ČTK

10. 7. 2024

Členové Demokratické strany v americkém Kongresu zatím marně hledají jednotu v otázce, jak se postavit k opětovné kandidatuře prezidenta Joea Bidena po jeho velmi slabém výkonu v první předvolební debatě. Stále přibývá hlasů, které vyjadřují pochybnosti o jeho schopnosti porazit exprezidenta Donalda Trumpa, výraznější tlak na odstoupení Bidena ale nepřichází, uvádí americká média.

Nejstarší prezident v dějinách USA podle některých komentátorů prochází tento týden klíčovou zkouškou. Ve Washingtonu hostí summit NATO, který mu skýtá příležitost ukázat, že v 81 letech stále může být efektivním lídrem. Po delší době hodlá vystoupit na tiskové konferenci, která je na programu ve čtvrtek.

Zároveň se po přestávce znovu sešel Kongres, což umožňuje demokratům projednávat další postup. V médiích se předtím spekulovalo o tom, že návrat zákonodárců do Washingtonu umocní tlak na Bidena od stranických kolegů, aby kandidaturu vzdal. Mnozí demokraté v zákulisí vyjadřují obavy, že odpor voličů k současné hlavě státu straně uškodí v kongresových volbách, které se v listopadu konají současně s těmi prezidentskými.

Situaci na začátku týdne za zavřenými dveřmi probírali demokratičtí senátoři i členové Sněmovny reprezentantů. K výzvám volajícím po jiném prezidentském kandidátovi se však veřejně připojila pouze jedna kongresmanka, konkrétně Mikie Sherrillová z New Jersey. „Demokrati panikaří ohledně Bidena, ale nedělají nic,“ shrnuje vývoj v úterním titulku deník The New York Times.

Zmíněná panika je důsledkem nevídaných problémů Bidena při televizní debatě s Trumpem konané 27. června. Prezident při ní mluvil tlumeným a chraplavým hlasem a jeho vyjádření byla místy nesrozumitelná, což umocnilo dlouhotrvající pochybnosti ohledně jeho způsobilosti k výkonu funkce. V návaznosti na duel 78letý Trump navýšil svůj náskok v průzkumech preferencí a demokraté nyní mají obavy, že Bidenova kampaň je odsouzená k nezdaru.

Prezident trvá na tom, že Trumpa může znovu porazit, a nechce své místo přenechat jinému kandidátovi, kterým by za takového scénáře pravděpodobně byla viceprezidentka Kamala Harrisová. Biden již zvítězil v demokratických primárkách a pokud sám z boje neodstoupí, straně podle médií nezbyde nic jiného, než jej na srpnovém nominačním sjezdu oficiálně jmenovat kandidátem do Bílého domu.

Zatím jej podle agentury AP vyzvalo k odstoupení jen sedm demokratů ve sněmovně, podle listu The Washington Post je to deset. Mezi senátory Demokratické strany se k takovému kroku neodhodlal nikdo, v úterý se k tomu však přiblížil zástupce státu Colorado Michael Bennett.

„Donald Trump podle mě míří k vítězství v těchto volbách a možná k drtivému vítězství, při němž si vezme i Senát a sněmovnu,“ řekl ve vysílání televize CNN. Polemiky kolem Bidenova pokračování v kampani při tom označil za „morální otázku o budoucnosti naší země“.

Úterní schůzka demokratických senátorů podle zpravodajského webu Axios nepřinesla shodu v tom, zda by měl Biden zůstat v boji o znovuzvolení. Diskusi mezi členy sněmovny zase nejmenovaní účastníci hodnotili jako zasmušilou a smutnou, uvádí AP.

Podle médií po několika dnech zákulisního chaosu demokratičtí zákonodárci prozatím své pochybnosti o kondici prezidenta potlačují a přiklání se k jeho podpoře. Výjimku tvoří podle informací Axios členové sněmovny zastupující obvody, kde demokraté nejsou dlouhodobě dominantní. Tito kongresmani měli v úterý oddělenou schůzku, kde podle jednoho z nich panovala shoda na tom, že Biden musí odstoupit.

„Lidem tam tekly slzy. A nebyly pro Bidena,“ dodal nejmenovaný účastník.

Související témata

Přečtěte si také

Andrej Babis
Babiš: Za covidu jsme naslouchali špatným odborníkům a uvěřili EU o vakcínách, které „nebyly až tak skvělé“

Podle Babiše jeho vláda „udělala plno chyb“, protože věřila „odborníkům“ z Ministerstva zdravotnictví a Evropské unie v období pandemie c ovidu-19.

Poslanci podpořili zmrazení odvodů OSVČ a Okamura ustál hlasování o jeho sesazení z čela sněmovny

Poslanci dnes projednali návrh koalice na snížení odvodů o OSVČ coby „zpátečky“ od tzv. konsolidačního balíčku minulé vlády. Na plénu také ustál pozici předsedy Sněmovny Tomio Okamura...

Turek opět v centru dění. Sněmovna vyzvala prezidenta k respektování Ústavy, ten obratem reagoval

Sněmovna dnes vyzvala prezidenta Petra Pavla k respektování ústavy kvůli nejmenování poslance Filipa Turka ministrem. Prezident usnesení bere na vědomí, odmítá však, že by Sněmovna...

„Pokud Evropa zůstane jediným subjektem, který dodržuje mezinárodní právo, nepředpovídám jí světlou budoucnost,“ říká politolog

Francouzský politolog rozebírá ambice Donalda Trumpa, vztahy USA s Ruskem a Čínou, vývoj na Ukrajině i rizika dohody EU–Mercosur. Kritizuje wokismus v Evropě a varuje před civilizačním úpadkem Starého kontinentu.

Hongkongský model „jedna země, dva systémy“ nezradil Jimmy Lai – porušil ho Peking

Případ Jimmyho Laie ukazuje, jak rozbití právního státu v Hongkongu podkopalo důvěru investorů a změnilo město v rizikové prostředí natrvalo.

Z 15 na 22 tisíc – nedostatek čipů brzy přinese skokové zdražení počítačů a mobilů

Umělá inteligence odsává příliš mnoho paměťových čipů z trhu. Jejich nedostatek se projeví skokovým zdražováním mobilů a počítačů již v nejbližších měsících, očekávají lidé z oboru.

Cena ropy brzdí výstavbu futuristického města v poušti. Urbanistický klenot či bláznivé mrhání penězi?

Oficiální představitelé Saúdské Arábie oznámili, že kvůli nízkým cenám ropy omezí megalomanský projekt výstavby futuristického města The Line. Odborníci kritizuji jeho výstavbu kvůli sociálním a environmentálním dopadům.

Chrám Kijomizu-dera, založený roku 778, patří k nejstarším a nejuctívanějším buddhistickým chrámům v Kjótu v Japonsku. (Mistervlad / Shutterstock)
Jak strávit 24 hodin v Kjótu

Bývalé císařské hlavní město Japonska nabízí více než tisíc let krásy, kultury a spirituality – od čajových obřadů gejš až po zlaté chrámy.

Rámův most: přírodní útvar, nebo lidské dílo?

Úzký pás pevniny v Pálkském zálivu spojuje epos, víru, geologii i moderní politiku. Rámův most je pro jedny posvátnou památkou, pro jiné přírodním útvarem – a jeho osud dnes řeší soudy, vědci i vláda.