Jens Spahn, místopředseda parlamentní frakce CDU/CSU, v rozhovoru pro deník Neue Osnabrücker Zeitung (NOZ) prohlásil, že CDU bude s vládou nadále jednat o kontrole migrace. Podmínkou je však uzavření hranic pro žadatele o azyl cestující z jiných zemí EU.
Jens Spahn, místopředseda parlamentní frakce CDU, se domnívá, že je možné uzavřít německé hranice pro žadatele o azyl přicházející z jiných zemí EU. Jeho strana to chce dokonce učinit minimální podmínkou pro další jednání na summitu o migraci, který začal v úterý 4. září. Ten iniciovala vládní koalice. Společně se zástupci spolkových zemí a CDU/CSU chce koalice hledat řešení problému nelegálního příchodu žadatelů o azyl do Německa.
První kolo jednání o migraci na summitu bez výsledků
V rozhovoru pro Neue Osnabrücker Zeitung (NOZ) Spahn vysvětlil, že CDU „není k dispozici pro placebo opatření“. Minimálním požadavkem pro společné řešení je, aby byla koalice připravena „uzavřít německé hranice pro nelegální migraci“. Bez takového závazku by další jednání neměla smysl.
V úterý skončilo první jednání mezi spolkovou vládou, spolkovými zeměmi a CDU/CSU bez výsledku. Spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová však hovořila o konstruktivní atmosféře a společném odhodlání udržet výměnu názorů. V brzké době by mělo dojít k dalším setkáním.
Ministryně rovněž Unii přislíbila, že prověří právní možnost vracení žadatelů o azyl cestujících do EU z jiných členských států. Naposledy k tomu vyzvala ve svém stanovisku také FDP, strana vládní koalice. Samotná vláda prozatím souhlasila pouze s omezením nároku na dávky pro žadatele o azyl, kteří již vycestovali do jiné země EU.
Spahn: „Ostatní země EU nerespektují dublinská pravidla a považují migraci za problém Německa“
Debatu vyvolal islamistický útok v Solingenu. Dne 23. srpna syrský státní příslušník, který byl podle dřívějších zjištění příznivcem teroristických milicí „Islámský stát“ (IS), nevybíravě pobodal návštěvníky oslav 650. výročí založení města. Tři lidé zemřeli a osm dalších bylo zraněno, někteří z nich vážně.
Podezřelý měl být v lednu 2023 vyhoštěn do Bulharska. Tam poprvé vstoupil na území EU v prosinci 2022. Podle Dublinské úmluvy by za provedení azylového řízení byla odpovědná země prvního vstupu. Plánovaná a již naplánovaná deportace se však nezdařila, protože Syřana se nepodařilo najít na adrese jeho ubytování. Žádný další pokus o jeho vyhoštění nebyl učiněn.
V rozhovoru pro list NOZ Spahn obviňuje ostatní státy EU z ignorování dublinských pravidel. Azylová migrace je vnímána převážně jako německý problém, protože většina nelegálních cestujících chce do Německa. Pro místopředsedu Unie je tato situace nepřijatelná:
„Proto musíme nyní vyslat signál zbytku Evropy: Tohle je konec, to už není možné!“
„Právo silnějšího musí skončit“
Ani trvalá relativizace schengenského systému není pro Spahna tabu. Pouze „ti, kteří nemají právo pobytu v Německu“, by již neměli mít možnost vstoupit do země.. To však „nebude fungovat bez kontrol“.
Zástupce vedoucího parlamentní skupiny CDU/CSU a bývalý spolkový ministr zdravotnictví doufá, že „všechny sousední země budou na svých hranicích reagovat stejně“. V důsledku toho by se vnější hranice EU „uzavřely nelegální migraci“.
To je „proveditelné, pokud bude existovat potřebný tlak a politická vůle“. Poselství, že „každý, kdo se dostane do Evropy, může zůstat“, musí být „odstraněno ze světa“, řekl Spahn. Vyslovil se pro přijímání osob žádajících o ochranu prostřednictvím kvót. Ty by mohly být předem vyjednány ve spolupráci s OSN. To by dalo šanci také ženám, dětem a starším lidem:
„Právo silnějších musí skončit, stejně jako umírání ve Středozemním moři. Abychom toho však dosáhli, musíme získat zpět kontrolu.“
Zelení považují nápady Spahna a CDU/CSU za „absurdní“
V předchozím týdnu přivedla Unie do hry vyhlášení „výjimečného stavu v zemi“. To by členským státům umožnilo prostřednictvím článku 72 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) obejít ustanovení návratové směrnice, která by bránila vracení žadatelů o azyl na hranicích.
Zelení považují takovou strategii za „absurdní“. Jejich politička pro vnitřní záležitosti Irene Mihalicová zdůraznila, že takový krok by „podléhal velmi úzkým limitům“ a že jí není znám žádný příklad, kdy by Evropský soudní dvůr (ESD) takový postup akceptoval. Teprve v září loňského roku ESD prohlásil, že odmítání cizinců žádajících o ochranu na vnitřních hranicích EU je zpravidla nezákonné. V té době platilo ve Francii podobné nařízení, jaké nyní EU požaduje pro Německo.
Azyloví právníci tehdy zdůrazňovali platnost návratové směrnice. Ta stanoví, že žadateli o azyl musí alespoň hrozit vyhoštění s termínem dobrovolného odchodu. Francouzská vláda tehdy argumentovala tím, že znovuzavedení hraničních kontrol změnilo schengenskou hranici ve vnější hranici. Na této hranici bylo vyhoštění přípustné.
ESD však zdůraznil, že i dočasně kontrolovaná vnitřní hranice zůstává vnitřní hranicí. Na rozdíl od vnější hranice, kterou státy kontrolují jménem všech schengenských států, se jedná o vnitrostátní opatření k udržení národní bezpečnosti a pořádku ve výjimečných případech. Z tohoto důvodu se nepoužijí žádná ustanovení návratové směrnice, která se týkají vnějších hranic.
