Aktualizace v 9:22
Venezuelský režim čelí sílícímu zahraničnímu tlaku na zveřejnění kompletních výsledků sporných nedělních prezidentských voleb, po nichž vládě loajální volební komise vyhlásila za vítěze dosavadního autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Spojené státy ve čtvrtek uznaly jako vítěze opozičního kandidáta Edmunda Gonzáleze Urrutiu, nejlidnatější státy Latinské Ameriky – Brazílie, Mexiko a Kolumbie – zase vyzvaly Caracas ke zveřejnění podrobných volebních výsledků. Nejvyšší soud na Madurovu žádost nařídil stranám, aby během dneška předložily své záznamy z volebních místností. Opozice na sobotu svolala další protesty.
Zatímco volební komise den po volbách uvedla, že Maduro získal 51 procent hlasů, aniž by zveřejnila výsledky, opozice tvrdí, že na základě jejích údajů sesbíraných ve volebních okrscích zvítězil s náskokem několika milionů hlasů González.
„Vzhledem k přesvědčivým důkazům je Spojeným státům, a co je nejdůležitější, venezuelskému lidu, jasné, že Edmundo González Urrutia vyhrál 28. července prezidentské volby ve Venezuele,“ uvedl v prohlášení americký ministr zahraničí Antony Blinken.
Maduro v reakci na Blinkenovo prohlášení do Washingtonu vzkázal, aby USA „nestrkaly nos“ do venezuelských záležitostí. Spojené státy ani v současnosti neuznávají Madura za venezuelského prezidenta, protože prezidentské volby z roku 2018 se podle Washingtonu uskutečnily v nespravedlivých a nesvobodných podmínkám. Kvůli tomu je tehdy opozice bojkotovala.
Nejvyšší soudní instance v zemi, která bývá rovněž ve svém rozhodování poplatná režimu, na Madurovu žádost přezkoumá záznamy o hlasování, které jí mají předložit všechny strany. Podle médií je to první ústupek, který prezident učinil tváří v tvář tlaku ze zahraničí.
Opozice zároveň chystá pokračování demonstrací, které čelí represím ze strany policejních složek i provládních bojůvek. V textu pro deník The Wall Street Journal opoziční vůdkyně María Corina Machadová uvedla, že při protestech zemřelo 20 lidí a dalších 11 zmizelo.
Venezuelská generální prokuratura uvedla, že v souvislosti s povolebními protesty bylo zadrženo na 1200 lidí. Maduro nařídil „násilné demonstranty“ internovat do vězení s nejvyšší ostrahou v Tocorónu a Tocuyitu, píše agentura EFE.
„Musíme zůstat pevní, organizovaní a mobilizovaní s hrdostí, že jsme dosáhli historického volebního vítězství,“ uvedla podle agentury AFP opoziční vůdkyně Machadová. Opozice podle ní musí ukázat světu, že nehodlá vzdát svůj boj za uznání spravedlivého vítězství. Machadová vyzvala mezinárodní společenství k odhodlané reakci. „Nyní záleží na mezinárodním společenství, zda se rozhodne uznávat jasně nelegitimní vládu,“ uvedla Machadová.
Machadová v textu pro deník The Wall Street Journal vyjádřila obavu ze svého zadržení. Opoziční představitelé se podle ní nyní skrývají. Zatčením pohrozil Machadové i Gonzálezovi samotný Maduro. Oba opoziční předáci se už několik dní neukázali na veřejnosti.
USA v uplynulých letech uznávaly za prozatímního prezidenta opozičního předáka Juana Guaidóa a na Venezuelu uvalily řadu sankcí, které zasáhly motor tamní ekonomiky – ropný sektor. Po loňské dohodě s opozicí ohledně uspořádaní prezidentských voleb Washington část sankcí pozastavil.
