Letošního berlínského globálního dialogu na univerzitě ESMT se zúčastnili významní hosté od vicekancléře Habecka po francouzského prezidenta Macrona a generálního ředitele společnosti BlackRock Larryho Finka. Témata zahrnovala evropskou bankovní unii a nový spořicí produkt, jehož prostředky mají být použity na financování klíčových evropských otázek, jako je energetická transformace a zbrojení.
Ve středu 2. října skončil dvoudenní Berlínský globální dialog 2024 v soukromé obchodní škole ESMT. Akci již podruhé pořádal Lars-Hendrik Röller, bývalý poradce německé kancléřky Angely Merkelové pro hospodářskou politiku. Mezi mezinárodními lídry, kteří se letošního ročníku zúčastnili, byli například francouzský prezident Emmanuel Macron nebo generální ředitel společnosti BlackRock Larry Fink.
Nejvýznamnějším zástupcem Německa byl spolkový ministr hospodářství Robert Habeck. Kromě politických představitelů a ministrů ze zemí čtyř kontinentů byli hosty hospodářského dialogu také vrcholoví manažeři firem z celého světa.
Fink vyzývá k integraci evropského kapitálového trhu
Mottem letošního ročníku bylo „Budování společného základu“. Před akcí provedla švýcarská poradenská společnost Egon Zehnder průzkum mezi 472 generálními řediteli významných společností. Ti se obávali zejména nárůstu nacionalistických tendencí, změny klimatu a ozbrojených konfliktů. Očekávali také hluboké otřesy v oblasti technologií, energetiky a hospodářství. K tomu svět potřebuje „zcela jiné politické a hospodářské vůdce“.
Larry Fink, šéf největšího světového správce aktiv BlackRock, se na zasedání vyjádřil k situaci bank v Evropě. Vyzval k větší standardizaci a integraci směrem k unii kapitálových trhů. Fink se ani slovem nezmínil o současném konfliktu týkajícím se plánovaného převzetí německé Commerzbank italskou UniCredit, ačkoli BlackRock vlastní podíly v obou finančních institucích.
Německá vláda je proti takovému kroku. Obává se, že v případě krize by velká italská banka myslela nejprve na sebe. Tento vzorec chování byl pozorován během finanční krize v roce 2008.
Macron a Scholz již v červenci vyzvali k vytvoření „evropského spořicího produktu“
Již v červenci vyzvali k větší aktivitě v této oblasti také francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz. Jedním z návrhů v této souvislosti byl tzv. evropský spořicí produkt. Macron opakovaně prohlásil, že neúspěch evropské unie v oblasti kapitálových trhů by definitivně zpečetil ztrátu globálního významu Evropy.
Macron a Scholz se o tomto projektu zmínili jako o možném postupu proti dalšímu odlivu evropského kapitálu do USA. Standardizovaný produkt, který by mohl být rovněž daňově zvýhodněn, by umožnil investice v Evropě. Ty by mohly plynout do financování klíčových evropských zájmů, jako je energetická tranformace nebo zbrojení.
Evropští střadatelé a investoři by mohli tento spořicí produkt využít ke spoření a zajištění na důchod. Mohli by své prostředky rozložit šířeji a také investovat v několika měnových oblastech. Guillaume David, člen představenstva společnosti Arkéa IS, na to v rámci debaty upozornil a vyzval k „suverenitě“.
Generální ředitel Allianz kritizuje zhoršování infrastruktury
Na většině podílových fondů spuštěných v Evropě se podílejí i významní američtí investoři, jako je BlackRock. David však připouští, že představy evropských politiků o takovém produktu jsou stále „velmi mlhavé“. Kromě toho je v této oblasti třeba harmonizovat 27 různých právních systémů. Německo je také často kritizováno, zejména ze strany jižních zemí EU, že je pro unii kapitálových trhů pouze za dodržení jeho vlastních podmínek.
Generální ředitel Allianz Oliver Bäte využil berlínského globálního dialogu ke kritice situace v Německu. Ve svém projevu vysvětlil: „V Německu jsme nechali zchátrat infrastrukturu, sledujeme, jak se zhoršuje vzdělávací systém, a máme velmi vysoké výdaje na zdravotní péči.“
Tyto problémy jsou důležitější než otázka, kdo se stane prezidentem v USA. K tomu, aby bylo možné přinést řešení, je zapotřebí nejen politika, ale také ekonomika, poznamenal.
Čínská cla a Mercosur zůstávají spornými body mezi Scholzem a Macronem
V předvečer akce se Macron setkal se spolkovým kancléřem Olafem Scholzem, aby s ním jednal o bilaterálních a mezinárodních otázkách. Jednalo se o jeho čtvrtou letošní návštěvu Německa. Kromě íránského raketového útoku na Izrael byly hlavním tématem jednání obou politiků přípravy na nadcházející summit EU, který se uskuteční 17. a 18. října.
Společná tisková konference se nekonala. Scholz a Macron nedávno na obchodním setkání v Evianu jednali o možných sankčních clech EU na čínské automobily. Francie je tomuto kroku nakloněna, Německo je skeptické kvůli možným nevýhodám pro německé podniky v Číně.
Společný postoj neexistuje ani k plánované dohodě o volném obchodu se státy Mercosuru. Scholz prosazuje její rychlé uzavření. Macron, který je v domácí politice pod tlakem levice i pravice, požaduje tzv. zrcadlové klauzule na ochranu francouzských zemědělců.
–etg–