Čínská nemocnice našla během 10 dnů vhodného dárce pro pacienta, který potřeboval transplantaci plíce, což opět vyvolalo otázky ohledně neprůhledného podnikání v oblasti transplantací orgánů v Číně.
Liu Hao (pseudonym) podstoupil v roce 2019 transplantační operaci v nemocnici na východním pobřeží Číny. Trpěl pneumokoniózou – poškozením plic způsobeným vdechováním prachových částic – a za operaci utratil přibližně 700 000 yuanů (2,2 milionu korun), z toho 100 000 yuanů (asi 315 000 korun) za orgán.
V rozhovoru pro deník Epoch Times ze dne 3. srpna uvedl, že transplantace plic vyžaduje nalezení dárců, kteří by odpovídali výškou a velikostí i krevní skupinou. Nemocnice poskytla čekací dobu od jednoho dne do šesti měsíců.
Ze svého rodného města na jihu cestoval 1 300 km do nemocnice, kde si pronajal byt a čekal na vhodného dárce, zatímco podstupoval různá lékařská vyšetření. Po 10 dnech byl dárce nalezen.
Deník Epoch Times kontaktoval transplantační oddělení lidové nemocnice ve Wuxi v provincii Jiangsu, kde Liu dostal novou plíci. Jedna z místních pracovnic po telefonu uvedla, že nemocnice ročně provede 100 až 200 transplantací plic.
Prvním krokem je objednat se na vyšetření k lékaři, uvedla v telefonátu ze dne 4. srpna. Poté bude člověk zařazen na transplantační seznam a bude čekat na další oznámení z nemocnice.
„Někteří pacienti by mohli být transplantováni hned po příjezdu,“ řekla deníku Epoch Times. „Za transplantaci jedné plíce se platí půl milionu yuanů (asi 1,55 milionu korun) a za transplantaci dvou plic pak milion yuanů (asi 3,15 milionu korun).“
Na dotaz ohledně zdroje dárce odpověděla, že si nejsou jisti a že se budou muset zeptat lékaře.
Liu řekl, že o dárcích nic neví. „Před pacientem to zůstane utajeno,“ řekl.
Mezi pacienty, se kterými Liu v nemocnici přišel do styku, byli kojenci i lidé starší 80 let a pocházeli z celé Číny.
Liu řekl, že s novou plící nesmí vykonávat těžkou práci a do konce života musí užívat imunosupresiva.
Podezřelé zdroje orgánů
Liův chirurg Chen Jingyu, viceprezident nemocnice ve Wuxi, často zveřejňuje na sociálních sítích příspěvky o transplantacích plic, které provedl.
V lednu uvedl, že v loňském roce provedl 205 transplantací plic ve Wuxi a 165 v nedalekém městě Hangzhou a také konzultační operace po celé zemi. V dubnu napsal, že v Číně je každoročně darováno asi 6 000 orgánů od lidí s mozkovou smrtí.
V reakci na komentáře na internetu, které zpochybňovaly zdroje orgánů, Chen také v loňském roce odpověděl, že Čína v roce 2015 přešla od odebírání orgánů popraveným vězňům k dárcům s „mozkovou smrtí“.
Čína dodnes právně neuznává smrt mozku, tedy ztrátu všech mozkových funkcí, jako smrt. Lékařské etické normy vyžadují, aby byl dárce orgánů před odebráním životně důležitých orgánů prohlášen za mrtvého.
V roce 2016 se Chen jako poslanec Národního lidového kongresu Komunistické strany Číny (KS Číny) zasazoval o přijetí zákona o mozkové smrti.
Čínský plán dárcovství
Čínský systém dárcovství orgánů zaznamenal od svého vzniku v roce 2013 mizivé výsledky, které vedly k několika tisícům případů ročně.
Poslední snaha o zvýšení počtu dárců se objevila 28. dubna, kdy hlavní čínské úřady, včetně Komise pro zdravotnictví, Národní komise pro rozvoj a reformy, Ministerstva veřejné bezpečnosti, Ministerstva pro občanské záležitosti a Všeobecné asociace společností Červeného kříže, společně vyzvaly k větší dobrovolné účasti.
V oznámení se uvádí, že pětiletým cílem je dosáhnout ročního nárůstu počtu registrovaných dárců orgánů o více než 10 % a míry dárcovství ve výši osm na milion obyvatel země.
Obyvatel Pekingu, který si přál používat pseudonym Fang Ming, považoval tento krok za značně zvýhodňující některé vysoce postavené úředníky, kteří si chtějí prodloužit život novými orgány.
Deníku Epoch Times řekl, že on sám orgány darovat nebude a také svým příbuzným a přátelům řekne, aby je nedarovali, „aby nedali život těm, kteří na tom mají své zájmy“.
Ve vyšetřovací zprávě zveřejněné v lednu organizace Lékaři proti násilným odběrům orgánů (DAFOH) zpochybnila statistiky KS Číny týkající se dárců orgánů a uvedla například, že v jiných zemích je zapotřebí milionů registrovaných dárců orgánů, aby vzniklo 5 000 vhodných dárců orgánů. Čínské oficiální údaje za rok 2017 však uvádějí 400 000 registrovaných dárců orgánů a více než 5 000 darovaných orgánů. Tento poměr je „v jiných zemích nevídaný“, uvedlo DAFOH.
V červnu 2019 Čínský tribunál, nezávislý panel lékařských a právních odborníků, zjistil, že v Číně se ročně provede 60 000 až 90 000 transplantací orgánů, což je mnohem více než uvádí čínské oficiální statistiky (10 000 až 20 000).
Sir Geoffrey Nice QC, předseda tribunálu, v rozsudku v Londýně uvedl, že tribunál obdržel velké množství důkazů o tom, že čínští lékaři a nemocnice slibují extrémně krátké čekací doby na transplantaci orgánů, což by v běžném systému dobrovolného dárcovství orgánů nebylo možné.
Násilné odběry orgánů
Odborníci na lidská práva a lékaři mají pro zdroje orgánů alternativní vysvětlení: násilné odběry orgánů vězňům svědomí v Číně.
Velkou část z nich tvoří praktikující Falun Gongu, duchovní praxe s meditačními cvičeními a morální filozofií zaměřenou na pravdivost, soucit a toleranci.
V roce 1999 zahájila Komunistická strana Číny celostátní kampaň za vymýcení této víry, která se v té době odhadovala na 70–100 milionů praktikujících.
Čínský tribunál dospěl v březnu roku 2020 k závěru, že násilné odběry orgánů „byly po celá léta páchány v celé Číně ve značném rozsahu a že praktikující Falun Gongu byli jedním – a pravděpodobně hlavním – zdrojem dodávek orgánů“.
Chirurga Chena, který provedl Liuovi transplantaci plíce, obvinila z násilného odebírání orgánů praktikujícím Falun Gongu již v roce 2016 Světová organizace pro vyšetřování pronásledování Falun Gongu (WOIPFG), nezisková organizace zaměřená na vedení pachatelů porušujících lidská práva k odpovědnosti.
Před dvěma měsíci schválila Sněmovna reprezentantů Kongresu Spojených států amerických zákon na ochranu Falun Gongu, první americký legislativní návrh zákona, který se zabývá pronásledováním této víry ze strany čínského režimu.
Pokud bude zákon přijat, zakáže jakoukoli spolupráci USA s Čínou v oblasti transplantací orgánů a zaměří se na sankce a vízová omezení vůči osobám, které se podílejí na nucených odběrech orgánů. Návrh zákona musí ještě postoupit v horní komoře zákonodárného sboru a být podepsán prezidentem, aby se stal zákonem.
–ete–
