Americký časopis Forbes nedávno informoval, že Google, Microsoft, Shell a několik set dalších obchodních společností pravděpodobně nedodrží klimatické závazky k nulovým emisím do roku 2040. Pouze čtyř procenta společností z 500 směřují ke splnění tohoto závazku. Časopis Forbes tudíž upozorňuje na propast, která vzniká mezi korporátní rétorikou a ekonomickou realitou.
Jedním z hlavních důvodů, proč se obchodním společnostem nedaří snižovat emise CO2, je jejich rostoucí závislost na umělé inteligenci (AI).
AI vyžaduje obrovské množství energií, které je shromažďováno v tisícech datových centrech po světě. Podle odhadů by v roce 2027 spotřebovaná energie AI mohla být srovnatelná roční spotřebě energií státu, jako je Holandsko.
Investiční společnost Goldman Sachs navíc predikuje, že množství spotřebované energie datovými centry do roku 2030 vzroste o 160 %.
AI nemá dopad jen na skleníkové emise IT společností.
Kvůli rostoucímu využití AI se zvýšily skleníkové emise společnosti Google v roce 2023 o 13 %. A za posledních pět let tyto emise u Googlu vzrostly o 50 %. Podobně tomu má být u společnosti Microsoft, která měla od roku 2020 zaznamenat nárůst skleníkových plynů o 29 %. Google a Microsoft jsou tak nuceni přehodnodit své klimatické závazky.
Podle časopisu Forbes dochází kvůli AI ke zvyšování emisí skleníkových plynů také u netechnologických společností. Nedodržení klimatických závazků se očekává například u těžebního koncernu Shell, potravinářského gigantu Nestlé či oděvní společnosti Gucci.
Rapidní expanze AI se tak stává významnou hrozbou pro globální transformaci na čisté energie. Mezinárodní měnový fond (IMF) doporučil vládám, aby reagovaly na environmentální dopady AI zavedením uhlíkové daně.
