Srdeční infarkty, které jsou nejčastěji způsobeny základním onemocněním srdce, jsou časté, ale některé příznaky mohou být zavádějící.
Každý rok prodělá ve Spojených státech infarkt, kterému obvykle předchází srdeční onemocnění, přibližně 805 000 lidí. V průměru každých 40 sekund prodělá někdo infarkt.
Onemocnění srdce jsou rovněž nejčastější příčinou úmrtí Evropanů, včetně Čechů, s 3,9 miliony úmrtí ročně v celé Evropě. V České republice ročně prodělá infarkt myokardu kolem 30 tisíc lidí. Pacientů, kteří se léčí s ischemickou chorobou srdeční, je kolem 800 tisíc.
Ne vždy je však jasné, kdy k infarktu dochází.
V tomto článku se budeme zabývat netypickými příznaky srdečních onemocnění a infarktů, které jsou často přehlíženy. Prozkoumáme také rizikové faktory srdečních onemocnění a účinné strategie prevence a snižování rizika srdečních onemocnění a následných infarktů.
Primární příčiny srdečních infarktů
Obecně lze říci, že primární příčinou infarktu je ischemie věnčitých tepen, známá jako ischemická choroba srdeční. Tento stav je důsledkem poškození cévních stěn způsobeného faktory, jako je vysoký krevní tlak, vysoká hladina cukru v krvi a chronický zánět. Toto poškození vede k hromadění látek, jako je cholesterol a krevní destičky, na vnitřních stěnách cév a k tvorbě plaků, které věnčité tepny blokují nebo zužují. V důsledku toho dochází k nedostatečnému zásobování srdečního svalu kyslíkem, což nakonec vyvolá srdeční infarkt. Ve Spojených státech je ischemická choroba srdeční nejčastějším typem srdečního onemocnění, které v roce 2022 způsobilo více než 370 000 úmrtí.
Výzkum navíc ukázal, že ženy pociťují po infarktu výraznější dopady než muži. Pět let po infarktu je 50 % žen ohroženo úmrtím, mrtvicí nebo srdečním selháním, zatímco u mužů je to pouze 36 %. Proč tento rozdíl existuje? Může to být způsobeno tím, že jejich stavy jsou přehlíženy, nebo tím, že jejich atypické příznaky jsou hůře zjistitelné.
Jaké jsou rozdíly mezi běžnými a netypickými příznaky infarktu?
Běžné a atypické příznaky
Mezi běžné příznaky srdečního infarktu obvykle patří bolest a nepříjemné pocity na hrudi, bolest v horní části těla a nepříjemné pocity v oblastech, jako jsou paže, krk a horní část břicha.
Ne všechny srdeční infarkty se však projevují nápadnými potížemi na hrudi. U některých jedinců se mohou projevovat pouze atypické nebo nenápadné příznaky, které lze snadno přehlédnout nebo chybně diagnostikovat, a právě tyto příznaky se častěji vyskytují u žen.
Zde je uvedeno pět netypických příznaků srdečního infarktu:
- Tichá ischemie: Tichá srdeční příhoda se projevuje absencí jakýchkoli potíží na hrudi nebo v jiných oblastech, přičemž příznaky ischemie myokardu jsou zjištěny až při elektrokardiogramu nebo jiných vyšetřeních.
- Bolest čelisti a zubů: Jedná se o typ bolesti způsobené nervy spojenými se srdcem, která se projevuje jako přenesená bolest způsobená srdečním onemocněním.
- Nevolnost a zažívací potíže: K tomu dochází, protože srdce i trávicí trakt jsou regulovány autonomním nervovým systémem. Ischemie myokardu může ovlivnit motilitu a vylučovací funkce gastrointestinálního traktu, což vede k zažívacím potížím, břišním potížím a nevolnosti.
- Nevysvětlitelná únava: Ischemie myokardu snižuje účinnost srdeční funkce, což vede k nedostatku kyslíku a energie v těle. To se projevuje přetrvávající únavou a neschopností znovu nabrat fyzické síly.
- Studený pot, závratě, úzkost a dušnost: To vše jsou varovné příznaky srdečního infarktu.
Srdeční choroby: Rizikové faktory a prevence
Vznik a průběh srdečních onemocnění ovlivňují různé faktory. Některé rizikové faktory, jako je věk, pohlaví a genetika, nemůžeme ovlivnit. Úpravou životního stylu a zvládáním příslušných zdravotních potíží však můžeme některé faktory zmírnit. Ve skutečnosti lze 80 % rizika srdečních onemocnění předcházet.
V roce 2022 byla v časopise JAMA Network Open zveřejněna kohortová studie zahrnující 371 463 osob, která prokázala nelineární a konzistentní souvislost mezi různou mírou konzumace alkoholu a zvýšeným rizikem hypertenze a ischemické choroby srdeční. Konzumace lehkého alkoholu byla spojena s mírným zvýšením rizika, zatímco nadměrná konzumace alkoholu vykazovala výrazně exponenciální nárůst rizika. Čím větší množství alkoholu se konzumovalo, tím vyšší bylo související riziko. Toto zjištění by mělo být zohledněno ve zdravotních doporučeních týkajících se obvyklé konzumace alkoholu.
V lednu 2023 vyšla v časopise Journal of the American Heart Association výzkumná zpráva, která na základě sledování dat 593 616 dospělých Američanů odhalila, že deprese je netradičním rizikovým faktorem kardiovaskulárních onemocnění. U osob s depresí je přibližně dvakrát vyšší pravděpodobnost vzniku srdečního onemocnění než u osob bez deprese.
Je tedy zřejmé, že úprava našeho životního stylu a řešení příslušných zdravotních potíží mají zásadní význam pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění.
Sedm doporučení pro snížení rizika srdečních onemocnění:
- Kontrola hmotnosti: Obezita zvyšuje zátěž srdce a je spojena s metabolickými potížemi, jako je vysoký krevní tlak, vysoká hladina cukru v krvi a vysoká hladina cholesterolu. Udržování normálního indexu tělesné hmotnosti může snížit riziko srdečních onemocnění.
- Zamezení kouření: Kouření poškozuje stěny cév, zvyšuje viskozitu krve a podporuje rozvoj aterosklerózy tepen. Přestat kouřit nebo se kouření zcela vyhnout může zlepšit krevní oběh a snížit zátěž srdce.
- Omezení konzumace alkoholu: Nadměrná konzumace alkoholu zvyšuje riziko infarktu, srdečního selhání a úmrtí. Alkohol přímo poškozuje srdeční buňky a ovlivňuje funkci jater, což přispívá k metabolickým poruchám. U mužů se obecně doporučuje nepřekračovat jeden až dva nápoje denně, zatímco ženám se doporučuje omezit příjem na jeden nápoj denně. Jeden nápoj se rovná 355 ml piva, 148 ml vína nebo 44 ml lihovin.
- Zdravá strava: Doporučuje se vyhýbat se potravinám s vysokým obsahem cukru, soli, tuku a cholesterolu a zařadit do jídelníčku čerstvé ovoce a zeleninu. Vybírejte si potraviny zdravé pro srdce, například potraviny bohaté na omega-3 mastné kyseliny, tučné ryby a hořkou čokoládu.
- Pravidelné cvičení: Fyzická aktivita podporuje krevní oběh, zvyšuje citlivost na cukr v krvi, snižuje krevní tlak a hmotnost, snižuje zánět a zlepšuje srdeční činnost. Doporučuje se věnovat se alespoň 30 minutám aerobního cvičení střední intenzity denně, třikrát až pětkrát týdně.
- Zvládání stresu: Stres může stimulovat sympatický nervový systém, což způsobuje zvýšení srdeční frekvence, zvýšení krevního tlaku, zúžení cév a snížení síly srdečních stahů, což v konečném důsledku vede ke zvýšení rizika srdečních onemocnění. Proto je důležité naučit se účinné techniky zvládání stresu, vyhýbat se nadměrným obavám a úzkosti a věnovat se relaxačním aktivitám, jako je meditace, mindfulness a poslech hudby. Ke snížení stresu přispívá také zajištění dostatečného množství spánku a zlepšení vztahů s okolím.
- Řešení hlavních problémů: Mezi hlavní rizikové faktory srdečních onemocnění patří vysoký krevní tlak, vysoká hladina cukru v krvi, vysoká hladina cholesterolu a deprese. Jejich včasné nezvládnutí může urychlit poškození srdce. Proto je nezbytné podstupovat pravidelné kontroly ukazatelů, jako je krevní tlak, hladina cukru a lipidů v krvi, a užívat příslušné léky podle doporučení lékaře. Pokud se objeví příznaky deprese, je nezbytné vyhledat psychologickou podporu, aby se předešlo dopadu špatné nálady na kardiovaskulární zdraví.
Srdeční infarkt je vážná zdravotní hrozba, která může nastat kdykoli a kdekoli a může být i smrtelná. Musíme být ostražití vůči různým signálům srdečního onemocnění, zejména některým atypickým nebo skrytým příznakům, a neprodleně vyhledat lékařskou pomoc. Zároveň bychom měli aktivně snižovat riziko srdečních onemocnění zlepšováním životního stylu a zvládáním příslušných zdravotních potíží.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet názory Epoch Times. Epoch Zdraví vítá odbornou diskusi a přátelskou debatu. Chcete-li zaslat názorový článek pošlete jej na adresu: namety@epochtimes.cz
–ete–
