Čína a Ukrajina by měly usilovat o bilaterální vztahy a plánovat je z dlouhodobého hlediska. Po dnešním setkání s ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou to prohlásil šéf čínské diplomacie Wang I. Kuleba svému čínskému protějšku řekl, že Kyjev je otevřený jednání s Ruskem, pokud k němu bude Moskva připravena v dobré víře, čemuž podle Kyjeva teď nic nenasvědčuje, napsala agentura Reuters.
Na Kulebovo prohlášení obratem reagoval ruský Kreml. Podle něj se ukrajinské prohlášení o rozhovorech s Moskvou zdá být v souladu s ruským postojem, ale Rusko potřebuje více podrobností.
„Dá se říci, že samotná zpráva je v souladu s naším postojem,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov novinářům na dotaz ohledně Kulebova výroku a dodal, že je potřeba upřesnit podrobnosti. „Víte, že ruská strana nikdy neodmítla jednat, vždy zachovávala otevřenost vůči procesu jednání, ale důležité jsou detaily, které vy ani já zatím neznáme,“ dodal.
Šéfové diplomacií Číny a Ukrajiny se sešli v Kantonu. „Rozhovory trvaly více než tři hodiny, tedy déle, než bylo plánováno. Byl to velmi hluboký a konkrétní rozhovor,“ řekl agentuře Reuters člen ukrajinské delegace, který si nepřál být jmenován.
Wang na schůzce uvedl, že obě země by měly udržovat otevřené komunikační kanály, posilovat vzájemnou důvěru a obnovovat přátelství. Čínský ministr zahraničí zároveň dodal, že Čína bude nadále rozšiřovat dovoz obilí z Ukrajiny a poskytovat Ukrajině humanitární pomoc.
Kuleba na začátku jednání řekl, že očekává věcné rozhovory o dvoustranných vztazích, mezinárodní agendě a především o cestě k míru. „Jsem přesvědčen, že spravedlivý mír na Ukrajině je ve strategickém zájmu Číny, a role Číny jako globální síly pro mír je důležitá,“ dodal Kuleba, který je prvním vysokým ukrajinským činitelem, který Čínu navštívil od začátku ruské agrese proti Ukrajině z února 2022.
Čína ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu neodsoudila, ale vyzvala k zastavení bojů. Kritizuje také západní dodávky zbraní Ukrajině. Asijská země však nepřímo podporuje Moskvu, neboť jí umožňuje pořizovat na čínském trhu technologie a zboží nutné pro fungování ruského vojenského průmyslu.
