Automatizace a změny na trhu práce v důsledku umělé inteligence: moderní technologie mění způsob práce a vyvolávají obavy. Jsou tyto obavy oprávněné?
„V Hermesu nyní pracují robotičtí psi“ – tak zněl titulek německého deníku Bild z minulého týdne. Spot, jak se robot jmenuje, má být nasazen v logistickém centru společnosti v Haldenslebenu. Jak uvedl Bild, robot tam má vystřídat lidské zaměstnance. Společnost Hermes Fulfilment je centrálním poskytovatelem skladových a logistických služeb skupiny Otto Group a v Haldenslebenu provozuje jedno z největších expedičních center v Evropě.
Spot má v expedičním centru sloužit k monitorování potrubních systémů v technických tunelech. Některé z těchto tunelů jsou pro člověka obtížně přístupné.
Robotický pes nemůže nosit balíky. Nebyl ani vyvinut k tomuto účelu. Podle deníku Bild má však k tomuto účelu sloužit jiný robot s názvem Stretch, který by měl být schopen těžké balíky vykládat. Během příštích dvou let plánuje Otto Group nasadit tyto roboty ve 20 logistických centrech.
Amazon stále více spoléhá na stroje
Ambiciózní plány má také internetová zásilková společnost Amazon. Internetový gigant v současné době testuje nový systém nazvaný Sequoia pro svá logistická centra. Sequoia má sloužit k přípravě produktů k expedici s pomocí umělé inteligence a robotiky. Cílem je nejen rychlejší, ale také bezpečnější zpracování objednávek.
Robotický systém je v současné době zkušebně používán v centru pro realizaci zakázek v texaském Houstonu. Systém Sequoia se skládá z robotických ramen, portálových systémů a mobilního regálu, který přepravuje kontejnery na nové pracoviště pro zaměstnance, jak popisuje Scott Dresser, viceprezident Amazon Robotics, v příspěvku na blogu.
Mobilní roboty přepravují zboží uložené v kontejnerech na portál, vysoký rám s plošinou. Na této plošině jsou umístěna zařízení, která buď plní kontejnery, nebo je předávají zaměstnanci, který odebírá zboží objednané zákazníky.
Na nově navrženém ergonomickém pracovišti, které umožňuje zaměstnancům pracovat ve výšce boků, přijíždějí tyto nádoby k zaměstnancům. Díky tomu se již nemusí pravidelně natahovat nad hlavu nebo si dřepnout, aby vynadli objednávky zákazníků, vysvětluje systém Dresser. Přestože viceprezident Amazon Robotics Dresser ve svém článku zdůrazňuje spolupráci člověka a stroje, nelze vyloučit, že automatizace provozních procesů systémem Sequoia bude mít v konečném důsledku dopad na zaměstnance společnosti Amazon.
Otto Group a Amazon jsou jen dva příklady nárůstu počtu robotů ve firmách. Umělá inteligence a roboti automatizují stále více činností v nejrůznějších profesích. Nové technologie v příštích letech výrazně změní svět práce.
AI jde dál než jen k automatizaci
Roboti se zabývají především automatizací výrobních procesů v továrně a stále více přebírají úkoly lidí. AI jde nyní ještě o krok dál a proniká do oblastí, které byly dříve považovány za lidské teritorium. AI může převzít a zpracovávat nestrukturovaná data. Má tedy potenciál převzít úkoly znalostních pracovníků.
V Německu vyjádřila v červnu loňského roku téměř čtvrtina zaměstnanců (23 %) obavy z toho, že budou nahrazeni stroji nebo technologiemi. Celosvětově tuto obavu vyjádřila více než třetina (35 %). Největší obavy ze ztráty zaměstnání v důsledku technologického pokroku mají zaměstnanci v Saúdské Arábii (56 %), Indii (52 %) a Číně (48 %). Naopak v Itálii je tento strach nejnižší; pouze přibližně každý šestý zaměstnanec (15 %) se obává, že by mu stroje mohly v budoucnu vzít práci.
Taková jsou zjištění Indexu budoucích spotřebitelů, který vypracovala auditorská společnost Ernst & Young GmbH (EY) ze Stuttgartu. V celosvětovém průzkumu, kterého se zúčastnilo více než 21 000 lidí – z toho 1 000 v Německu – se poprvé řešil také potenciální dopad umělé inteligence na svět práce.
„V Německu spojujeme lidskou důstojnost s prací, kterou člověk vykonává, ať už v dobrém, nebo ve zlém. Práce, kterou děláme, je důležitá pro naše sebepojetí,“ vysvětluje v deníku Die Welt převládající skepsi vůči novým technologiím filozof technologie Christian Schröter. „Když mi někdo najednou řekne, že támhleta krabice by měla umět totéž co já, přestože jsem s ní pracoval léta, možná desetiletí, pak se mohu cítit osobně napaden.“ Schröter je vědeckým pracovníkem Akademie věd a literatury v Mohuči, kde se specializuje na teorii a historii umělé inteligence.
Proti umělé inteligenci na pracovišti je 46 % respondentů
Téma umělé inteligence na pracovišti rozděluje Německo. Alespoň takový je závěr průzkumu, který byl proveden na objednávku digitálního sdružení Bitkom v dubnu letošního roku. Podle průzkumu 51 % respondentů uvedlo, že by si přálo, aby umělá inteligence v budoucnu vykonávala monotónní rutinní úkoly v jejich zaměstnání. Téměř stejný počet respondentů (46 %) byl však proti. Umělou inteligenci jako osobního asistenta v práci by si přálo 45 % zaměstnanců, ačkoli pouze 31 % je přesvědčeno, že je umělá inteligence může skutečně podpořit v jejich současné práci. Nicméně 13 % se domnívá, že by je v budoucnu mohla umělá inteligence v jejich práci potenciálně zcela nahradit. Průzkumu se jménem společnosti Bitkom zúčastnilo 511 zaměstnanců.
„Umělá inteligence v příštích letech změní činnosti prakticky ve všech profesích a sníží pracovní zátěž zaměstnanců. AI bude integrována do stávajících technologií – například v kanceláři. Objeví se však i zcela nové aplikace – například v průmyslové výrobě, zdravotnictví nebo kreativních profesích,“ komentoval průzkum prezident společnosti Bitkom dr. Ralf Wintergerst. Umělá inteligence bude „především podporovat lidi“ tím, že „převezme opakující se úkoly, upozorní na možné chyby nebo vyvodí důležité poznatky z velkého množství dat“.
60 % pracovních míst ovlivněných umělou inteligencí
Nedávná studie Mezinárodního měnového fondu (MMF) dospěla k závěru, že 60 % pracovních míst na světě je ovlivněno umělou inteligencí. To je jasná většina. MMF však upozorňuje, že vliv AI na jednotlivá pracovní místa se liší.
Studie provedená investiční bankou Goldman Sachs v dubnu loňského roku dospěla k závěru, že AI může mít potenciálně obrovský dopad až na čtvrtinu současných pracovních míst v USA a Evropě. Banka hovoří o přibližně 300 milionech pracovních míst.
„Přestože potenciál generativní umělé inteligence je stále nejistý, její schopnost vytvářet obsah, který je k nerozeznání od obsahu vytvořeného člověkem, a usnadnit komunikaci mezi lidmi a stroji představuje velký pokrok. Tento pokrok může mít zásadní dopad na celou ekonomiku,“ píší ve zprávě ekonomové Goldman Sachs Joseph Briggs a Devesh Kodnani.
Podle Goldman Sachs jsou v USA automatizací nejvíce ohroženy kancelářské a administrativní práce. Studie vidí potenciální hrozbu také pro profese v oblasti práva, architektury a inženýrství. Naopak manuální činnosti, jako je údržba, opravy a stavebnictví, jsou ovlivněny méně.
Podobné trendy lze pozorovat i v Evropě, kde by automatizace mohla vážně zasáhnout podpůrné kancelářské činnosti. Potenciálně zde může být automatizováno 45 % práce. Naproti tomu jsou ohrožena pouze čtyř procenta pracovních míst v kvalifikovaných řemeslech a podobných profesích.
Mimo USA a Evropu jsou podle odhadů zeměmi, které budou automatizací postiženy s největší pravděpodobností, Japonsko a Izrael. Naopak v zemích, jako je Čína, Vietnam a Indie, se očekává nejmenší dopad automatizace.
Nejvíce ovlivněná práce účetní
Studie OpenAI od vývojářů ChatGPT a výzkumníků z Pensylvánské univerzity ukazuje, že účetní patří mezi profese, které budou s největší pravděpodobností ovlivněny vývojem generativní umělé inteligence. Na to, že umělá inteligence v budoucnu převezme některá jejich stávající zaměstnání, by se měli připravit také matematici, programátoři, tlumočníci, spisovatelé a novináři.
Přestože se zvýšené využívání umělé inteligence dotkne mnoha profesí, studie společnosti Goldman Sachs zároveň dává za pravdu: předpovídá, že umělá inteligence zcela nahradí pouze sedm procent pracovních míst.
Goldman Sachs dokonce vidí růst zaměstnanosti v dlouhodobém horizontu. I v minulosti byla pracovní místa vytlačená automatizací kompenzována vytvořením nových pracovních míst. Podle zprávy stojí za většinou dlouhodobého růstu zaměstnanosti vznik nových profesí v důsledku technologických inovací. Například inovace v oblasti informačních technologií vedly ke vzniku nových profesí, jako jsou návrháři webových stránek, vývojáři softwaru a specialisté na digitální marketing.
V roce 2019 dospěl Institut pro výzkum zaměstnanosti (Institut für Arbeitsmarkt- und Berufsforschung) k závěru, že úbytek pracovních míst v minulosti je vždy kompenzován vznikem nových pracovních míst. Studie analyzovala, do jaké míry podniky v letech 1976–2017 vytvářely a rušily pracovní místa.
V průběhu let se ukázal cyklický vzorec vytváření a snižování počtu pracovních míst. Po tzv. druhém cenovém šoku ropy v letech 1979/1980 míra tvorby pracovních míst prudce poklesla. V důsledku toho klesl celkový počet pracovních míst a vzrostla míra nezaměstnanosti. Od počátku 80. let do počátku 90. let však bylo dosaženo kladného salda, neboť v tomto období bylo více pracovních míst vytvořeno, než ztraceno.
Na počátku 90. let se míra ztráty pracovních míst v Německu zdvojnásobila ze šesti na 12 %. Tento nárůst byl částečně důsledkem úprav po pádu železné opony. Po sjednocení Německa došlo k poklesu zaměstnanosti v bývalých státních podnicích, zejména v nových spolkových zemích. Také podniky v západním Německu musely provést značné úpravy kvůli nové konkurenci z východní Evropy. Od roku 2006 se však počet pracovních míst opět zvýšil a bylo vytvořeno více pracovních míst, než kolik jich bylo zrušeno. Podle studie IAB je tento pozitivní trend způsoben především Hartzovými reformami a zdrženlivým vývojem mezd v předchozích letech. Výjimkou byl rok 2009, kdy byl německý trh práce ovlivněn celosvětovou recesí. Jak však píše IAB, i v tomto období bylo vytvořeno značné množství nových pracovních míst.
Doporučuje se opatrnost
Prezident Společnosti pro výzkum úzkosti Peter Zwanzger však v rozhovoru pro RedaktionsNetzwerk Deutschland (RND) doporučuje zdravou skepsi vůči automatizaci a umělé inteligenci. „Životní zkušenost nás učí, že ne každá změna a inovace je skutečně výhodná. Chytří lidé vědí, že s tím mohou být spojena i rizika, která je třeba moudře vyhodnotit a pečlivě zvážit,“ zdůrazňuje Zwanzger.
Obavy z možné změny nemusí nutně znamenat odmítnutí nové technologie, zdůrazňuje Karsten Weber, odborník na posuzování technologií z OTH Regensburg. „Jedná se o technologii, která může mít dalekosáhlé důsledky. Určitá míra opatrnosti rozhodně není nemoudrá,“ pokračuje Weber.
-etg–
