Předsedkyní Evropského parlamentu se dnes opět stala maltská europoslankyně Roberta Metsolaová z frakce Evropské lidové strany (EPP). Zvolena byla na dva a půl roku trvající funkční období na první schůzi europarlamentu v jeho novém složení po červnových volbách. Hned v prvním kole tajné volby získala 562 hlasů z 623 odevzdaných platných volebních lístků.
Na druhém místě skončila kandidátka Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL), bývalá španělská ministryně pro rovnost Irene Monterová, která získala 61 hlasů. Nyní začnou europoslanci vybírat 14 místopředsedů.
Europoslanci hlasovali v tajné volbě, která se na rozdíl od běžného elektronického hlasování konala tradičně na papírových lístcích. Přítomní europoslanci zaškrtli svou volbu a svůj lístek v obálce donesli k jedné z osmi průhledných uren rozdělených podle prvního písmene příjmení, přičemž před odevzdáním hlasu museli prokázat svou totožnost a zapsali se na seznam. Volba trvala necelou hodinu.
Průběh hlasování kontrolovalo osm náhodně vylosovaných europoslanců, takzvaných skrutátorů. Jedním z nich byl i nově zvolený český zástupce Filip Turek z Přísahy a Motoristů, který v EP vstoupil do nově zvolené frakce Patrioti pro Evropu (Patriots for Europe).
Metsolaová v projevu před volbou požádala europoslance o důvěru a o jejich hlas. Politička z Malty, nejmenšího státu bloku, uvedla, že je důkazem toho, že v Evropě lze dosáhnout velkých věcí.
„Výzvy, která nás čekají, budou vyžadovat silné vedení. (…) Parlament se nesmí bát vést a měnit,“ řekla Metsolaová. Zákonodárný orgán podle ní musí posílit svou roli, zefektivnit a zjednodušit své fungování a zbavit se byrokratické zátěže.
„Moje vášeň pro náš projekt nepohasla. Chci vybudovat lepší (Evropu), pomáhat překlenout zbývající rozdíly mezi tím, co lidé od Evropy očekávají, a tím, co jim můžeme nabídnout,“ uvedla Metsolaová, která měla ve volbě velkou podporu napříč frakcemi.
Metsolaová také zdůraznila, že europarlament musí nadále stát jasně za Ukrajinou bránící se ruské invazi, trvat na lidském přístupu ohledně situace na Blízkém východě a hledání udržitelného mírového řešení tamního konfliktu.
Válku mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, zejména z hlediska humanitární situace v Pásmu Gazy, jako jedno z hlavních témat ve svém projevu představila jediná protikandidátka Metsolaové, bývalá španělská ministryně pro rovnost Irene Monterová. Tu v pondělí večer překvapivě a na poslední chvíli nominovala frakce Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL).
Monterová se označila za kandidátku, která bude reprezentovat touhu po míru v Evropě, bránit práva žen a pracovníků a bojovat proti rasismu. Její frakce chce chránit feminismus, zástupce menšiny LGBT+ a přeje si mír pro Palestinu. Europoslankyně se ostře opřela do izraelského vedení, které podle ní v Pásmu Gazy páchá genocidu. Ruskou válečnou agresi na Ukrajině zmínila jen na okraj, ruského prezidenta Vladimira Putina ovšem označila za zločince a uvedla, že v tomto konfliktu trpí jak Ukrajinci, tak Evropané.
