Čeští politici se neshodují v hodnocení, zda francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi vyšel krok s vyhlášením předčasných voleb. Zatímco vicepremiér Vít Rakušan (STAN) na síti X napsal, že Macronovi se jeho risk vyplatil, podle vyjádření europoslance Alexandra Vondry (ODS) prezident svým zbrklým rozhodnutím a zbytečnou ostrakizací pravice umetl cestu k moci komunistům a antisemitům.
Nejvíce mandátů získala v předčasných parlamentních volbách ve Francii levicová Nová lidová fronta. Favorizované pravicové Národní sdružení (RN) Marine Le Penové, které jasně vyhrálo v prvním kole, skončilo třetí za centristickým vládním táborem Spolu prezidenta Macrona. Žádná z formací nemá v parlamentu většinu, pro vznik vlády tak musí vzniknout koalice.
Rakušan (STAN) na síti X napsal, že spor, zda je přijatelnější extrém z politické levice či pravice, je jen falešné dilema. „Žádný extrém není dobrý a žádný extrém nezískal ve francouzském parlamentu většinu, což je dobrá zpráva nejen pro Francii,“ uvedl. Macronovi podle něj vyšel jeho riskantní krok. „Teď ještě, aby to dokázal zúročit ve složitých povolebních vyjednáváních a Francie měla vládu jak bez protievropských nacionalistů, tak bez komunistů,“ dodal.
Dopady voleb na EU i vztahy s ČR se budou odvíjet od toho, kdo bude sestavovat vládu a které politické síly se na ní budou podílet, doplnil Rakušan na dotaz ČTK. „V základních geopolitických postojích Francie ale nečekám razantní změny,“ dodal.
Vondra na síti X napsal, že Macron zbrklým vyhlášením voleb a zbytečnou ostrakizací pravice umetl cestu k moci komunistům a skutečným antisemitům. „Výsledkem bude jen hluboká polarizace a chaos. A pomoc Ukrajině? Jsem zvědav, zda na ni Francii kvůli levicovým slibům zůstanou vůbec prostředky,“ uvedl.
Šéf sněmovního evropského výboru Ondřej Benešík (KDU-ČSL) napsal, že volby potvrdily rozdělení francouzské společnosti nejen na města a venkov, ale i podle regionů. „Nepřinesly řešení. Jen ukázaly, že se Macronovi nepodařilo vytvořit silný střed. Jeho manévrování dostalo do parlamentu řadu radikálních levičáků, kteří se netají sympatiemi k (ruskému prezidentovi Vladimiru) Putinovi, Číně a Hamásu a jsou otevřeně antisemitští,“ dodal.
Místopředsedkyně sněmovního zahraničního výboru Barbora Urbanová (STAN) soudí, že výsledek RN přinese lepší pozici pro Le Penovou v příštích prezidentských volbách. „Pro politické síly, které nechtějí Le Penovou v Elysejském paláci, nastávají těžké tři roky, během kterých by měly dokázat, že politika krajní pravice není odpovědí na problémy Francie,“ napsala ČTK. Upozornila ale také na radikální složky vítězné levicové koalice. „Výroky lídra strany Nepodrobená Francie Jeana-Luca Mélenchona o Ukrajině, sympatie k Rusku, pochopení pro anexi Krymu, neokomunistické návrhy na regulaci kapitalismu – to všechno musíme brát v potaz a netvářit se, že extrém je jenom na jedné straně spektra,“ poznamenala Urbanová.
Členka výboru Helena Langšádlová (TOP 09) ocenila, že nevyhrála pravice, poukázala ale na některé problematické postoje levicových sil, například vůči Izraeli. „Celkově výsledek může vést k oslabení Francie, protože Francie má poloprezidentský systém, kdy v současné době politika prezidenta a zástupců parlamentu bude v některých otázkách v napětí,“ sdělila ČTK.
Další z členů výboru Jiří Kobza (SPD) míní, že bude obtížné, možná dokonce nemožné sestavit vládu, očekává politickou krizi, při níž bude Macron vládnout sám. Soudí, že politika ‚všichni proti Le Penové‘ se Francii nevyplatila. „Prezident Macron se vyhnul nechtěné kohabitaci s národně konzervativní vládou za cenu faustovské smlouvy s radikální, promuslimskou, progresivistickou a antisemitskou antisystémovou levicí,“ napsal ČTK.
