10 000 kroků denně může snížit riziko kardiovaskulárních onemocnění a úmrtí, a to i při sedavém způsobu života.
V době, kdy se sedavý způsob života stal normou, potvrzuje studie Centra Charlese Perkinse na Univerzitě v Sydney, že pouhá chůze v průměru 10 000 kroků denně může snížit riziko úmrtí o 39 % a riziko kardiovaskulárních onemocnění o 21 %.
Tento výzkum byl publikován v časopise British Journal of Sports Medicine.
Studie, do níž se zapojilo více než 72 000 osob, vyniká jako první svého druhu, která prostřednictvím nositelných zařízení na zápěstí objektivně změřila vliv denních kroků na kompenzaci nebezpečí dlouhodobého sezení a nečinnosti.
Přestože se nejedná o první studii, která prokázala souvislost mezi vyšším počtem kroků, a přestože jednotlivé studie také spojují vysokou míru sedavého chování se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění a úmrtí, ve světě, kde nás práce u stolu a digitální zábava připoutávají k sedadlům, je tento výzkum výzvou k akci: moc změnit náš zdravotní osud máme doslova u nohou.
Hlavní autor a výzkumný pracovník Charles Perkins Centre Matthew Ahmadi zdůraznil, že zvýšení počtu kroků je sice prospěšné, ale nenahradí omezení dlouhodobého sezení.
„V žádném případě to není propustka z vězení pro lidi, kteří nadměrně dlouho sedí, nicméně je to důležité poselství v oblasti veřejného zdraví, že na každém pohybu záleží a že lidé se mohou a měli by se snažit kompenzovat zdravotní důsledky nevyhnutelného sezení zvýšením počtu denních kroků,“ řekl pan Ahmadi.
S nárůstem digitálních nositelných zařízení, která umožňují pohodlnější sledování fyzické aktivity, uvedl vedoucí autor studie profesor a ředitel Mackenzie Wearables Research Hub v Charles Perkins Centre Emmanuel Stamatakis: „Tento rostoucí počet výzkumů fyzické aktivity využívajících měření pomocí zařízení poskytl obrovské příležitosti pro veřejné zdraví.“
„Počítání kroků je hmatatelným a snadno pochopitelným měřítkem fyzické aktivity, které může pomoci lidem v komunitě, a dokonce i zdravotníkům, přesně monitorovat fyzickou aktivitu.”
„Doufáme, že tyto důkazy budou podkladem pro první generaci pokynů pro fyzickou aktivitu a sedavé chování, které by měly zahrnovat klíčová doporučení týkající se každodenní chůze.“
Na základě údajů z britské biobanky byl průměrný věk účastníků studie 61 let a 58 % z nich tvořily ženy.
Zařízení, která se nosí na zápěstí, sledovala fyzickou aktivitu po dobu sedmi dnů a poskytla přehled o denním počtu kroků každého účastníka a o době, kterou strávil v sedavém stavu, jako je sezení nebo ležení v bdělém stavu.
Výzkumný tým rovněž sledoval zdravotní výsledky účastníků zkoumáním nemocničních záznamů a registrů úmrtí v průběhu času.
Z výsledků vyplynulo, že průměrný počet kroků, které účastníci studie denně ujdou, je 6 222, přičemž nejnižších pět procent z nich ujde každý den přibližně 2 200 kroků. Tento nižší počet kroků sloužil jako výchozí hodnota pro hodnocení vlivu zvýšené fyzické aktivity na úmrtnost a rizika kardiovaskulárních onemocnění.
Účastníci byli rozděleni do kategorií na základě doby strávené v sedě, přičemž ti, kteří strávili sedavým zaměstnáním více než 10,5 hodiny denně, byli považováni za osoby s vysokou mírou sedavého způsobu života, a ti, kteří strávili méně času, za osoby s nízkou mírou sedavého způsobu života. Průměrná doba sedavého zaměstnání činila 10,6 hodiny denně.
Aby zajistili přesnost svých zjištění, upravili výzkumníci výsledky s ohledem na různá možná zkreslení, včetně vyloučení osob s již existujícími zdravotními potížemi, osob s podváhou nebo osob, u nichž došlo ke zdravotní příhodě během prvních dvou let studie. Zohlednili také faktory jako věk, pohlaví, etnický původ, úroveň vzdělání, kuřácké návyky, příjem alkoholu, stravovací návyky a rodinnou anamnézu kardiovaskulárních onemocnění a rakoviny.
Po průměrné době sledování 6,9 roku bylo mezi účastníky zaznamenáno 1 633 úmrtí a 6 190 případů kardiovaskulárních onemocnění.
Při zohlednění dalších možných vlivů studie určila, že ideální denní počet kroků pro snížení úmrtnosti a rizika kardiovaskulárních onemocnění se pohybuje mezi 9 000 a 10 000 kroky.
U obou výsledků se polovina zdravotních výhod projevila při denním počtu kroků v rozmezí 4 000 až 4 500 kroků.
Centrum Charlese Perkinse na univerzitě v Sydney uvádí, že studie měla svá omezení, a dodává, že ačkoli se jedná o observační studii, která nemůže určit přímý vztah příčiny a následku, i přes značnou velikost vzorku a delší dobu sledování minimalizující zkreslení, vědci uznávají, že výsledky mohou stále ovlivňovat nezohledněné faktory.
Studie nicméně zdůrazňuje, že zvýšení denního počtu kroků je pro zdraví prospěšné.
„Jakékoli množství denních kroků nad referenční hodnotu 2 200 kroků za den bylo spojeno s nižším rizikem úmrtí a vzniku kardiovaskulárních onemocnění, a to jak pro krátkou, tak pro dlouhou dobu sedavého zaměstnání,“ uzavřeli autoři.
–ete–
