Cenu Paměti národa obdrželo dnes večer v Národním divadle pět osobností, které čelily nacistům či komunistům. Ocenění získali Marta Neužilová a Pavel Záleský z Česka, Ladislav Szalay a Karol Dubovan ze Slovenska a Olha Hejková z Ukrajiny. Cenu Paměti národa každoročně uděluje společnost Post Bellum pamětníkům zlomových momentů minulého století, loni ji rozšířila i na hrdiny současného dění. Od roku 2010 získalo ocenění 66 osobností.
Ceremoniálu se i v letošním roce zúčastnil prezident Petr Pavel s manželkou Evou. Loni se stal první hlavou státu od počátku udělování cen, která se slavnostního večera zúčastnila.
Dvaadevadesátiletá Marta Neužilová prožila dětství v Bohušovicích nad Ohří, kam v letech 1941 až 1943 přijížděly vlaky s deportovanými Židy. Otec jí zemřel na otravu krve. Matka se zapojila do odboje, od podzimu 1941 pomáhala Židům na nádraží. V roce 1942 byla rodina udána a zatčena gestapem, děti pak vyrůstaly u babičky. Matka Marty byla zavražděna v Osvětimi. Marta velmi brzy nastoupila do práce a podporovala své sourozence ve studiu.
Devětašedesátiletý Pavel Záleský byl jedním z hlavních hybatelů Moravské výzvy Augustina Navrátila. Petice v 31 bodech formulovala požadavky týkající se náboženské svobody, do roku 1989 ji podepsalo více než půl milionu občanů. Od 70. let se aktivně podílel na šíření samizdatu a podepsal Chartu 77.
Pětadevadesátiletý Ladislav Szalay v době druhé světové války zachránil v Trnavě život svému židovskému spolužákovi. Po válce se stal ekonomem, zpracovával analýzu hospodářského vývoje Slovenska. Protože její výsledky neodpovídaly komunistickým doktrínám, musel se vzdát vědecké kariéry.
Sedmdesátiletý Karol Dubovan pochází ze západoslovenské obce Madunice, vyrůstal v křesťanském prostředí. V 70. letech začal studovat elektrotechniku na bratislavské univerzitě, kde se seznámil s lidmi z okruhu skryté církve. Podílel se na vytváření společenství, která se v podmínkách totalitního režimu snažila o nezávislý duchovní život. Zásadní význam měl pro tato společenství přísun literatury. Dubovan začal samizdatové knihy šířit. V roce 1989 se stal jednou z vůdčích osobností sametové revoluce v Trenčíně.
Jedenasedmdesátiletá Olha Hejková absolvovala slavistiku na kyjevské univerzitě, studovala i češtinu. V té době se sblížila s ukrajinskými disidenty. Krátce před plánovaným sňatkem v lednu 1976 byl její partner, jeden ze zakladatelů Ukrajinské helsinské skupiny (UHH), zatčen. Právě jeho zatčení bylo počátkem její cesty k občanskému aktivismu, vykoupenému roky v komunistických lágrech.
Laureáty Cen Paměti národa vybírají lidé, kteří v Post Bellum natáčejí a zpracovávají pamětnické příběhy. K námětům se pak v anketě mohou vyjádřit stovky podporovatelů z Klubu přátel Paměti národa a Kolegia Paměti národa.
