Upozornění: Tento článek byl publikován již v roce 2022. Některé informace již nemusí být aktuální.
Pár identických kočičích dvojčat se stal internetovou senzací díky své neposkvrněné bílé srsti a kontrastním modrým a zeleným očím.
Seznamte se s Iriss a Abyss, dvěma kříženci domácích koček, kteří žijí v ruském Petrohradu se svým 37letým majitelem Pavlem Dyagilevem.
Dyagilev, moderátor akcí a trenér hlasu a řeči, si koček poprvé všiml před šesti lety, když byly ještě koťaty, v inzerátu na sociálních sítích. Ve vrhu byla tři koťata a dvě z nich byla dvojčata s různě barevnýma očima.
„Okouzlila mě a to byl důvod, proč jsem začal uvažovat o adopci obou,“ řekl Dyagilev deníku Epoch Times. „Před tímto inzerátem jsem o adopci koček vůbec nepřemýšlel,“ dodal.
V únoru 2016 Dyagilev napsal majiteli o možnosti adopce obou koček. Po krátkém rozhovoru majitel Iriss a Abyss souhlasil a během následujících několika dní Dyagilev přivítal tyto krásná kočičí dvojčata ve svém domově.
Za pár měsíců Dyagilev pozval svého přítele fotografa, aby pořídil několik fotografií jeho nových spolubydlících. Když jeho přítel viděl jejich krásu, navrhl Dyagilevovi, aby pro dvojčatům založil stránku na Instagramu, a ten souhlasil.
„Mým prvním záměrem při zakládání stránky bylo vytvořit galerii krásných fotografií mých koček,“ řekl Dyagilev. „Zdůraznit jejich oči, jejich bělost a celkově jejich krásu.“
Není třeba dodávat, že kočičí dvojčata přitahovala velkou pozornost svou zvláštní srstí a různobarevnýma očima, která jsou způsobena genetickým onemocněním zvaným heterochromie.
„Kočičí slečny vyhrály genetickou loterii,“ řekl.
Heterochromie znamená, že duhovky každého oka mají jinou barvu, obvykle je jedno oko modré a druhé žluté, zelené nebo hnědé.
U lidí je tento stav vzácný, častější je u zvířat, jako jsou kočky, psi, koně a skot.
Dyagilev uvedl, že od chvíle, kdy sdílel fotografie těchto koček s podivnýma očima, obdržel od svých 192 000 sledujících různorodé komentáře. Zatímco většina lidí obdivuje krásu Iriss a Abysse, najdou se i tací, kteří si myslí, že jejich snímky jsou upravené photoshopem.
Vzhledem k tomu, že se jedná o kočky žijící ve městě a v bytě, málokdo má možnost spatřit tento pozoruhodný pár osobně. Přátelé na návštěvě jsou jimi však obvykle vždy okouzleni.
Přestože je Dyagilev na jejich krásu hrdý, rád zdůrazňuje, že „domácí zvířata nejsou hračky, nejsou to modelky ani osoby ovlivňující společenský život“. „Jsou to živí tvorové se svými vlastními potřebami.“
Vzhledem k tomu, že úkolem majitelů domácích mazlíčků je zlepšit jejich život a zajistit, aby byly uspokojeny všechny jejich potřeby, Dyagilev sám vytvořil Iriss a Abyss láskyplný a šťastný domov. Považuje je za členy rodiny, přičemž každá z nich má svou vlastní výraznou osobnost.
„Iriss je společenštější. Je první, kdo vyjde ven, aby přivítala nové lidi, a první, kdo si prohlíží nové věci,“ řekl. „Abyss je spíš diva a také plašší. Pozoruje [nové lidi] shora a po nějaké době, když si na ně zvykne, může přijít a pozdravit.“
Dyagilev dále popisuje Iriss jako asertivnější, zatímco Abyss je jemná a měkká.
Podle něj, když byla dvojice koťaty, ráda dělala věci společně. Od té doby, co vyrostly, se však věnují rozdílným činnostem a chovají se spíše jako spolubydlící se smyslem pro osobní hranice.
„Většinu času ale stále spí spolu,“ dodal. „A hodně si hrají. A tím ‚hrají si‘ myslím, že běhají po bytě jako uragán.“
Také jim na sobě navzájem velice záleží; když je jedna nemocná, druhá si o ni dělá starosti a přijde se přesvědčit, zda je v pořádku.
Iriss i Abyss naplňují Dyagilevův život radostí, krásou a láskou.
„Zdá se, jako by se mnou byli odjakživa, a myslím, že bez nich by můj život nebyl tak pestrý a radostný,“ řekl. „Péče o ně mě velmi těší.“
–ete–
