Nedávný výpad ukrajinských sil do ruského pohraničí v Kursku má posílit vyjednávací pozici Ukrajiny při prosazování mírových rozhovorů. Kyjev k nim chce přistoupit pomocí třetích stran a nejednat přímo s Putinem, píše server Politico.
V Kyjevě se podle serveru intenzivně diskutuje o podobě mírového paktu s Ruskem, který by mohl mít obdobný průběh jako při jednáních z července 2022 o obnovení vývozu obilí přes Černé moře. Tehdy obě strany konfliktu pracovaly na samostatných dohodách, které pak předložily OSN a Turecku a s jejich pomocí se dospělo ke konečnému diplomatickému řešení.
Popohnat Putina k vyjednávacímu stolu měl podle Politico bleskový úder ukrajinských jednotek do ruského Kursku. „V oblasti Kursk můžeme jasně vidět, jak je vojenský nástroj objektivně používán k přesvědčování [Ruska], aby vstoupilo do férového procesu vyjednávání,“ uvedl koncem minulého týdne na svém X profilu Mychailo Podoljak, poradce prezidenta Volodymyra Zelenského.
Využití prostředníků při vyjednávání tranzitu obilí bylo úspěšné a Ukrajina chce proto použít stejný formát i při dohodě o míru, i navzdory současné neochotě Putina jednat.
Černomořský model by tuto bezvýchodnou situaci překlenul, praví dva vysoce postavení ukrajinští představitelé serveru Politico pod podmínkou anonymity. „To je plán, ke kterému směřujeme,“ řekl úředník blízký ukrajinské prezidentské kanceláři pod podmínkou anonymity.
Šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak o této variantě hovořil 9. srpna v rozhovoru pro European Pravda. „Nevedli jsme jednání s Ruskem. Jednali jsme s Tureckem a OSN a oni jednali s Ruskem. Byl to úspěch. Koridor fungoval rok – měl sice mnoho problémů, ale fungoval. Podobný formát by se dal znovu použít,“ řekl.
Podle něj by měl co nejdříve, pokud možno ještě letos, proběhnout druhý mírový summit, přičemž nevyloučil, aby se jej zúčastnila i ruská strana.
Během prvního summitu ve Švýcarsku letos v červnu se dohodly tři počáteční mírové body – jaderná a energetická bezpečnost, potravinová bezpečnost a návrat vězňů. Celkem chce Kyjev vyjednat deset bodů včetně územní celistvosti Ukrajiny.
„Zelenskyj chce, aby společný mírový návrh vzešel ze schůzek, které Ukrajina iniciovala během tohoto summitu. Země přátelské Rusku, které se podílejí na realizaci mírového programu, mají předložit své návrhy Moskvě během druhého mírového summitu, který chce Kyjev zorganizovat do konce letošního roku,“ uvádí Politico.
O mírové rozuzlení konfliktu se letos snažil i maďarský premiér Viktor Orbán, který navštívil všechny země, které by mohly do vyjednávání zasáhnout, tedy Ukrajinu, Rusko, Čínu, Turecko a USA, kde se setkal s kandidátem na prezidenta Donaldem Trumpem, do něhož vkládá Orbán naděje jako do konečného mírotvůrce.
Rusko však již uvedlo, že se druhého summitu nezúčastní a označilo mírový vzorec Kyjeva za „nepřijatelný“ pro Kreml. Ukrajinci se proto rozhodli „povzbudit“ Moskvu oznámením, že útoky na Rusko zastaví, až bude zajištěna mírová dohoda.
„Čím dříve bude Rusko souhlasit s obnovením spravedlivého míru, zejména na základě mírové formule, která k takovému míru povede, tím dříve výpady ukrajinských obranných sil na ruské území ustanou,“ řekl mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Heorhij Tykhyj minulý týden.
