Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 15. listopadu uvedl, že válka jeho země s Ruskem „skončí dříve“ díky vítězství Donalda Trumpa, který se v lednu ujme postu amerického prezidenta.
Během předvolební kampaně Trump slíbil, že konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem ukončí s tím, že Spojené státy poskytly východoevropské zemi příliš mnoho finančních prostředků, a varoval před hrozbou možné jaderné války.
„Spravedlivý mír je pro nás kriticky důležitý, abychom neměli pocit, že jsme přišli o to nejlepší, jen aby nám byla vnucena nespravedlnost. Válka skončí, ale žádné pevné datum stanoveno není,“ řekl Zelenskyj 15. listopadu ukrajinskému médiu Suspilne noviny.
„Samozřejmě, s politikou tohoto týmu, který bude nyní vládnout Bílému domu, válka skončí dříve. To je jejich přístup, jejich závazek vůči jejich společnosti a je to pro ně opravdu zásadní,“ dodal ukrajinský prezident.
Přiznal, že jde o jeho vlastní spekulace, které jsou však založeny na rozhovorech, které s Trumpem vedl. O tom, zda Trump bude tlačit na Ukrajinu, aby vyjednávala s Ruskem, Zelenskyj řekl, že Ukrajina je „nezávislá země“ a že „přístup „sedni si a poslouchej“ nebude fungovat.
Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov prohlásil 17. listopadu, že Ukrajina bojuje za osvobození všech území zabraných Ruskem v posledním desetiletí, jako jsou území Donbasu a Krym.
„Územní integrita je součástí našich hodnot,“ řekl ukrajinský ministr na společné tiskové konferenci se svým norským protějškem v Oslu.
Mezitím ruský prezident Vladimir Putin 15. listopadu poprvé od prosince 2022 hovořil s německým kancléřem Olafem Scholzem. O telefonátu mezi oběma státníky informovala ruská státní tisková agentura TASS. Mluvčí německé vlády uvedl, že Scholz vyzval Putina, aby zahájil rozhovory s Kyjevem, které by otevřely cestu ke „spravedlivému a trvalému míru“.
V hodinovém telefonickém rozhovoru Scholz požadoval stažení ruských jednotek z Ukrajiny a znovu potvrdil pokračující podporu Německa Ukrajině, uvedl německý mluvčí.
Podle prohlášení poskytnutého agenturou TASS, ohledně telefonátu Putin „poznamenal, že ruská strana nikdy neodmítla obnovit jednání a zůstává jim otevřená“ a že tato jednání „byla přerušena kyjevským režimem“.
„Ruské návrhy jsou dobře známé a nastíněné zejména v červnovém projevu na ruském ministerstvu zahraničí,“ píše se v prohlášení.
Berlín, který se před vypuknutím války v únoru 2022 spoléhal na ruský plyn, je hlavním ukrajinským finančním podporovatelem a jeho největším poskytovatelem zbraní hned po Spojených státech. Budoucí podpora Kyjevu se po Trumpově vítězství v prezidentských volbách v USA zdá nejistá.
Přímé dodávky ruského plynu do Německa byly zastaveny, když byly v roce 2022 vyhozeny do povětří plynovody Nord Stream pod Baltským mořem. Američtí představitelé zatím nepotvrdili, kdo za sabotáží plynovodu stál.
Odcházející americký ministr zahraničí Antony Blinken tento týden řekl, že Spojené státy hodlají podpořit Ukrajinu v posledních dvou měsících Bidenovy administrativy a předtím, než Trump oficiálně nastoupí do úřadu.
„[Budeme] nadále podporovat vše, co pro Ukrajinu děláme, abychom zaručili, že se dokáže účinně bránit této ruské agresi,“ řekl Blinken novinářům v sídle NATO v Bruselu.
Během víkendového rozhovoru poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Jake Sullivan nabídl Kyjevu podobný slib pomoci. Prezident Joe Biden řekl CBS News, že „bude mít během příštích 70 dnů příležitost předložit Kongresu a nastupující administrativě argumenty, proč by Spojené státy neměly Ukrajinu opouštět a že odchod bude znamenat větší nestabilitu v Evropě”.
V této zprávě byly použity také informace od agentury Reuters.
–ete–
