Společnosti Constellation Energy a Microsoft podepsaly v pátek 20. září dohodu o zásobování elektřinou, díky niž se obnoví provoz v jaderné elektrárně Three Mile Island v americké Pensylvánii. IT gigant totiž potřebuje dostatek elektřiny pro svá datová centra.
Digitální společnosti potřebují čím dál víc elektřiny k pohánění svých datových center a zároveň je tlačí jejich vlastní klimatické sliby. Z tohoto pohledu je jaderná energie vhodnou cestou, jak splnit oba cíle.
„Jaderné elektrárny jsou jedinými zdroji energie, které mohou trvale plnit tento slib“, uvedl v prohlášení výkonný ředitel Constellation Energy Joe Dominguez, informovala agentura Reuters.
V elektrárně Three Mile Island došlo v roce 1979 k havárii, při níž se částečně roztavil jeden ze dvou jaderných reaktorů. Incident vedl ke zpřísnění bezpečnostních předpisů a na víc jak dvacet let k zastavení výstavby nových jaderných kapacit. Atomová energie získala u americké veřejnosti díky nehodě špatné renomé.
Blok, který roztaven nebyl, byl v provozu do roku 2019. Jeho plánované oživení by stálo podle vyjádření společnosti Constellation kolem 1,6 miliardy dolarů, přičemž reaktor by měl být spuštěn do roku 2028.
Aby k tomu však došlo, majitel musí nejdříve získat povolení od úřadů na federální, státní i místní úrovni. Reuters poznamenává, že společnost ještě ani nepodala žádost o restart u Komise pro jaderný dohled (NRC).
„Je na společnosti Constellation, aby odůvodnila opětovné spuštění. My jsme připraveni jednat se společností o dalších krocích,“ řekl mluvčí komise Scott Burnell.
Společnost Constellation uvedla, že očekává, že proces přezkoumání NRC bude dokončen v roce 2027. Firma zároveň doufá, že se jí podaří získat podporu federální vlády.
Spotřeba roste
Na náročné úkoly jako umělá inteligence (AI) nebo cloud computing je potřeba nepřetržitá a spolehlivá dostupnost elektřiny. To jaderná energie na rozdíl od solární nebo větrné dokáže poskytnout a zároveň jde o nízkoemisní zdroj, který nekoliduje s klimatickými závazky digitálních firem.
Podle výroční zprávy o životním prostředí společnosti Google vzrostly uhlíkové emise firmy za pět let téměř o 50 %. To je v rozporu s jejími cíli, podle nichž by se měli snížit do roku 2030 na polovinu a elektřina má pocházet pouze z tzv. čistých zdrojů, kam se dnes již řadí i jádro. Také Microsoft jde opačným směrem. Ve fiskálním roce 2023 způsobil přibližně o 30 procent vyšší emise než v roce 2020.
Největší podíl na uhlíkové stopě digitálních gigantů tvoří datová centra. Datová centra spotřebovala v roce 2022 17 gigawattů elektřiny, tedy asi 4 % celkové spotřeby v USA. Předpokládá se, že se do roku 2030 toto číslo zdvojnásobí na 35 gigawattů.
Podle Mezinárodní energetické agentury dnes světová datová centra využívají přibližně 1 % světové elektřiny. Ovšem vzhledem k rozmachu odvětví umělé inteligence agentura odhaduje, že by to už roce 2026 mohlo být 10krát víc elektřiny než loni.
