Pěti vědcům z Univerzity Karlovy (UK) se podařilo získat prestižní EU ocenění, takzvaný ERC Consolidator grant v oblasti práva, přírodovědy, fyziky, astrofyziky i digitálních her. Celkově do České republiky přijde 10 grantů, uvádí univerzita.
Granty uděluje Evropská výzkumná rada (ERC), která finančně podporuje vynikající mladé vědce v rozvoji jejich nezávislé výzkumné činnosti.
Podle univerzity má na nebývalém úspěchu pro Českou republiku zásluhu profesor Zdeněk Strakoš (MFF UK), který dlouhodobě pomáhá žadatelům s přípravou ERC projektů k podání.
„V posledním roce směřuje do naší země nebývalý počet ERC grantů. Výborné projekty byly rovněž podány v kategorii Advanced grant, jejíž hodnocení teprve probíhá. Mám z toho opravdu velikou radost a velmi gratuluji všem novým řešitelům, ať působí na kterékoli instituci. Ukazují svým příkladem, že má smysl mít dlouhodobou vizi, nebát se těžkého problému a náročnosti mezinárodního srovnání. To ostatně platí i pro ty žadatele, kteří přes kvalitu podaného projektu neuspěli. Nic není ztraceno, vždyť například čtyři z pěti nových nositelů ERC Consolidator grantu na Univerzitě Karlově nežádali poprvé, ale nevzdali to. Jeden z nich navíc získal již druhý ERC grant. Podat kvalitní ERC projekt má vždy smysl,“ zdůraznil profesor Zdeněk Strakoš.
Ze sedmi podaných projektů uspěli žadatelé UK s pěti. Prorektor Univerzity Karlovy pro vědeckou a tvůrčí činnost Ladislav Krištoufek byl z výsledku dojatý.
„Je to bezprecedentní úspěch a musím se přiznat, že když jsem se výsledky postupně dozvídal, byl jsem z toho malinko ´naměkko´. Podalo se sedm žádostí, pět jich postoupilo do druhého kola a všech pět nakonec bylo podpořeno. To je opravdu skvělý úspěch a velká gratulace směrem k novým grantistům a grantistkám. Zároveň velmi děkuji a oceňuji práci a podporu jak na úrovni Univerzity Karlovy, tak na úrovni národní, pod vedením prof. Strakoše. Na univerzitě jsme se rozhodli jít cestou rozvoje výzkumného prostředí a věřím, že postupně se podobná čísla stanou pro Univerzitu Karlovu standardem,“ uvedl prorektor.
Zde jsou čeství grantisté
Historicky poprvé putuje grant na právnickou fakultu, a to Tomáši Dumbrovskému, který na PF UK vede Ústav pro meziregionální studium konstitucionalismu. Grant získal za projekt Společenství prostřednictvím ústavy: jak ústavy formují kolektivní identitu a legitimitu v Evropě na Středním východě a severní Africe. Projekt bude zkoumat podmínky, při kterých se ústava stává centrem právně-politického diskurzu, uvádí tisková zpráva.
„Náš projekt reaguje na růst populismu. Zatímco před deseti lety jsme se na něj mohli dívat jako na nějakou zvláštnost, která časem zmizí, dnes vidíme, že tomu tak není. Ekonomická krize v Evropě i arabské jaro vyvolaly společenské procesy vedoucí k populismu. V demokratických volbách vyhrávají populistické strany, tento fenomén je jasně patrný a podobný v různých zemích světa, my musíme studovat, proč. Komparace dvou kulturních světů nám umožní dostat se k podstatě problému a možného řešení, který vidíme ve stimulaci ústavního diskurzu tak, aby se kolektivní identita formovala v jeho rámci na základě většího propojení globálních (zejména lidskoprávních) a lokálních kulturních norem, což v důsledku povede k pluralitní a tolerantnější společnosti,“ vysvětlil Dumbrovský.
Další grant obdržela biochemička Klára Hlouchová z Katedry buněčné biologie Přírodovědecké fakulty UK, za projekt UNalphabeting the Central Dogma of Life. Cílem projektu jejího výzkumného týmu je vytvoření bakteriálního kmenu LIFE-19, který je při tvorbě všech svých proteinů závislý pouze na 19 aminokyselinách (zatímco všechny zatím známé živé buňky vytvářejí bílkoviny ze stejných 20 kódovaných aminokyselin).
„Chceme pochopit, proč život vypadá tak, jak vypadá, a zda by mohl vypadat i jinak. To je velká mise naší laboratoře, která má aplikační potenciál v oblasti artifical life, syntetického života. V dnešní době se pro přípravu různých léčiv a dalších látek začínají používat syntetické buňky jako takové malé továrny. Ty by mohly v některých případech nahradit chemickou syntézu, která je náročná, drahá a často je z ní spousta odpadních produktů. Ačkoliv naším hlavním cílem je pátrání po limitech života, zejména tedy základní výzkum, zde bychom mohli pomoci s receptem na syntetickou energeticky co nejméně náročnou buňku, která by byla ‚osekaná‘ o všechno, co je pro její úkoly nadbytečné. Je v tom tedy možná i aplikační potenciál,“ popisuje Hlouchová.
Dvojité radosti se dočkala Matematicko-fyzikální fakulta UK. Astrofyzik Ondřej Pejcha získal prostředky na projekt Dynamika tekutin v binárních systémech složených z hvězd a černých děr. Cílem jeho práce bude „uskutečnit dosud nedosažitelné (magneto)hydrodynamické simulace binárních systémů složených z hvězd, planet, neutronových hvězd a černých děr“.
Druhým úspěšným žadatelem z Matfyzu je Martin Setvín za experimentální Sledování jednotlivých polaronů v reálném prostoru.
„Polarony jsou elektrony, které ‚uvíznou‘ v krystalické mřížce, a tím ovlivňují třeba elektrickou vodivost, katalytické vlastnosti materiálu, nebo mohou zajišťovat vysokoteplotní supravodivost. Díky ERC grantu si můžeme pořídit další kvalitní přístroj a zajistit si financování výzkumu na pět let,“ vysvětluje Martin Setvín.
Pátým úspěšným grantistou, který uspěl u ERC, je Jaroslav Švelch z Fakulty sociálních věd UK za Politika a estetika indexikální reprezentace v digitálních hrách a virtuální realitě.
„Důvodů, proč se zaměřuji na indexickou reprezentaci, je několik. Jedním z hlavních je snaha napravit problém, který jsem vypozoroval v analýze a kritice videoher: mnoho výzkumů a analýz se věnuje obsahu her, ale ne tomu, jak jsou vytvářeny a jaká rozhodnutí vedou k tomu, jak je realita ztvárněna. Chceme zblízka studovat, jaká rozhodnutí ovlivňují výsledek. Videohry nám ukazují virtuální prostory, v mnoha případech ale vycházejí ze skutečných míst nebo z prvků skutečných míst. Obsahují otisky skutečných předmětů, hlasy a tváře skutečných herců a trojrozměrné skeny různých objektů nebo fotografie textur ze skutečného světa… ,“ objasňuje vědec.
