Upozornění: Tento článek byl publikován v roce 2023. Některé informace již nemusí být aktuální.
Keishiro Shin fotografoval už spoustu zvířat, ale nejraději má japonské trpasličí létající veverky.
„Jsou rozkošné,“ prozradil třiapadesátiletý muž deníku Epoch Times. „Ale nejsou jen rozkošné, jsou to také drsná divoká zvířata.“
Shin pochází z Tokia a nyní žije v oblasti Shiretoko na nejsevernějším japonském ostrově Hokkaidó. Když zahlédne létající veverky, musí jednat rychle, protože jsou tak drobné a rychlé, ale má v tom bohatou praxi. Žije v oblasti světového dědictví UNESCO, která je bohatě obdařena přírodou, a tak Shinovým cílem není jen přijít s fotoaparátem a fotit. Místo toho ho nejvíce baví skutečně zblízka poznávat své chlupaté a opeřené objekty.
„Když jsem se v roce 2010 přestěhoval do Shiretoka, byl jsem šokován a fascinován úžasnou přírodou v této oblasti,“ řekl.
Po necelé půlhodině jízdy autem do lesa nedaleko svého domova Shin věnuje čas pozorování života zvířat všude kolem sebe. Létající veverky jsou sice noční živočichové, ale v zimě se na krátkou dobu objevují i za denního světla, což mu dává možnost sledovat jejich zvyky.
„Na začátku zimy chodím se sněžnicemi po lese a hledám nová hnízda létajících veverek,“ řekl.
Keishiro Shin pořizuje rozkošné fotografie japonských létajících veverek:
Shin nejprve vyhledává jejich stopy, které mu prozradí, kam chodí za potravou, a jejich trus prozradí, kde mají hnízdo. Poté trpělivě sedí a čeká, případně nastraží kameru na stopě, aby zkontroloval, zda tam skutečně žijí. Hledání hnízd je časově náročné, ale odměna, když vidí, jak se malí tvorové vynořují z hnízda, které sám objevil, za to více než stojí.
„Když jsem poprvé mohl natáčet zblízka, bylo to tak vzrušující,“ řekl Shin.
Nejdříve ho zaujala jejich roztomilost, ale brzy začal mít také velký respekt a obdiv k tomu, jak se tito malí tvorové dokážou udržet v drsných zimních podmínkách, obklopeni dravci.
„Oni nezimují,“ řekl Shin. „Hnízdí v přirozených dírách nebo v dírách, které si v lese udělali datlové. Když je zima, skupina se shlukne v jednom hnízdě, aby se zahřála.“
Japonské trpasličí létající veverky vylézají v zimě i během dne, a právě tehdy je Shin s oblibou fotografuje:
Vzhledem k jejich rychlé a nenápadné povaze a skutečnosti, že většinu roku žijí v noci, může být těžké zjistit, že jsou poblíž. Jsou také od přírody opatrné, a abyste se k nim přiblížili, musíte se chovat tiše a pomalu.
„Jakmile vydáte nějaký větší zvuk nebo rychlý pohyb, prostě se vytratí,“ řekl fotograf.
Shin, který od jara do podzimu pracuje jako vedoucí recepce v jednom z hotelů v Shiretoko, považuje za obrovské štěstí, že žije v místě, kam cestují fotografové z celého světa.Takový je jeho živý ekosystém.
„V Shiretoko žije mnoho zvířat, včetně medvědů hnědých,“ řekl. „Zvířata vídám i v okolí svého bydliště. Dokonce i ze svého pokoje vidím, jak se kolem procházejí jeleni a lišky.
Divoká zvířata jsou působivá především proto, že jejich přežití závisí pouze na nich samotných.
„Loví, nebo jsou loveni,“ řekl. „Přežívají náročné počasí, zejména v zimě. Chci lidem ukázat, že divoká zvířata jsou nezávislá a fascinující ve všech směrech.“
Protože je v teplých ročních obdobích pracovně vytížen, většinu svých fotografií pořizuje v zimě, i když divokou zvěř si užívá po celý rok.
„Fotím každé zvíře,“ řekl. „Ale nejraději mám létající veverky.“
–ete–
