Juraj Skovajsa

26. 11. 2024

Pondělní večer symfoniků Českého rozhlasu v Obecním domě se nesl ve znamení romantiky jako univerzálního jazyka, kterým se mluví napříč Evropou.

Symfonický orchestr Českého rozhlasu (SOČR) vedený německým dirigentem Axelem Koberem zahájil koncert Sukovou Dramatickou ouverturou, kterou dvaadvacetiletý „učeň“ mistra Dvořáka zkomponoval ještě jako absolventskou práci. Tato romantická pohádka kombinující jemnost i drama jednak nastavila směr večera a také ukázala výbornou komunikaci dirigenta s orchestrem a jeho sekcemi.

Na česko-německý úvod navázal violoncellový koncert pro orchestr pozdního anglického romantika Edwarda Elgara s hlavní hvězdou večera, devětadvacetiletou Rakušankou Julií Hagenovou a jejím cellem od Ruggieriho ze 17. století.

Už v úvodních tónech skladby, která byla dokončena v roce 1919, je patrný obtisk první světové války a strastí, kterými autor procházel. Přesto se v ní objevuje také naděje. Třebaže skladba není příliš složitá, autor v ní dal nahlédnout do hlubin své duše. Obzvláště zapůsobilo navazování, resp. předávání si melodií mezi jednotlivými sekcemi orchestru.

Mladá virtuoska během skladby ustála i utrženou žíni u smyčce, se kterou si rychle poradila. Po vřelém ohlasu publika přidala ještě kousek z Bachovy suity pro violoncello.

Ve druhé části večera symfonici pokračovali s další Elgarovou skladbou, která svým charakterem navázala na Suka. Šlo o tajemstvím zahalené dílo aneb Enigmu sestávající ze čtrnácti „variací“, skrze něž se nesla jemná a prostá krása, možná i záměrně skromná a „držící se při zemi“, aby pak v závěru ukázalo své přednosti.

Při čtení poměrů z Elgarova života se lze domnívat, že do Enigmy začlenil i svůj příběh. Nakonec, jak píše SOČR: „A velké symfonické finále? To by mohlo ztělesňovat autora samého – jako umělce, který už má dostatečné tvůrčí sebevědomí.“

Související témata

Přečtěte si také

Centralizace zdravotní péče ohrozí dostupnost v regionech, varují menší nemocnice

Snaha Ministerstva zdravotnictví centralizovat péči do velkých fakultních nemocnic může ohrozit dostupnost a kvalitu péče v regionech, varují malé a střední nemocnice.

Každému jsou důvody jasné, řekl Havlíček k obnovení Chat Control 1.0. ANO přitom slibovalo zabránit šmírování

EP prodloužil Chat Control 1.0. Havlíček problém nevidí, k Chat Control 2.0 čeká debatu koalice. ANO i vláda přitom slíbily chránit soukromí.

Deset zemí EU včetně Česka žádá přehodnocení poplatku za emise u pohonných hmot

Evropská komise v pátek navrhne revizi systému obchodování s emisními povolenkami, který ukládá elektrárnám, továrnám, leteckým společnostem a rejdařům povinnost platit za emise oxidu uhličitého.

Francouzští senátoři chtějí před volbami 2027 přísnější regulaci informací na internetu i definici pojmu dezinformace na úrovni EU

Zpráva francouzského senátního výboru navrhuje vznik nezávislé observatoře dezinformací, větší pravomoci pro odstraňování nepravdivého obsahu i nové povinnosti pro platformy s AI. Současně upozorňuje na nutnost zachovat svobodu projevu.

EU zvažuje ochranná opatření proti přílivu čínského průmyslového zboží

Šéf pro vymáhání obchodních pravidel Evropské komise Denis Redonnet označil za nejvíce ohrožené strojírenství a elektrická i elektronická zařízení.

Institut Roberta Kocha zrušil doporučení očkovat zdravé lidi proti covidu-19

„Velká část dospělé populace má dnes hybridní imunitu, která je výsledkem četných kontaktů s antigeny,“ uvádí RKI s tím, že „to platí i pro zdravé těhotné ženy“.

Logo olympijských kruhů před sídlem Mezinárodního olympijského výboru v Lausanne během pandemie covidu v roce 2020.
Devět zemí EU žádá konec financování MOV kvůli účasti Ruska na olympiádě

Ruští sportovci se po rozhodnutí MOV z minulého týdne budou moci účastnit olympijských her v roce 2028 v Los Angeles.

Jeden z největších pokladů evropského středověkého umění v americkém muzeu

Dvoutisíciletá cesta Sugerova kalicha vede z antické Alexandrie přes baziliku Saint-Denis až do slavné washingtonské galerie umění.

Mikroplasty v mozku: Nové studie mění pohled na rizika

Mikroplasty a nanoplasty byly nalezeny v lidském mozku v několikanásobně vyšších koncentracích než v jiných orgánech. Vědci zkoumají, jak se tam dostávají a jaká zdravotní rizika mohou představovat.