Evropský azylový systém nefunguje, nelegální migrace je na vzestupu a vede k antisemitismu, k násilí na ženách a k nárůstu homofobie, uvedl před europoslanci maďarský premiér Viktor Orbán. Předseda maďarské vlády dnes na plenárním zasedání ve Štrasburku představil priority maďarského předsednictví v Radě EU, které začalo 1. července. Maďarsko podle Orbána chce, aby se pravidelně konal takzvaný schengenský summit, kde budou premiéři a prezidenti diskutovat o současných bezpečnostních výzvách v schengenském prostoru. Zatímco maďarský premiér téměř nezmínil válku na Ukrajině, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která vystoupila po něm, Kyjevu opětovně vyjádřila podporu.
„Migrační tlak trvá mnoho let, je to zásadní zátěž, zvláště pro členské státy s vnějšími hranicemi Evropské unie. Musíme vnější hranice chránit, jejich ochrana slouží zájmům celé Evropy, a měli bychom smysluplně podporovat právě tyto země,“ prohlásil během svého projevu maďarský premiér a vysloužil si potlesk některých europoslanců v sále, který byl zaplněn jen zčásti. Někteří europoslanci se rozhodli Orbánovo vystoupení bojkotovat.
Selhání migrační politiky EU
Maďarský premiér dodal, že on osobně o tématu migrace hovoří již od roku 2015. „Od té doby se objevily různé iniciativy a balíčky, ale všechno to selhalo,“ uvedl Orbán. Důvod je podle něj jediný, Evropskou unii není možné dostatečně chránit bez zřízení kontaktních míst, takzvaných hotspotů, mimo území EU.
„Nelegální migrace a strach o bezpečnost vedly k tomu, že se znovu zavádí vnitřní kontroly hranic, měli bychom pořádat pravidelně schengenský summit, kde by se scházely hlavy vlád a států,“ dodal šéf maďarské vlády. Jeho země rovněž navrhuje, aby do konce roku do schengenského prostoru v plném rozsahu vstoupily Bulharsko a Rumunsko.
Rozdílné postoje k válce na Ukrajině
Orbán během svého projevu zmínil válku na Ukrajině pouze jednou, když vyjmenovával výzvy, kterým EU v současné době čelí. Jinak se tomuto tématu vůbec nevěnoval. Von der Leyenová naopak Ukrajinu zmínila hned jako první téma. „Naše ukrajinské přátele čeká už třetí válečná zima a bude to nejhorší zima. Minulý měsíc Rusko vyslalo na ukrajinská města 1300 dronů, stovky střel zasáhly energetickou infrastrukturu Ukrajiny, řada Ukrajinců byla zabita či zraněna, svět byl svědkem hrůz ruské války, a přesto jsou zde nadále tací, kteří obviňují nejen toho, kdo invazi zrealizoval, ale i toho, na jehož území invaze probíhá,“ prohlásila předsedkyně EK a vysloužila si potlesk přítomných.
Von der Leyenová hájí Ukrajinu a kritizuje odpůrce
„Jsou zde i nadále tací, kteří neobviňují (Vladimira) Putina a jeho touhu po moci, ale spíše Ukrajince za to, že si přejí svobodu. Tak bych jim chtěla položit otázku: chtěli by vinit Maďary za sovětskou invazi v roce 1956? Chtěli by vinit Čechy a Slováky za rok 1968 a vpád ruských vojsk?“ ptala se von der Leyenová. Evropané podle ní hovoří různými jazyky a mají různou historii, ale neexistuje žádný evropský jazyk, ve kterém by se „mír rovnal kapitulaci a svrchovanost se rovnala okupaci“. „Ukrajinský lid bojuje za svobodu a je zde jediná cesta, musíme Ukrajinu i nadále podporovat,“ dodala.
Maďarsko a jeho politické priority pro předsednictví
Budapešť si pro své předsednictví stanovila několik priorit, například posílení evropské obranné politiky, právě zastavení nelegální migrace či řešení demografických výzev. Maďarský premiér se hned po zahájení předsednictví stal terčem kritiky kvůli své návštěvě u ruského prezidenta Vladimira Putina v rámci cesty, kterou označil za „mírovou misi“. Maďarsko rovněž v posledních měsících blokovalo téměř veškerou pomoc Ukrajině.
