Ještě před několika měsíci byl Keir Starmer považován za britský maják naděje. Popularita labouristického premiéra však dramaticky klesla. Nepopulární daňové plány, masové protesty zemědělců a zklamaní voliči možná povedou k rozpadu jeho vlády.
Bezprostředně po nástupu do funkce britského premiéra se předseda labouristů Keir Starmer těšil 60procentní přízni obyvatelstva. Od té doby neuplynulo ani půl roku a toto číslo nyní činí pouhých 32 procent. Naopak 67 procent lidí je s jeho vedením nespokojeno.
Pokud by se příští čtvrtek konaly parlamentní volby, mohli by konzervativci s 26 procenty dostihnout labouristy o dva procentní body. Pravicová strana Nigela Farage Reform UK (dříve Brexit Party) by dosáhla 18 procent. Sociální demokraté by pak již neměli vlastní většinu.
Konec dotací na náklady na vytápění vyvolává nevoli
Starmerovi konzervativní předchůdci od Borise Johnsona až po Rishiho Sunaka rovněž výrazně ztratili na popularitě. Ty se však většinou odehrávaly v delším časovém období. V květnu 2025 se budou ve Spojeném království konat místní volby a ty by se mohly proměnit ve všeobecné zúčtování s labouristy.
Ministryně financí Rachel Reevesová již v rané fázi oznámila, že se bude muset vypořádat s rozpočtovým schodkem ve výši 22 miliard liber (přibližně 26 miliard eur). Skutečnost, že jedním z kroků k tomu má být zrušení dotací na vytápění pro důchodce, však vyvolává značnou nevoli. Koneckonců, mnoho důchodců obdrželo na podzim zvýšení důchodů, které by mělo tuto ztrátu obecně kompenzovat.
Reevesová také oznámila svůj záměr zalepit rozpočtovou mezeru pomocí zvýšení daní. V důsledku toho Britové, které již tak trápí inflace a vysoké ceny energií, výrazně omezili své spotřebitelské výdaje.
Přijal Starmer luxusní dary?
Zatímco labouristická vláda vyzývala obyvatele, aby se připravili na těžké časy, kolovaly historky o luxusních dárcích pro Starmera. Přítel podnikatel prý premiéra sponzoroval značkovými obleky a brýlemi v pětimístné hodnotě v době, kdy byl předsedou opozice.
V oblasti migrační politiky, která se týká mnoha Britů, Starmer zatím nedokázal ukázat jasnou linii. Zlepšení v oblastech, jako je zdravotní péče a životní náklady, které si voliči od labouristů slibovali, se nedostavilo. Starmer prohlásil, že „než se věci zlepší, bude hůř“. Mezitím však trpělivost mnoha Britů došla.
Jednou ze skupin, která se cítí být posledními rozhodnutími obzvláště postižena, jsou zemědělci. Jak informuje deník Independent, na úterý 19. listopadu je naplánováno velké shromáždění zemědělců proti změnám pravidel dědické daně. Takzvaná traktorová daň labouristické vlády znamenala, že farmy v hodnotě jednoho milionu liber budou v budoucnu podléhat dědické dani ve výši 20 procent.
Vzhledem k tomu, že hodnota mnoha zemědělských podniků je často skryta v nelikvidních aktivech, obávají se zástupci zemědělských organizací, že dojde k urychlení zániku zemědělských podniků.
Vládní plány pro solární panely na zemědělské půdě
Mezitím se do debaty zapojil i jeden z nejznámějších výrobců zemědělských strojů: společnost Massey Ferguson, jeden z předních dodavatelů vybavení pro britské zemědělce, prostřednictvím své obchodní manažerky pro Spojené království Lindsay Haddonové uvedl, že chápe obavy dotčených zemědělců.
Haddonová řekla deníku Independent, že pro společnost je důležité, aby farmy mohly prosperovat a fungovat bez obav z finančního tlaku a další byrokracie:
„Máme eminentní zájem na tom, aby rodinné farmy pokračovaly z generace na generaci, protože bez těchto lidí bychom tu nebyli. Ale především všichni potřebujeme jíst. A víme, že jídlo je vzácné, proto se staráme o lidi, kteří nás živí.“
Výrobci a prodejci zemědělských strojů si nyní také pohrávají s myšlenkou připojit se k protestům. Dříve, od roku 1992, se na zemědělskou půdu nevztahovala žádná dědická daň. Vláda navíc plánuje obecně omezit využitelnost zemědělské půdy, aby usnadnila výstavbu solárních parků.
Starmer se kradl zadními vrátky
Tom Bradshaw, předseda Národního svazu zemědělců (NFU), vysvětlil ve zvláštním pořadu na Sky:
„Nikdy jsem v tomto odvětví neviděl tak sjednocený hněv jako dnes. Dotčení se cítí podvedeni a jsou rozzlobení. Vláda řekla, že se nic takového nestane.“
Ekonomové se domnívají, že je možné, že ochota zemědělců investovat může v důsledku daně utrpět. Ztratili by důvěru a odložili by například investice do strojů.
Na nedávné konferenci labouristů v Llandudnu v severním Walesu prý Starmer opustil konferenční sál zadním vchodem, aby se vyhnul protestům zemědělců. Na X zazněla také solidarita s farmáři a často i ostrá kritika opatření labouristické vlády jako celku.
Ministerstvo financí: „Dotčeno je jen několik bohatých lidí“ – Ministerstvo zemědělství nesouhlasí
Ministerstvo financí trvá na tom, že daň je „vyvážená“ a dotkne se jen těch nejbohatších. Mluvčí vysvětlil, že „40 procent daňové úlevy na zemědělský majetek připadá sedmi procentům nejbohatších žadatelů“. Začít zde by bylo „fiskálně udržitelné“. Dotklo by se to také maximálně 500 žádostí ročně. Dále se v něm uvádí:
„Páry, které vlastní farmu, mohou zdědit až tři miliony liber, aniž by platily dědickou daň – to je spravedlivý a vyvážený přístup.“
Ani samotná ministerstva se však neshodnou na tom, kolika rodinných farem by se nový daňový režim skutečně týkal. Zatímco ministerstvo financí předpokládá maximálně 28 procent, ministerstvo životního prostředí, potravin a venkova (Defra) hovoří až o 66 procentech.
–etg–