví, rozhodování i stabilitu společnosti. Proč se mentální hygiena stává klíčovou prevencí.