V ČR se oddlužilo od roku 2008, odkdy tato možnost řešení úpadku funguje, do poloviny letošního roku 183 000 lidí. Soudy povolily 312 000 oddlužení. Dlužníci do roku 2019 zaplatili v průměru 56 procent svých dluhů, po novele zákona v roce 2019 to bylo 18 procent. Vyplývá to z dat, která dnes zveřejnila analytická společnost Insolcentrum.
Od října začala platit novela insolvenčního zákona, která zkracuje například dobu oddlužení z pěti let na tři roky. Dlužníci také nebudou muset dosáhnout paušálně stanovené míry splacení dluhů.
Oddlužení je soudní řízení, ve kterém zadlužení lidé splácejí své závazky po určenou dobu podle svých možností, případně se také zpeněží jejich majetek. Pokud dlužník splní podmínky oddlužení a uhradí alespoň část svých závazků, je soudem osvobozen od placení zbytku dluhů. Do českého práva bylo oddlužení zavedeno při přijetí insolvenčního zákona účinného od roku 2008. První etapa trvala do konce května 2019, druhá do konce září 2024.
Ve druhé etapě byla zrušena minimální hranice 30 procent, takže oddlužit se mohl každý dlužník, který na konci oddlužení prokázal vynaložení veškerého úsilí, které lze po něm požadovat. Soudy v ní podle Insolcentra povolily oddlužení 124 000 osob, z nichž 17 procent jej splnilo, téměř deset procent případů se zrušilo, protože dlužníci nebyli schopni splácet a 73,5 procenta ve splácení pokračuje.
Definitivní výsledky druhé etapy budou podle jednatelky Insolcentra Jarmily Veselé známy v roce 2030, kdy skončí poslední pětiletá oddlužení zahájená v první polovině roku 2024. „Podle naší predikce oddlužení splní 100 000 lidí, což je úspěch insolvenčních soudů, zpracovatelů insolvenčních návrhů, insolvenčních správců a koneckonců i dlužníků,“ uvedla Veselá.
Splněnými procesy oddlužení projde v druhé etapě přihlášených 135 miliard Kč nezajištěných pohledávek, věřitelé dostanou 18 procent, tedy 24,3 miliardy Kč. Zbytek se dlužníkům odpustí, ale stát a všichni občané musí počítat s tím, že doplatí rozdíl 110,7 miliardy Kč. „Evidujeme nebezpečné trendy, prudký nárůst dluhu a prudké snížení míry uspokojení,“ řekla Veselá. „Je zřejmé, že dlužníkům přestává na výši dluhu záležet. Drobní věřitelé přestávají přihlašovat pohledávky, výnos jim nezaplatí ani náklady,“ podotkla.
Mezi insolvenčními dlužníky převažují muži, nejčastější věkovou skupinou jsou lidé ve věku 30 až 44 let. Průměrný dluh činí 1,35 milionu Kč. Nejvyšší průměrný dluh vykazuje Praha, přičemž má nejnižší míru uspokojení věřitele. Nejlépe je na tom Ústecký kraj, kde lidé průměrně dluží nejméně a mají nejvyšší míru uspokojení.
Změny insolvenčního zákona vycházejí z evropské směrnice. Podle zastánců zkrácení získají předlužení lidé šanci rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky. Podle kritiků změna neúměrně zhorší pozici věřitelů. „Teprve budoucnost ukáže, zda se vyplní všeobecné obavy z nefunkčnosti z nově přijaté právní úpravy oddlužení,“ uzavřela Veselá.
